Vigenerova šifra
Jakkoliv je tato velmi známá šifra pojmenována po Blaisi de Vigenerovi (čteno "Vižnérovi"), jsou jejími autory florentský polyhistor Leon Battista Alberti, který její základ poprvé zveřejnil v roce 1467 a Giovan Battista Bellaso, který ji dal konečnou podobu, kterou zveřejnil v roce 1553. Později bylo její autorství nesprávně připsáno francouzskému diplomatovi Blaisi de Vigenerovi, který variantu této šifry zveřejnil v roce 1586, tedy s více než 30letým zpožděním po Bellasovi.
Původní šifra se snažila bojovat se snadnou prolomitelností Caesarovy šifry frekvenční analýzou tím, že střídala dvě abecedy způsobem, kdy každé liché písmeno bylo nahrazeno písmenem z první abecedy a každé sudé písmeno nahrazeno písmenem z druhé abecedy.
Tak například zprávu "ALBERTI" bychom mohli zašifrovat následujícím způsobem:
abeceda A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
1. abeceda b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a
2. abeceda c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b
Text A L B E R T I
Abeceda 1 2 1 2 1 2 1
Šifra b n c g s v j
Proti takovéto šifře je frekvenční analýza méně účinná, nicméně při velkém množství zachycených zpráv je rovněž prolomitelná. Řešitelnost tohoto problému významně ztížil právě Giovan Battista Bellaso tím, že místo střídání dvou abeced použil Tabulu rectu Johannese Trithemia publikovanou v roce 1508, později pod vlivem chybně připsaného autorství nazývanou Vigenerovým čtvercem. To je čtvercová tabulka, obsahující abecedu ke každému písmenu, vždy posunutou o jednu pozici (viz níže).
S tímto řešením se však nespokojil a zavedl i klíč, podle kterého bylo určeno pořadí abeced. Klíčem je slovo nebo krátká fráze, která je známa oběma komunikujícím stranám a kterou lze poměrně snadno měnit. Použití velkého množství abeced výrazně komplikuje frekvenční analýzu a použití klíče jí pak (bez použití počítačů) téměř znemožňuje.
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
A a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z
B b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a
C c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b
D d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c
E e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d
F f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e
G g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e f
H h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e f g
I i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e f g h
J j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e f g h i
K k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e f g h i j
L l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e f g h i j k
M m n o p q r s t u v w x y z a b c d e f g h i j k l
N n o p q r s t u v w x y z a b c d e f g h i j k l m
O o p q r s t u v w x y z a b c d e f g h i j k l m n
P p q r s t u v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o
Q q r s t u v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p
R r s t u v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q
S s t u v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r
T t u v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s
U u v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t
V v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u
W w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v
X x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w
Y y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x
Z z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y
Princip šifrování je tak stejný jako v předchozím případě, jen se zvětšil počet abeced a jejich pořadí je řízeno klíčem. Vigenerovou šifrou šifrovaný text BELLASO s použitím klíče ALBERTI by pak vypadal takto
Text B E L L A S O
Klíč A L B E R T I
Šifra b p m p r l w
Dešifrování pak probíhá přesně opačným způsobem, tedy že v abecedě zvolené podle znaku v klíči se nahradí znak tím, který reprezentuje ve Vigenerově čtverci.
Blaise de Vigenere však k této šifře přeci jen přispěl a to vytvořením vlastní varianty dnes známé spíše pod názvem autoklíčová (nebo také autoklávová) šifra, která si sama generuje klíč z otevřeného textu. To se obvykle provede tak, že se za heslo (teoreticky stačí pouhé jediné písmeno, ostatně takto ji vymyslel a používal sám Vigenere) připojí text otevřené zprávy a použije se jako klíč, čímž je vlastně část zprávy šifrována sama sebou.
Vigenerova šifra je natolik sofistikovaná, že byla po několik století považovaná za neprolomitelnou. Její reputace však nebyla zcela oprávněná. Již v 16. století se ojediněle dařilo kryptoanalytikům tuto šifru prolomit, především při větším počtu zpráv šifrovaných s použitím stejného klíče.
Roku 1846 její variantu prolomil Charles Babbage později známý jako otec moderních počítačů, který o tom ovšem řekl pouze britské armádě, jejímž vojenským tajemstvím to i zůstalo. Během Krymské války (1853–1856) našel a roku 1863 publikoval pruský armádní důstojník Friedrich Kasiski metodu nazvanou po něm Kasiského test, kterou lze obecně lámat polyalfabetické substituční šifry.
To však nezabránilo matematikovi Charlesi Lutwige Dodgsonovi alias spisovateli Lewisu Carrollovi označit ve své knize Alenka v říši divů tuto šifru (tam nazvanou Abecední šifra) za neprolomitelnou, ačkoliv byla vydána až v roce 1868, tedy celých 5 let po publikaci Kasiskiho testu.
O keši
| r |
i |
e |
i |
w |
| d |
c |
g |
e |
v |
| p |
x |
y |
v |
p |
| i |
v |
x |
o |
s |
Pro získání souřadnic této keše bude potřeba rozluštit následující šifru. Jako klíč slouží místní název z okolí výchozích souřadnic keše (v případě potřeby zbavený nabodeníček). Po jejím vyluštění získáte heslo, které zadáte na stránce http://gc.rozen.cz/GC8A27Z/. Pokud bude správné, dostanete souřadnice finálky a hint pro hledání. A pokud jste si jisti, že klíč máte správně ale, přesto se vám nedaří šifru dešifrovat, zkuste si znovu důkladně přečíst listing.
Přeji hodně trpělivosti při luštění a štěstí při lovu!
Zdroje
Součást série Historie šifer
Tato keš vznikla jakou součást série věnované historii šifrování. Keše jsou nejen exkurzí do principu fungování a okolností vzniku nejvýznamnějších šifer, ale také výzvou k jejich vyřešení, která vás dovede na zajímavá místa v širším okolí Rožnovské Bečvy.