Vzhledem ke zhoršování mých pohybových schopností budu muset keš časem "pustit". Proto - kdo plánujete odlov, neváhejte. A pokud byste chtěli kešku adoptovat, budu velice ráda, ozvěte-li se.
Mrákotínská žula
Český masív, který tvoří většinu geologického podloží České republiky, je tvořen mnoha druhy vyvřelých, přeměněných i usazených hornin, které vznikaly v období od starohor (proterozoika) až po starší čtvrtohory (pleistocén). Základní rysy geologické stavbě tohoto území vtisklo zejména variské vrásnění v prvohorách, kdy se mnohé horniny, staly součástí složitého horského komplexu, táhnoucího se v rovníkovém směru od dnešního Mexika až daleko na východ do střední Evropy a ještě dál. Po miliónech let dalších proměn a zvláště hluboké eroze, jsou v současnosti tyto horniny odkryty mj. právě v Českém masivu.
Významnou součástí tohoto komplexu jsou i granity (žuly), hlubinné vyvřeliny tzv. moldanubického plutonu, vystupující v centrální části Českomoravské vrchoviny. Na mnoha místech byly otevřeny kamenolomy, které poskytují dodnes využívaný ozdobný kámen. Přibližně uprostřed tohoto regionu, západně od Telče, nacházíme městys Mrákotín, který proslul jako středisko kamenického průmyslu již od poloviny 19. století. Ze zdejší žuly bylo zhotoveno mnoho kvalitních kamenických výrobků, mj. i výjimečný patnáctimetrový obelisk na třetím nádvoří Pražského hradu. Žuly mezi Mrákotínem a Řásnou jsou tvořeny jednak drobně až středně zrnitými granity typu Eisgarn (podle typové lokality v Rakousku), subtypu Mrákotín (tzv. „mrákotínská žula“), jednak středně až hrubě zrnitými číměřskými (neboli řásenskými) granity. Vlastní mrákotínský granit je pokládán pouze za jemnozrnnější varietu číměřského granitu. Vznikl tavením přeměněných hornin ve střední části zemské kůry a magma poté proniklo do okolních cordierit-biotitických migmatitů a rul. Zdejší granity jsou variského stáří (datovány na 327 miliónů let) a pronikly do okolního moldanubika. Počátek krystalizace těchto granitů odpovídá poklesu teploty pod cca 800-700°C při tlaku 150-350 MPa; tavenina utuhla v hloubce asi 6 km pod povrchem.
Hlavními minerály granitu jsou křemen, živce, slídy, vedlejšími andalusit, sillimanit a vzácný cordierit. Poslední tři z nich dokládají nadbytek hliníku v tavenině. Nejtypičtější z nich, andalusit, tvoří protáhlé sloupečky milimetrové velikosti a růžové barvy. Podle jeho výskytu se dá poznat, že jde právě o mrákotínskou žulu. Živce mohou tvořit i větší protáhlé vyrostlice, slídy vzácně i lupeny větší než 1 cm nebo hrubozrnné agregáty („bazické pecky").
Na puklinách mrákotínského granitu se vzácně vyskytují i krystaly křemene, živců a slídy. Velmi vzácné jsou nápadně žluté uranové slídy (metaautunit), jejichž nález v roce 1940 znamenal vůbec první známý výskyt uranových minerálů na Moravě!
Žulový pluton doprovázejí místy i rudní žíly s obsahem olova, zinku a stříbra. V Dobré Vodě u Mrákotína byly ve středověku, v 16. a 19. století pod kostelíkem Sv. Jáchyma těženy křemenné žíly se stříbronosným galenitem. Poslední pokus otevřít zdejší doly uskutečnil ještě v roce 1904.
Odbornou část zpracoval můj spolužák a kamarád RNDr. Stanislav Houzar, PhD., za což mu patří můj dík.
________________________________________________________________________
!!!POZOR!!!
Budete se pohybovat na horní hraně činného lomu. Nevstupujte za hranici vymezeného prostoru (páska) a dbejte zvýšené opatrnosti.
Přístup z Mrákotína po modré tur. značce, odbočit vlevo po asfaltce, dále po louce po hraně lomu.
Tato keš byla původně zpracována jako earthka, neshodli jsme se s earthrevívrem na otázkách. Přišlo mi však líto zpracovaného listingu, tak jsem ji předělala na tradičku. Podstatné je, že se ať tak nebo tak podíváte vlastníma očima na tento lom.