Skip to Content

<

AGT 118 Kodske kaskady a vyveracka

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 02/24/2019
Difficulty:
4 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Kodské kaskády a Kodská vyvěračka 118

          POZOR: K odlovu cache je třeba speciální vybavení - lakmusové papíry.

Hluboce zařízlá rokle v silurských a devonských vápencích, známá též jako Údolí děsu... protéká jí vodní tok, vytékající z Kodské vyvěračky a dále se mění v unikátní systém kaskádových vodopádů. Právě ty jsou našim dnešním cílem. Vítejte na dalším pokračování série AGT.


Kodská vyvěračka

Nejsilnější krasový vývěr v Českém krasu, krytý dnes výklenkovou kapličkou. Voda má stálou teplotu kolem 11˚ (proto rybníček pod pramenem nikdy nezamrzá) a velké množství rozpuštěného uhličitanu vápenatého (prostor jádra osady je vlastně ohrmnou, 15 m vysokou pěnovcovou kupou, vysráženou z tohoto pramene), proto se soudí, že voda musí přitékat z jakéhosi rozsáhlého, dosud však neznámého krasového podzemí. K vodní hladině se v kapličce dnes již dostat nedá, vývěr vody je přístupný po několika schůdcích v břehu rybníčku

 


Kaplička bývala poutním místem; lidé se sem při dlouhotrvajících suchách chodili modlit za déšť.


Kaskády

Zatímco levá strana údolí je strmá, místy tvořená vysokými vápencovými skalami s několika jeskyněmi, pravé strana je mírnější. V horní části údolí zříceniny bývalého mlýna. Níže pak rozptýlené staré tramspké chaty.

Co činí Kodskou rokli unikátem, je také přírodní fenomén: krasový tok se značným spádem, který vytváří systém pěnovcových hrází, jezírek a vodopádů. Proč tomu tak je? Český kras je dosti atypickým krasem. Nejsou zde velké jeskyně s aktivními podzemními toky (jako je třeba Punkva). Jsou zde pukliny, jeskyně i propasti, ale většinou uzavřené a vyplněné sedimentem. Voda jimi protéká velice pomalu. Když pak vytéká v některém z krasových pramenů (vyvěraček) na povrch, má za sebou i tisíce let v podzemí. Prameny se tudíž vyznačují vysoce stabilními průtokem, teplotou a obsahem rozpuštěného uhličitanu vápenatého. Schopnost vody ho rozpouštět závisí na kyselosti, tzn. na obsahu kysličníku uhličitého. Toho se voda nezbaví v podzemí, zato hned po výtoku na povrch uniká CO2 do vzduchu a uhličitan vápenatý se sráží v podobě pěnovce. Tento proces ještě urychluje vegetace v toku, zejm. mechy, která si také svou část CO2 odebere. Proto se pěnovec sráží nerovnoměrně - nejvíc tam, kde je nějaká překážka, která tok zpomalí. A kde je překážka, tam se uchytí i mech a proces se zesiluje. Místa intensivního srážení pěnovce pak vytváří hrázky a kaskády. Na jednom místě velkou hráz s vodopádem.

 


Právě vývěr v osadě Koda se nejvýrazněji vyznačuje popsanými vlastnostmi. Pod vývěrem je nezamrzající rybníček a pod ním - v mohutné, desítky metrů vysoké pěnovcové kupě - uměle vyhloubené koryto se dvěma mlýnskými koly nad sebou. Pod mlýnem potok dosti prudce klesá a tvoří přehlídku pěnovcových hrází jako do učebnice.

Zejména v horní části pod zříceninami mlýna velice pěkné pěnovcové kaskády a hrázky se zajímavými společenstvy vápnomilných mechů.


Pěnovec

Pěnovec je odrůda travertinu. Patří mezi sladkovodní vápence. Pravý travertin vzniká z minerálních pramenů, kdežto pěnovec vzniká ve vodních tocích. Pokud je takto vzniklý vápenec nezpevněný, nazývá se pěnovec.

Pěnovce jsou nezpevněné světle šedé, žlutavé až červenkavé, většinou výrazně porézní sedimenty. Většinou bývají nevrstevnaté.[1] Pokud je pěnovec tvořen spojením drobných valounků, bývá nazývá kalkrusta.

Vzniká tak, že voda při průchodu horninou rozpouští vápenec, zvláště pokud je v ní přítomen oxid uhličitý. Na povrchu pak stačí oteplení nebo odebrání oxidu uhličitého rostlinami a vzniká vrstva pěnovce. Díky značné rychlosti srážení vápence může obsahovat i fosilie soudobých organismů, které vápnitý sediment přerostl a udusil.


Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k hnojení polí a k neutralizaci kyselých půd.

V pěnovcovém mokřadu optimálně probíhá srážení hydrogenuhličitanů s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.


Hojný výskyt hájové květeny, na skalách ned levým břehem pak společenstva vápencových skal a skalních stepí (jedním z nejvzácnějších druhů je včelník rakouský).

Byť rokle leží v národní přírodní rezervaci a nevede jí žádná značená turistická cesta, průchod po pěšině procházející roklí je vzhledem k existenci chat možný. Do skalnatých svahů a stepí vstup zakázán.
 


Otázky a úkoly:

Pro uznání logu zašlete správné odpovědi na tyto otázky. Dle pravidel pro earth-cache je povinnost splnit úkoly na místě za pomoci informaci na místě a listingu. Jakékoliv zjišťování informací z internetu či fotografií je zakázáno.

1) Co vytvořilo zdejší systém kaskád? Zajímají mě přesné podmínky, které jsou pro tento jev třeba.

2) Na výchozích souřadnicích se nacházíte poblíž Kodského vodopádu. Jakou formu má pěnovec v malé tůňce těsně nad ústím vodopádu? Vyberte z těchto možností:
A) Monolitická skála
B) Valounky o velikost 2 - 50 mm
C) Zrna o velikosti do 2 mm.
 

3) Nyní přichází na řadu praktický úkol: V uvedené tůňce proveďte za pomoci lakmusového papírku test na kyselost vody. Pozor: Test je třeba provádět na místě. Odběr vody do nádoby a měření mimo by měl na výsledek testu značný vliv. Stejné měření proveďte na WP Vyveracka a též přímo na místě. K prameni se nedostanete vstupem do kapličky ale o několik metrů dál u trubky vytékající přímo do jezírka. Tyto PH se budou, pokud jste vše provědli správně, značně lišit.

Pošlete mi:

3a) jaké je PH vody u vodopádu
3b) jaké je PH vody u vývěru
3c) vysvětlení, proč se PH liší

4) Věřím, že Vám místo zaujme stejně jako mě a že přiložíte Vaši fotografii. Tento úkol je samozřejmě dobrovolný.

Občas se setkávám s názory, že mé EC jsou zbytečně složité a že přeci stačilo přepsat jen údaj s cedule a jede se dál. Earth-cache nemají být jen o tom místo navštívit, ale vzdělat se, pochopit co v naší krajině vzniklo a proč to vzniklo. Česká republika je geologicky naprosto unikátní území... na pár kilometrech zde máme sopky, propasti, pískovcová města, zkameněliny, poušť, naleziště uhlí, zlata, ropy, uranu... překrásné jeskyně i vodopády. Věřím, že i Vás bude zajímat jak je to možné.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

A ještě jednou připomínám: Žádná z otázek série AGT se nemusí Googlit. Vše je zjistitelné na místě, v listingu a nebo jsou to základní znalosti. Odpovědi zjištěné z internetu jsou považované za podvod a logy budou odstraněny.

 

Zdroje:

Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Infocedule v místě
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

26 Logged Visits

Found it 24     Write note 1     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 37 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.