OMM #1 - Zlata bula sicilska Mystery Cache
OMM #1 - Zlata bula sicilska
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Opakování - matka moudrosti #1 (OMM #1)
Ve škole se někdy člověk setká s pojmy, kterým tak úplně nerozumí. Většinou se je naučí jako fakt a dál už o nich nepřemýšlí. Proto si díky této volně pokračující sérii keší pojďme v paměti pár informací, vědomostí a znalostí oživit.
Zlatá bula sicilská
STRUČNĚ:
Přemyslu Otakarovi I. ji v roce 1212 vydal v Basileji Fridrich II., budoucí říšský král, jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Název listiny, resp. listin, je odvozen od pečeti, která je k dokumentu přivěšena. Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království.
Jedinečnost Zlaté buly sicilské bývá často spatřována ve skutečnosti, že českému panovníkovi byla královská hodnost přiznána poprvé dědičně. Fridrich II. dále potvrdil, že udělí odznaky královské moci každému, kdo bude zvolen v Čechách. Tím bylo zachováno právo české šlechty na volbu svého panovníka. Tato listina dále stanovila hranice Českého království (a vlastně i dnešního Česka) a naše země byla zařazena mezi civilizované státy evropského Západu. Český panovník měl být napříště osvobozen od všech povinností vůči říši, až na účast na některých říšských sněmech.
OBŠÍRNĚJI:
O významu Zlaté buly sicilské se vedou mezi odborníky spory. Někteří tvrdí, že je to jeden z nejdůležitějších dokumentů v českých dějinách, který stanovil hranice Českého království (a vlastně i dnešního Česka). Druzí zase poukazují na to, že Zlatá bula „jen“ potvrdila stávající fakt, že České země a jejich panovník významem přesahovali „běžná“ knížectví. Ať už je tomu jakkoliv, čas od času upadal tento dokument do zapomnění, aby byl jindy naopak oprášen a oslavován. Opíral se o něho Karel IV. v polovině 14. století stejně, jako se k němu odvolávali čeští vlastenci ještě o půl tisíciletí později.
Koncem 12. století panovaly mezi přemyslovci nejasné vztahy a soupeření. Na český trůn bylo několik kandidátů a do jejich výběru zasahovala jak zemská šlechta, tak i říšský císař, papež a vysocí církevní hodnostáři. Nejvážnějším uchazečem byl Přemysl Otakar I. Roku 1197 však v době jeho nepřítomnosti šlechta zvolila na pražský trůn mladšího Přemyslova bratra Vladislava Jindřicha, který do té doby vládl na Moravě. Ten se usadil v Praze, ale když Otakar v prosinci proti hlavnímu městu vytáhl, vyšel mu Vladislav Jindřich vstříc a oba bratři se bez boje dohodli. Mladší si znovu nárokoval vládu nad markrabstvím moravským, zatímco panování nad celým státem a Prahu přenechal Přemyslu Otakarovi. V Českých zemích poté nastal na tehdejší poměry neuvěřitelně dlouhý – pětadvacetiletý – smír.
Přemysl se díky tomu mohl věnovat zahraniční politice. Celá říše se totiž po smrti císaře Jindřicha VI. (1197) otřásala nepokoji a na říšský královský trůn si dělalo nárok několik velmožů. Přemysl toho obratně využíval, několikrát přeběhl z jedné strany na druhou, a většinou si za to nechal zaplatit. Nakonec jako silný spojenec konečného vítěze Fridricha II. Štaufského získal dne 26. září 1212 Zlatou bulu sicilskou jako potvrzení své moci a prestiže Českého království.
Zlatá bula sicilská garantovala vnitřní nezávislost českého státu a zároveň jeho formálním začleněním do Svaté říše římské nabízela českým králům jako říšským knížatům nové možnosti aktivní zahraniční politiky. Přispěla tak ke zvýšení prestiže českého království ve střední Evropě i k upevnění pozic jeho panovníků jak mezi evropskými vládci, tak na domácím poli.
Zlatá bula potvrzovala nedělitelnost Českého království. Český král a jeho nástupci měli vládnout ve „všech hranicích, které patří zmíněnému království, ať již byly jakkoli zcizeny“. Zároveň český panovník získal královskou hodnost dědičně pro své potomky a případné nástupce. Fridrich II. dále potvrdil, že on a jeho následovníci korunují každého, koho si čeští pánové zvolí. Tím bylo zachováno právo české šlechty na volbu panovníka.
Český král byl osvobozen od skoro všech povinností vůči říši až na účast na některých říšských sněmech, pokud se konaly v Merseburku, Norimberku nebo Bamberku, tedy nedaleko území českého království. Také v případě doprovodu římského krále na jeho korunovační jízdě do Říma byl český král povinen vypravit 300 jezdců nebo zaplatit 300 hřiven stříbra (náklady na jejich vypravení). Číslo 300 nemuselo znamenat přesný počet, ale sloužilo jako symbol, který říkal, že je v zájmu reprezentace říše i Českého království, aby byl počet jezdců dostatečný.
Pojem Zlatá bula sicilská dnes vztahujeme na tři listiny. První se týká Českého království, druhá osobně Přemysla Otakara I. a třetí jeho bratra Vladislava Jindřicha, což byl druhý muž království a moravský markrabě. Všechny listiny jsou psané latinsky a jsou celkem srozumitelné. Pouze v třetí listině je Vladislavovi Jindřichovi věnován a potvrzen jako majetek „Mocran et Mocran“ se všemi právy a příslušenstvím, což je dosud záhadou českého středověku. Mnoho badatelů se snažilo a snaží lokalizovat Mocran et Mocran v Říši jako zahraniční léno, tedy nějaké (dosud neznámé) panství někde mimo hranice tehdejšího Česka. Jiní historikové se domnívají, že jde o chybu úředníků a písaře připravujících listinu a Mocran et Mocran je popletený latinizovaný název značící „markrabství moravské“ nebo „Morava a Morava“.
Additional Hints
(Decrypt)
arbqlz