Skip to content

Hamberské vzpomínky Mystery Cache

Hidden : 6/7/2019
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
4 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Dnes zavítáte do přírody, projdete polní cestou a zhruba v půlce si všimněte, že uprostřed pole se nachází hraniční kámen - tudy prochází hranice mezi Polskem a Českem. Vy však pokračujte dál k rybníčku. Na Hamberku kdysi bydlel pán Jane, se kterým jsem se osobně setkal a udělal s ním rozhovor. O tento příběh jsem se rozhodl podělit i s vámi. 

Vzpomínky zůstávají - „Jane Lavdinov - rodák z Bílého Potoka“ aneb láska k místu mého dětství zůstává (Hamberk).

Narodil jsem se 24. 6. 1950 v Javorníku na ulici Gottwaldova 99, můj otec se jmenoval Jorgos a máma Lefterie Lavdakopulos (dnešní příjmení Lavdinov). Mým domovem byl statek v Bílém Potoku. V roce 1956 jsem nastoupil do školy, od první do páté třídy mě učila paní učitelka Olinka Černochová, na kterou jsem dodnes nezapomněl, protože mě naučila číst a psát.

V roce 1962 se naše osmičlenná rodina přestěhovala na Hamberk, tam byl konec všech cest z jedné strany, ale z druhé strany začínala krásná příroda a okolí. Jako malý kluk jsem si chodil na hranice hrát s Poláky na polské straně. Byl jsem 2x s tátou u esenbáků kvůli přecházení bez pasu, ale bez žádných problémů. Hospoda už byla opuštěná a jednou, když jsme si hráli s bratrem, tak jsme tam na půdě našli pistole a granát. Nevěděli jsme, co s tím, tak jsme to schovali. Ale po několika dnech jsme o nálezu řekli tátovi a ten zavolal SNB, kteří vše posbírali a odvezli. Kostelík byl už tehdy zničený, téměř ruina. Vzpomínám na krásné hry na statku, na náš milovaný lesík, kde jsme si hráli na partyzány a Němce. Potom na naše 2 malé rybníky u hranice, kde jsme si hráli celé dny až do večera, a v zimě jsme tam chodili bruslit. Sýkorák (dnes znám i jako Písečník) byl naším lyžařským centrem.
V letech 1962 – 1965 jsme chodili do ZŠ v Javorníku, ale ta cesta z Hamberku v zimě byla tak těžká, že jsme chodili až do půl pasu ve sněhu. A někdy i táta musel jít před námi, aby nám udělal malou cestičku přes sněhové závěje.
V roce 1965 jsem ukončil ZŠ v Javorníku a jako 15 letý kluk jsem nastoupil na lesnickou školu ve Šternberku. Po 2 letech jsem začal pracovat u Státních lesů Javorník, první moje práce byla na nádraží na pile, kde jsem řezal dřevo, potom v těžbě a později jsem dělal závozníka na V3S až do mého odstěhování do Jugoslávie – Makedonie.

Nejsmutnější den v mém životě – 17. 11. 1969 – nádraží v Javorníku a čekání na motorák, který mi odveze všechny krásné časy v Javorníku, Bílém Potoku, Hamberku a Šternberku – pláč a stýskání po mých kamarádech a kamarádkách, se kterými jsem prožil krásné časy. Přijíždí motorák, nástup a odjezd do Jugoslávie… „Odjezd!“ řekl průvodčí. Stojím před oknem a motorák jede směrem na Jeseník. Po 5 minutách začala realita – odjíždím – Jeseník, přestup na rychlík směr Ramzová – Šumperk – Šternberk (2 roky mého mládí – lesnická škola, zase vzpomínky a pláč), jedeme dál – Přerov, přestup na mezinárodní rychlík do Jugoslávie – Makedonie, město Gostivar… Po 30 hodinách - Gostivar, pro mě neznámé město…

 

jane

 

Rok 1994 – tréma a radost, cestuji s mým bratrem Pavlíkem a Nacikem do našeho kraje po 25 letech. Setkání s kamarády a kamarádkami v hospodě v Bílém Potoku. Velké emoce při srazu, protože jsme se 25 let neviděli. Z dětí jsme vyrostli v chlapy a všichni mají svou rodinu – paráda! Jedeme na Hamberk, stojíme před naším domečkem a nemůžeme tomu uvěřit, že jsme tady…
Procházky v okolí Hamberku a Javorníku, Horní Hoštice, Bílá Voda, tam všude jsme se potkávali s našimi přáteli. Po 3 dnech odjíždíme mým vozem ŠKODA 105S zpátky do Gostivaru.
Rok 2017 – 26. srpna se znovu potkávám v Javorníku v restauraci Hotelu Pod Zámkem s „bílopotočáky“, cca 45 osob – paráda! Opět emoce, pláč a radost, protože jsem se s některými neviděl 47 roků. A největším překvapením pro mě bylo, že přišla i moje učitelka Olinka Černochová-Dvořáková, která mě učila v Bílém Potoku a kterou jsem neviděl dlouhých 57 let. Bratr Pavlík dělá triatlon a bydlí v Americe – Pavel Lavdakopulos – „bílopotočák“ z Hamberku, IRON MAN, který dodnes dělá nejtěžší sport na světě – plavání 5 km, maraton 42 km, jízda na kole 235 km – to je náš a váš kluk z Bílého Potoka a Hamberku… 
Myslím, že takového sportovce dlouho Javorník a Bílý Potok mít nebudou. Pavel Lavdakopulos se v únoru 2019 zúčastnil závodů na Kubě, kde získal 2. místo. V jeho kategorii (věk 67 let) absolvoval plavání 1,5 km, běh 18 km a jízdu na kole 90 km. „Nikdy se nevzdávám, budu sportovat tak dlouho, dokud budu mít na triatlon sílu,“ uzavřel Pavel.Pozdrav z jihu Makedonie posílá Janko Lavdakopulos (Jane Lavdinov).

INFORMACE KE KEŠULI:
Najít keš bude pro některé opravdu oříšek. Keš se nenachází nikde ve stavidle ani zabudována v hrázi. Keš naleznete na ostrově, na kterém? To už je na vás. Tá dobrá zpráva je, že ostrovy jsou jen dva. Vezmi si GPS a jdi podle ukazatele, souřadnice tě dovedou k rybníku, k ostrovu, ale neznamená, že se keška nachází právě na tomto místě.
Tvým úkolem tedy je dostat se na ostrov, stane se z tebe Trosečník a musíš prohledat celý ostrov, dívej se nahoru, dívej se na zem a POZOR na nástrahy, kterými jsou ostružiny nebo staré pařezy, dá se o ně opravdu hezky zakopnout. Takže hurá do vody a z vody zase do vody!

Co s sebou? Plavecké schopnosti, pokud neumíš plavat, nelez do vody, ani do bláta, hrozí, že uvízneš, keš je na vlastní nebezpečí! Doporučuji týmovou spolupráci - pokud v rybníce voda nebude, celkem solidně se propadá do bláta. Určitě si můžeš vzít plavecký kruh nebo nějaký nafukovací člun, který ti pomůže s přesunem, ale pozor na trní.HODNĚ ŠTĚSTÍ!

rybníkrybníkrybníkrybník

 


1.7. 2019 - Rybník je vypuštěný, není třeba plavat, ale přebrodit bahno, takže s sebou broďáky, gumáky, kdyby jste náhodou šli místem, kde bude rozbahněný terén.

INFORMACE KE KEŠULI:
Když přijdete k rybníku, hledejte u hráze vrytý rok do betonu (ne u stavidla), zapište si jej, čísla se vám budou hodit pro zjištění GPS souřadnic. UPOZORŇUJI, keš není v dřevěné budce, ani nikde kolem ni, proto do ni nelezte, keš není ani v nedalekém posedu. Je na jednom z ostrovů.
N 50° 2A.061' E 1B° 1.ECD'

A - Podívat se na datum vrytý do betonu a zapsat poslední číslo z měsíce na místo "A".
B - Sečíst čísla mezi sebou - vrytý rok do betonu a číslo doplnit na místo "B".
C - Sečíst čísla mezi sebou v datu + daný měsíc a výsledné číslo doplnit na místo "C".
D - Sečíst čísla mezi sebou v datu + daný měsíc. Od výsledného čísla odečíst sečtenou hodnotu vrytého roku. Výsledek dosaď na místo "D".
E - Počet ostrovů v daném rybníce.

 

Je možné, že vás u rybníka někdo chytne, prosím, zachovejte klid a slušně pozdravte a sdělte, že tam nekradete a nepytlačíte, pouze jste přišli pro kešku a zase jdete z místa pryč. Pan majitel rybníku (Šín) o kešce ví, osobně jsem mu na místě kešku kompletně ukázal i jak geocaching funguje. Je to starší člověk, je možné, že zapomněl, tak snad bude všechno v pořádku. Pokud uvidíte u rybníka auto, je to nejspíše majitel, dávajte i pozor v době odstřelu kačen!

Additional Hints (Decrypt)

Wrqra m bfgebih - an irgiv

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)