Anděl Páně

K Vánocům patří sledování pohádek.

Tato pohádka vznikla v roce 2005.

Anděl Páně

Obsah:

Na Nebi se den před Ježíškovými narozeninami probouzí anděl Petronel  a hned jak ho Panna Maria  pověří prvním úkolem – přinést z trouby plech s vánočním cukrovím – Petronel upadne a cukroví rozsype. Při zkoušce nebeského andělského sboru ho zase sbormistryně – archanděl Gabriel  – vyhodí ven, protože zpívá falešně. Petronel však sám sobě připadá bez vad a myslí si, že ostatní jen nevidí, jak je dobrý. Postěžuje si Pánu Bohu , že potřebuje, aby mu někdo dal nějakou příležitost ukázat, co v něm je. Bůh Petronela přijme s vlídností a příležitost mu skutečně nabídne. Rybář svatý Petr šel pro vánoční kapry a Petronel ho tedy může zastoupit u nebeské brány.

Tam se seznámí s čertem Uriášem , který má také u nebeské brány službu, je tam od toho, aby po zvážení svědomí každé nově příchozí duše (ty hříšné) odváděl do Pekla. Petronel posuzoval celkem tři duše. První příchozí duši, paní Vomáčkovou, Petronel odsoudil k peklu za to, že se na Světě chovala jako drbna. Potom odsoudí k peklu abatyši Magdalenu  za to, že jako dítě kradla bonbóny a lhala. Třetí duší byl dráb Lorenc, tomu Petronel svědomí ani nezkoumal, ale ihned ho odsoudil k Peklu. Potom začne Petronel s Uriášem službu zanedbávat, před nebeskou branou se tvoří fronta duší čekajících na vstup, protože čert s andělem spolu hrají karty, a to až do příchodu pána Boha. Ten oba pokárá a vysvětlí Petronelovi, že Vomáčková i Magdalena vykonali dostatek dobrého na to, aby jim drobné hříchy byly odpuštěny a že dráb Lorenc nikdy nikomu neublížil. Petronel však namísto toho, aby litoval svých rozhodnutí, začne kritizovat Boha. Podle Petronela Bůh o svět málo dbá, a proto že prý nikdo z lidí není zcela bez hříchu. Bůh vysvětluje, že nemůže hlídat každý lidský krok, ale Petronel dál mluví svou. Bůh tedy pokárá Petronela za to, že si dovoluje urážet Boha, a protože Petronel ani poté nepřestane, Bůh se rozhodne ho potrestat. Aby si Petronel sám zkusil, jak jsou lidé složití, je poslán na Svět v podobě žebravého mnicha a má za úkol během jednoho dne napravit alespoň jednoho hříšníka. Pokud se mu to nepodaří, přijde do Pekla mezi padlé anděly. Uriáš jde též s ním, neboť měl hlídat nezkušeného Petronela. K odměření dne Bůh spustí přesýpací hodiny a během filmu je na nich několikrát ukázáno, jak Petronelovi ubývá čas, což dává ději spád.

Mezitím se odehrává jiný příběh na Zemi. Zde na zámku pan správce panství  s klíčnicí a rychtářem  okrádají hraběte Maxmiliána , který se věnuje více hýření, kartám a vínu než svému vlastnímu panství. Mladé služebné Dorotce se hrabě líbí. Když prozradí Petronelovi, který na hrad přijde jako žebrák, co by si hrabě, klíčnice i správce přáli, Petronel pomocí čertovy kouzelné mošny tato jejich tajná přání okamžitě splní. Domnívá se totiž, že se každý napraví, když získá po čem touží. Z hraběte se mžikem stane zarostlý, špinavý a otrhaný žebrák, klíčnici přisoudí velkou hromadu zlaťáků a panu správci panství krásnou mladou ženu. Leč dobrý úmysl se velmi záhy zcela zvrtne. Klíčnice se správcem se spolčí proti Dorotce, té podstrčí do její truhly ukradené stříbrné lžičky a peníze, obviní ji z krádeže, strčí do šatlavy a pohrozí jí veřejným zmrskáním na pranýři, mladý hrabě skončí také v šatlavě hned vedle Dorotky. Pan správce společně s rychtářem  domluví Dorotčino osvobození a omilostnění pod podmínkou, že se za pana správce okamžitě provdá. Dorotka velmi nerada, protože si tajně myslí na Maxmiliána, svolí k sňatku se správcem jenom proto, aby o ní do smrti lidé neříkali, že je zlodějka.

Panna Maria Petronelovi zle vyčiní za to, co způsobil. Též mu vytkne, že používal Uriášovu čertovskou mošnu. Petronel si uvědomí, co udělal a rozhodne se vše napravit. To bylo důležité, neboť Petronel tím začne napravovat i sám sebe. Nejprve osvobodí za pomoci sv. Barbory hraběte Maxmiliána z vězení, poté za pomoci sv. Lucie, sv. Pankráce, Serváce a Bonifáce a bílého koně sv. Martina znemožní nedobrovolný Dorotčin sňatek a Dorotku přitom unesou do kostela. Zde se ukáže, že i hrabě Maxmilián by si rád vzal Dorotku za ženu, avšak Dorotka ho nepoznává. Záběr na přesýpací hodiny ukazuje, že Petronelovi zbývá jen velmi málo času. Protože Petronelovi je líto, co způsobil a touží vše rozplést, půjčí si ještě jednou pekelnou mošnu a to i přesto, že ho Uriáš upozorní, že tím podává ruku peklu. Petronel za pomoci kouzelné mošny promění hraběte Maxmiliána zpět ze žebráka na krásně oblečeného mladého pána a šlechtice. Hrabě Maxmilián s Dorotkou se obejmou. Petronela těší, že vše napravil a že pomohl Dorotce s Maxmiliánem ke štěstí. Jeho vlastní osud se však zdá být zpečetěn – napravit hříšníka už asi nestihne.

Přesýpací hodiny se dosypaly a Petronel s Uriášem zmizel. Petronel je však překvapen, že se neobjevil v Pekle, ale v Nebi. Zde se ptá Boha, proč je zpět v Nebi, když svůj úkol nesplnil. Bůh Petronelovi vysvětlí, že jednoho hříšníka přece napravil – totiž sám sebe. Udělal velký čin, když pro štěstí hraběte Maxmiliána a Dorotky riskoval vlastní osud. A tím že si zaslouží i odpuštění menších hříchů v minulosti. Společně pak všichni oslavují Ježíškovy narozeniny na Štědrý den. Pozemský příběh má otevřený konec, neboť není zcela zjevné, jestli si hrabě Maxmilián Dorotku vezme za ženu okamžitě, i jak vlastně skončí v rukou světské moci všichni zloději a hříšníci, zdali se někdy vůbec ještě napraví.