Cukrová bouda je romantická chata na úbočí stejnojmenném vrcholku (590 m n.m.)
Zajímavý je i vznik tohoto názvu. Dr. Johann Hruby (1882-1964) ve své práci Die südwestlichen und südlicher Vorlagen der Ostsudeten o hoře Zuckerbaude píše, že se jí tak říká podle chaty, ve které měli zázemí dělníci, kteří zde získávali javorový sirup z mízy javorů. Tento způsob využití javorové mízy se k nám dostal někdy po napoleonských válkách ze Severní Ameriky, ale později od něj bylo upuštěno pro jeho nízkou efektivitu.
Kdysi zde za jasného počasí bylo možné vidět na Kralický Sněžník, ale dnes jsou okolo vzrostlé stromy. I tak je ale toto místo velmi pěkné a je často využíváno jako cíl víkendových vycházek rodin z okolních vesnic.
Cukrová bouda je také jedním z míst, kde se odehrává děj baladické novely Vladimíra Körnera Zrození horského pramene. "Tohle je snad nejsmutější knížka, kterou jsem kdy četla ...." napsala do recenze na knihu jedna čtenářka. Nelze nesouhlasit. Příběh o poválečných Sudetech, o vztazích otců a synů, marnosti boje s osudem a zároveň věčném hledání naděje rozhodně stojí za přečtení. I když veselo vám z něj nebude. Vladimír Körner tento kraj velmi dobře znal ze svého dětství, příběh je proto zasazen do skutečné krajiny - odehrává se kolem Strážného (Šumvald, Schonwald), Cukrové boudy (Zuckerbaude) a Lázku (Wachberk).
Režisér Karel Kachyňa pak roku 1980 natočil podle tohoto románu film Cukrová bouda. Cukrová bouda z tohoto filmu ale bohužel nebyla natočena na tomto historickém správním místě, ale v Branné v Jeseníkách, která podle pana Kachyni prý více vizuálně vystihovala melancholický děj knihy.
O keši: Keš se nenachází u chaty, je o kousek dál, protože toto místo bývá hojně navštěvováno turisty.