Pozdrav pánbůh, vážený poutníče po pokladech v truhličkách ukrytých. Pojď a vydej se s námi do roku 1882, kdy vznikl tento text a ještě hloub do minulosti a poznej historii tohoto místa.
Nedej však při svém hledaní cafúrům ani náznakem věděti, co se chystáš činiti.
Více informací ohledně kešky můžete najít zde.
Hostovice, vesnice 1 hod. od Dašic vzdálená na potoku Novohradce, má filiální kostel ke cti a chvále s. Jakuba a Apoštola Většího zasvěcený, postavený ve slohu copovém. Byl r. 1350. farním odstoupeným k novému biskupství Litomyšlskému (Pal. děj. I. Oddíl I. str. 389). Že byl farním, o tom svědčí také pole zvané na farském, o kterém dí pověst, že tři panny, bydlící v nynějším Poláčkovém statku jej ke faře Hostovické daly a kdyby fary nebylo, určily, aby užitek z něho byl věnován ke kostelu. Pole to jest nyní zádušní.
Fara stávala dle řeči lidské na zahradce vedle hřbitova, kde se také při kopání jámy ke stromu přišlo na základy klenutí, zbytky to sklepů. Zanikla ta fara bezpochyby ve válkách husitských, neboť dle rejstříků zápisných v zámku Pardubickém chovaných z r. 1538. byla v pondělí před sv. Janem Křtitelem 1548. uzavřena následující smlouva o kněze a faru v Dašicích: "Léta Páně 1548. v pondělí před sv. Janem Křtitelem mezi osadou Dašickou a Hostovickou stalo se společné narovnání a smlouva s jich vůlí obojí celá a dokonalá o jednání a chování kněze, také i dávání jemu poplatků a desátků, a to taková, že obojího záduší osady mají o jednání kněze se přičiniti, jeho jednati, i jeho na obojí osady za platu přivésti, aneb jak by se o tom buď vydaným votum z každé osady snesli, bytem v městečku Dašicích na faře býti má.
----------
Jak zdejší kostel dopadl, se dočtete zde: Zaniklé kostely - kostel sv. Jakuba Většího
spis Dašice a přifařené obce, 1882
farář J. Nechvíle
Text ponechán v původním znění přesně tak, jak jej pan farář napsal.
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo. Tužku pro jistotu s sebou.