Močál
Tato keš vás zavede do míst s temnou minulostí, kdy před stavbou vodní nádrže MT na ř.km 38,3 , zde byl neprostupný, komáry a středoevropskou chřipkovou malárií zamořený kus země, bažina oddělující vzdělané a civilizované obyvatelstvo od drsných potomků loupeživého rytíře Boreše v dnešních sídlech vzniklých v bývalém Zamočálí. Vodní nádrž zde vybudovaná vyřešila řadu problémů a potíží, do té doby mnohokráte diskutovaných, avšak dlouhodobě trvajících, např. :
1. Pašování nekolkované pálenky z divokých třešní křovitých rostoucích na Dlouholoučských stráních. Tento fenomén trvale poškozoval ekonomiku města a pašeráci, znalí stezek vedoucích bažinou mimo oficiální silnici kontrolovanou Finanční stráží, zásobovali místní hostinské víceméně pravidelně. Navíc podle chemického rozboru dr. Kvasného pálenka obsahovala 2,27% návykových stimulantů, takže hospodští měli zaručený odběr. Obrázek ukazuje třešeň v plném květu. Můžeme být bez obav, kvalitního pití bude opět letos dost.
Následující dobový snímek pořízený finanční stráží zachycuje útěk pašeráka přes bažinu
2. Pro výcvik pohraniční stráže , nutný pro kontrolu horských močálů hraničních hor, nebyl nikde potřebný výcvikový prostor. Horské lokality byly nevhodné kvůli proměnlivému počasí a špatnému materiálně-technickému zabezpečení. Mladý režisér Karel Kachyňa, který tudy náhodou projížděl z natáčení dokumentárního filmu „Mistrovství světa leteckých modelářů“ navrhl využít k výcviku zdejšího močálu, který ho tak fascinoval, že později natočil film o králi šumavských pašeráků, přičemž pro klíčové scény byl použit studiový model zdejšího močálu v poměru 1: 22,4, s výjimkou keřů a pahýlů stromů. Fotodokumentace ukazuje dozorce pohraniční finanční stráže (čekatele) Božetěcha Kurážného jemuž se z močálu snaží pomoci vrchní strážmistr pohraniční finanční stráže Herbert Künde. Navíc je snímek dokladem toho, jakou paseku může s kvalitním záběrem udělat fotograf, jehož denním chlebem je Dlouholoučská třešňovice.
3. Výběr daní v oblasti za močálem byl dalším z problémů, jenžto obyvatelstvo spoléhalo na neochotu finančního úřednictva k výběru daní v terénu, a bylo ku plnění svých daňových povinností víceméně vlažné. V měsíčníku Der Finanzkurier byl v září 1932 uveřejněn článek "Die goldene Henne verwandelte sich in eine Taube" (Zlatá slepice se proměnila v holuba), který uvádí efektivitu výběru daní v Zamočálí (tj. dnešní Boršov, Útěchov a Dlouhá Loučka) pouhých 6,12386 % (! ), přičemž z textu jednoznačně nevyplývá, zda má autor na mysli holuba živého nebo něco suchého z nosu.
4. Vzdělávací oblast byla též značně zanedbávána. Místní starousedlíci neviděli ve schopnosti číst knihy, psát dopisy či dokonce nechat se dojmout poezií nic potřebného pro své potomky, kteří ve většině hledali obživu v pěstitelství, pastevectví, výrobě pálenky s doplňujícím bonusem z převádění pašeráků přes močál. Dostat je tudíž do škol obecných i měšťanských k naplnění ušlechtilých cílů Janem Ámosem Komenským stanovených jevilo se nemožným. Ostatně ani studijní materiály a pomůcky učitelů nebyly nic zvláštního, posuďte sami, jaké pedagogické metody se používaly, jméno autora pamfletu je na prvním obrázku a výňatek z obsahu na obrázku druhém.
5. Modrásek černoskvrnný a třešeň křovitá, oba fenomény opukových Dlouholoučských strání, nepomohly zvýšit příliv návštěvníků v bývalém Zamočálí. Výstavba vodního díla snad vyřešila letité problémy výše uvedené, ale o dynamickém rozvoji oblasti zatím nelze hovořit. Byla zde vyhlášena přírodní památka, avšak očekávaný příliv cizojazyčných turistů se zatím nekonal.
Modrásek černoskvrnný (Phengaris arion) je druh vzácně se vyskytujícího motýla z rodu Phengaris který má komplikovaný vývoj označovaný jako obligátní parazitická myrmekofilie. Specializuje se na dva rozdílné zdroje potravy, na živnou rostlinu a symbiotické druhy mravenců. Touto úchylkou zjevně trpí i owner této keše.
Foto shromáždění místních obyvatel k oslavě vyhlášení přírodní památky.
Nu, a tak snad vy, vážení a ctění návštěvníci v tomto kraji, pozvednete úroveň zdejší, zanecháním buď trochy peněz za nákup služeb a zboží, či stopy genetické, když se poveselíte v místních kulturně společenských zařízeních.
Veškeré údaje o vodním díle jsou dostupné tam, kde je budete hledat.
Za poskytnuté podklady děkuji výzkumným pracovníkům Moravskotřebovské literárně-historické, vlastivědné a lyžařské společnosti a jako projev díků si zde dovoluji uveřejnit jejich logo.
