Skip to Content

<

AGT 120 Prirodni pamatka Jeneralka

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 02/26/2019
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Jeneralka Přírodní památka 120

Vítejte na dalším pokračování série AGT. Dnešním cílem je skalní suk Jeneralka... místo, kde názorně můžeme vidět pestrou geologickou skladbu Prahy a středních Čech.
 

Základní informace

Jenerálka je přírodní památka (ev. č. 142) nacházející se na území hlavního města Prahy, v katastrálním území Dejvice. Památka byla vyhlášená 29. dubna 1968 a má rozlohu 1,511 ha. Důvodem ochrany je skalní suk jako význačný geologický a krajinný prvek s výskytem chráněných druhů rostlin. Hřbet má svahy různě orientované ke světovým stranám a je tak ukázkou vlivu mikroklimatu na vegetaci. Je pojmenovaná po nedalekém zámku Jenerálka.

Přírodní památka se nachází v přírodním parku Šárka-Lysolaje na severozápadě hlavního města, vzdušnou čarou asi 5¼ km od centra; tvoří ji protáhlý hřbet zhruba západovýchodního směru, vystupující po pravé straně Šáreckého potoka na dně hlubokého Šáreckého údolí. Z jižní a západní strany ji obtéká drobný potůček zvaný Krutecký, který při tomto návrší do Šáreckého potoka zprava ústí, na východní straně chráněné území sahá až téměř k zákrutu ulice Horoměřická (spojnice Dejvic s Horoměřicemi a Nebušicemi). Na severní straně se v sousedství přírodní památky rozkládá areál zámečku Jenerálka, jenž dal celé lokalitě jméno. Na jihovýchode se nachází opuštěná cihelna Salátka. Chráněné území má délku přibližně 300 metrů, šíře se pohybuje kolem 40 až 70 metrů. Po katastrální stránce celá přírodní památka tvoří součást Dejvic (infotabule na místě mylně uvádí příslušnost k Vokovicům, rozmezí obou katastrů ve skutečnosti probíhá právě jižně od návrší, po Kruteckém potoce).
 

 

Geologie

Ostroh, vystupující z údolní nivy, je tvořen převážně proterozoickými (starohorními) břidlicemi a jemnozrnnými drobami, v jihozápadní části pak horninami sopečného původu (bazaltové tufy) ze starších prvohor (spodní ordovik).

Někdejší pokusy o těžbu železné rudy dnes připomínají stopy několika malých lomů na temeni návrší a také průzkumná štola, jež vyúsťuje při západním úpatí.
 

Bridlice

Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Obsahuje především minerály biotit, muskovit a andalusit. Břidlice mívají černou až šedou barvu; vyznačují se dobrou rovinnou štěpností, takže z nich lze snadno vytvářet tenké desky. Relativní permitivita εr břidlice je 6,5 až 7,5.
Díky dobrým izolačním vlastnostem včetně izolace vůči elektřině, se břidlice používala i jako součást různých elektrických rozvaděčů a relé pro elektrické motory. Někteří pak používají dodnes břidlice pro ostření nožů. V místech těžby břidlice se kvalitní pláty břidlice používaly i pro náhrobní kameny.
Břidlice obsahují metan, který je možno těžit jako tzv. břidlicový plyn. Hořlavé ropné břidlice se využívají jako nepříliš kvalitní palivo.
V Česku se hojně vyskytují např. v Nízkém Jeseníku a Barrandienu. Díky nízké tepelné vodivosti se z moravských břidlic vyráběly soustružením za druhé světové války i těsnící kroužky pro německé rakety V-2.
V protikladu k břidlicím stojí skaliny, tj. metamorfované horniny se všesměrovou strukturou, které proto nelze štípat.
Břidlice také může obsahovat fosilie organismů.


Droba

Droba je sedimentární hornina, přesněji druh slabě vytříděného pískovce s obsahem základní hmoty vyšším než 15 %. Základní hmotu drob, která je obvykle druhotná, tvoří většinou jílové minerály a silt. Písková zrna představuje směs živců, křemene, slíd a úlomků hornin (tzv. litických úlomků). Vzniká především v mořském prostředí. Barva horniny je nejčastěji šedá a velikost zrn je různá, od jemné po hrubou.
Slovo droba je odvozeno od drobných úlomků, které tvoří horninu. Německý termín grauwacke použil poprvé G. S. O. Lazius v roce 1789 podle starého hornického výrazu z pohoří Harz.

 

Uvnitř průzkumné štoly

Čedič / bazalt

Čedič neboli bazalt (starší, paleozoické bazalty se nesprávně nazývají diabas nebo melafyr) je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou.
Termín čedič (bazalt) se používá k označení jemně zrnitých extruzivních, případně mělce uložených intruzivních hornin, hrubě zrnité hlubinné horniny daného složení se označují názvy dolerit a gabro. Termín bazalt, předtím používaný už ve starém Řecku a Egyptě, zavedl v současném pojetí v roce 1546 Georgius Agricola. Starověké použití termínu je připisováno římskému přírodovědci Pliniovi staršímu.
Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu planety. Ve své stavbě obsahuje často velké krystaly minerálů či vesikule, drobné bublinky vyplněné plynem či druhotnou mineralizací, a nebo se vyskytuje ve formě strusky. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Při chladnutí magmatu a pozdějším zvětrávání se tvoří pěti, šesti či sedmiúhelníkové bloky. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná. Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF je tato hornina jemnozrnná vyvřelá hornina, která má méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu.
Hexagonální odlučnost čediče v oblasti Sheepeater Cliff, Yellowstonský národní park, USA
Na Zemi vzniká většina čedičových magmat dekompresním tavením pláště. Mimo Země jsou čediče známé taktéž z Měsíce, Marsu, Venuše a dokonce i z asteroidu Vesta. Předpokládá se, že zdrojovými horninami pro částečné tavení jsou jak peridotity tak i pyroxenity. Čediče tvoří ve velké míře oceánskou kůru, která vzniká na středooceánských hřbetech výstupem (upwelling) plášťového materiálu z hlavní části tvoří.


Paleontologie

Bývala cihelna Na Salátce při jihovýchodní patě hřebene je významná nálezy zkamenělin (trilobitů a fylokaridních korýšů).


Trilobit

Trilobiti (název podle těla tvořeného třemi laloky – prostředním a dvěma bočními) jsou třída vyhynulých členovců patřící do vyhynulého podkmene Trilobitomorpha – jsou jednou z jejich vývojových větví. Objevili se ve starších prvohorách (kambriu), asi před 550–530 milióny lety. Vyhynuli na konci prvohor během katastrofy na rozhraní permu a triasu (před 251 miliony let). Jednalo se o výlučně mořské živočichy, jejichž článkované tělo bylo pokryto mineralizovaným exoskeletem. Exoskelet trilobiti v průběhu růstu svlékali a odhazovali.

Trilobiti patří mezi typické prvohorní živočichy – největšího rozkvětu dosáhli ve svrchním kambriu a ordoviku, další vrchol nastal v devonu. V permu přežívala už jen jediná čeleď Phillipsiidae, při velkém vymírání na konci permu trilobiti nadobro zmizeli. Dosahovali velikosti od 1 milimetru až po 90 centimetrů.

Celkově bylo až dodnes popsáno více než 17 000 druhů trilobitů.

 

 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu zašlete správné odpovědi na tyto otázky. Dle pravidel pro earth-cache je povinnost splnit úkoly na místě za pomoci informaci na místě a listingu. Jakékoliv zjišťování informací z internetu či fotografií je zakázáno.

1) V jakých dvou geologických obdobích proběhly nejvýznamnější geologické procesy v oblasti dnešní Jeneralky?

2) S jakými horninami se zde můžeme setkat.

3) Vstupte do výzkumné štoly a podle barev horniny uvnitř se snažte odhalit, s jakými minerály či rudami se zde můžeme setkat.

4) Určete výšku skalního suku.

5) Podle popisu v listingu se přesuňte do oblasti paleontologického naleziště. Zde se snažte nalézt nějaké fosílie - věřím, že budete úspěšní. S jakými fosíliemi se zde setkáváme a v jakých horninách?

6) Budu rád, když přiložíte k logu svou fotografii a fotografie svých paleontologických úlovků (dobrovolný úkol).

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Důležité: Žádná z otázek série AGT se nemusí Googlit. Vše je zjistitelné na místě, v listingu a nebo jsou to základní znalosti. Odpovědi zjištěné z internetu jsou považované za podvod a logy budou odstraněny.

Zdroje:

Infocedule na místě
Web: Wikipedie
Web: Ochranna přírody
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

69 Logged Visits

Found it 68     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 117 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.