|
Vítejte na dalším pokračování série AGT - Alkeho Geo-earth-cache tour. Nesouměrný hřbet ze svrchnokřídových kvádrových pískovců, vyznačujících se velkou skalní členitostí. Zahrnuje dvě na sebe navazující území: na severu Betlémské skály, na jihu a východě vlastní Klokočské skály. Zdaleka nápadným útvarem je asi 2 km široká skalní stěna v čele kuesty nad obcí Klokočí, z níž je vyčleněno několik samostatných pískovcových věží.
A právě jedna z těchto věží je cílem naší dnešní výpravy.
Základní informace o geologických poměrech oblasti
Skalní věž je přírodní geomorfologický tvar a strukturně denudační tvar reliéfu. Jedná se o izolovaný, vysoký a často též štíhlý sloup či hranol, svým tvarem připomínající věž. Specifickým typem skalní věže je skalní jehla.
Plošinu brázdí skalnaté rokle. V jižních okrajích je zahlouben Rotštejnský důl se zříceninou hradu Rotštejn, osou plošinatého týlového svahu kuesty prochází Zelený důl s řadou bočních roklí. Ve skalních stěnách vniklo několik desítek různě velkých pseudokrasových výklenků a jeskyní - k největším v Českém ráji patří Postojná. Některé jsou významné i z archeologického hlediska.
Zvětráváním a odnosem nestejně odolných poloh pískovců vznikly skalní perforace (např. skalní okna a tunely v Betlémských skalách, u Rotštejna) a četné mikroformy (zvlášť žlábkové škrapy, voštiny atd.)
Ze dvou stran zlomy omezená zřetelně ukloněná kra křídových pískovců vytváří nad klokočským zlomem výrazné skalní defilé porušované místy kernými zónami a smykovými trhlinami na nichž dochází i k posunům na vrstevních plochách - zejména u Roštejna a Klokočí. Doprovodným jevem jsou svahové pohyby kulis. Místně jsou tyto zóny a trhliny nazývány průchody.
Vlastní území skal není tektonicky porušeno a jeho členitost je dána jen různým stupněm zvětrání. Zvětrávacími procesy vznikly i pseudokrasové jeskyně (Postojná, Husova Kazatelna, Jislova sluj aj.), skalní brány a skalní hřiby. Geologicky je kra tvořena křemennými kvádrovými pískovci teplického souvrství. V pískovcích je častá štěrčíkovitá příměs, pískovce jsou místy typicky šikmo zvrstvené. Ojediněle se nachází makrofauna svrchnoturonského stáří. Ojediněle se v křídových pískovcích vyskytují obrovské stopy po biogenní činnosti živočichů.
Klokočské skály jsou tvořeny středně až hrubě zrnitými, středně vytříděnými křemennými pískovci teplického souvrství. Okolo trosek skalního hradu Rotštejn postaveného koncem 13. století je možno studovat morfologii a poměrně složité zvrstvení křemenných pískovců teplickeho souvrství typické pro celý komplex Klokočských skal. Podzemní voda v pórovitých pískovcích byla zdrojem pro studnu vyhloubenou u skalního hradu.
Skalní věž
Skalní věž vzniká v důsledku mechanické eroze, a to postupným rozčleňováním a destrukcí tabulové plošiny či skalnatého horského hřebene. Její tvar je důsledkem mechanického zvětrávání a odnosu horniny, popřípadě odsedání svahu. Na mořském pobřeží vznikají skalní věže abrazí a izolací odolnějších partií podemílaného a obrušovaného pobřežního srubu (klifu).
|