Na severní straně Jizerských hor v údolí mezi Měděncem a Sviňským vrchem teče Ztracený potok. Na jeho levém břehu vyvěrá minerální voda Novoměstské kyselky. Podle pověsti ji objevil v roce 1780 zdejší kovář Johann Nepomuk Legler, když se vracel z práce zpátky domů do Nového Města. Podle jiné pověsti jsou však léčivé prameny místní minerální vody známé již mnohem delší dobu, neboť roku 1598 prý ochránily obyvatele města před morovou epidemií, která Frýdlantsko zasáhla.
Pramen této minerální vody se nachází v severním podhůří Jizerských hor a je vázán na geologický zlom na střetu hlavního žulového masivu, Krkonošsko-jizerského plutonu s přeměněnými horninami a Vysokého jizerského hřbetu. Geologická zlomová linie v jihovýchodo-severozápadním směru odděluje pásmo jizerskohorských žul, krystalických břidlic od rul a svorů. Jedná se o poměrně hlubokou zlomovou linii, nazývanou též Libverdský pokles, která dále navazuje na zlomy lužické a dá se označovat jako součást ukončení hřebene Jizerských hor. Tato geologická porucha doprovázená mimo jiné zrudněním, které stálo za vznikem Nového Města pod Smrkem a jeho rozvojem, leží na pomyslné spojnici několika lázeňských měst – od polských Świeradóv-Zdrój, Czerniawa-Zdrój po Lázně Libverda na české straně hranice. V tomto pásu leží právě i minerální prameny v Novém Městě pod Smrkem.
Často jsou původní vývěry převrtány kvůli zvýšení průtoku vody a kvůli hygienické kvalitě, takto je známe například v komplexu lázeňských měst v západních Čechách nebo právě v nedalekých Lázních Libverda. Avšak takto přirozeně zachovaný vývěr minerální vody obohacený oxidem uhličitým je nejen v Jizerských horách více než vzácný.
Kyselka má výbornou osvěžující chuť, která je dána slabou mineralizací vody. Dešťové (povrchové) vody se dostávají do různých hloubek jednotlivých zlomů a zde se ve vrstvách svorů a rul kumulují. Prasklinami v tektonických krách vystupuje na zemský povrch oxid uhličitý spolu s kumulovanou srážkovou vodou. Ta při výstupu zpět na zemský povrch nabírá kationty a anionty minerálů, které tvoří chuť vody. Minerální voda má slabý sirno-železitý zápach, který ale brzy vyprchá. Pokud si naberete vodu s sebou a necháte ji uskladněnou v lahvi, můžete si po několika dnech všimnout železitého povlaku, který se zde utvoří, kyselka však zůstává čirá. Vysrážený rezavý povlak není nijak závadný a je přirozenou vlastností. I přesto, že je voda poměrně studená, její pramen nezamrzá a kyselka zde vyvěrá celoročně.
Kromě tohoto nejvydatnějšího pramene jsou známy ještě další dva. Pramen II leží cca o 1 km jižněji od prvního u pravostranného bezejmenného přítoku Ztraceného potoka. Tento prostřední pramen byl podchycen do kamenné studánky s litinovým poklopem, má však jen velmi malou vydatnost a dnes již prakticky zanikl. Třetí pramen vyvěrá volně ještě asi o 0,5 km jižněji od prostředního v jihovýchodním směru a to přímo do bezejmenného přítoku za mostem. Žádný z pramenů není využíván k léčebným účelům, jsou volně přístupné. Nejvydatnější pramen byl několikrát zastřešen. Dnešní podoba pramenného altánu pochází z roku 1937.
Zajímavostí je, že v roce 1903 byl přístup k pramenům zakázán, avšak po protestech místních obyvatel, byl pramen znovu zpřístupněn. I přesto, že je pramen vzdálen více jak dva a půl kilometru od centra města, určitě cestou potkáte někoho z místních obyvatel s batohem nebo vozíkem, kteří si sem kyselku chodí načerpat do zásoby. Někteří zdejší rodáci s nadsázkou říkají, že k Novoměstské kyselce vede nejdelší kolonáda na světě.
Místo je oblíbeným turistickým cílem, nebo i jen zastávkou cestou na nejvyšší vrchol české části Jizerských hor, Smrk (1 124 m. n. m). Lze se sem dostat pěšky nebo na kole po modré turistické značce z náměstí, odbočka k prameni kyselky je značená. Další variantou je zanechat geovozidlo na parkovišti u Spálené hospody (občerstvení Trek centrum U Kyselky), které je i nástupním bodem zdejšího známého Singltreku. Parkoviště je placené.
Pro uznání logu zašlete správné odpovědi na tyto otázky. Odpovědi zasílejte na e-mailovou adresu:
quelle.nmps@seznam.cz
Odpovědi hledejte na souřadnicích keše.
Logovat můžete ihned, v případě nesrovnalostí Vás budu kontaktovat.
- Jaká je vydatnost pramene uvedená na informační tabuli?
- Jaké je pH kyselky?
- Kolik obsahuje železa?
- Pramen kyselky vytéká ze stěny a nebo vyvěrá ze země?
- O kousek dále si můžete všimnout, že se kyselka vlévá do Ztraceného potoka. Jaká je vzdálenost od vývěru pramene k ústí do potoka? Pozor oranžová trubka slouží pro okap, hledej druhou!
- Jakou barvu má kyselka v místě ústí do potoka?
- Vyfoťte sebe nebo svou GPS u pramene.