Říčka Hostačovka pramení v nadmořské výšce 513 m, asi 0,5 km jihovýchodně od Jarošova u Uhelné Příbrami. Protéká nejprve rybníky Malý Kazbal a Velký Kazbal a poté severozápadním směrem přes městys Vilémov u Golčova Jeníkova, Sirákovický a Jezuitský rybník, obec Hostačov, Kamenné Mosty do Žlebů, kde se v zámeckém parku vlévá tzv. Malým vodopádem do řeky Doubravy na jejím 25,7 říčním kilometru v nadmořské výšce 228 m. Převážná část povodí říčky, kromě dolního toku v severní části popisované oblasti, se nachází v Hornosázavské pahorkatině. Pramenná oblast Hostačovky a Doubravky spolu s větší částí povodí Petrovického potoka se nalézá v nejsevernější části Chotěbořské pahorkatiny. Tento okrsek náleží pod Havlíčkobrodskou pahorkatinu, která je geomorfologickým podcelkem výše zmíněné Hornosázavské pahorkatiny. Střední tok říčky spolu s levostrannými přítoky (Babský potok a Váhanka) a převážná část povodí zprava přitékající Doubravky odvodňují území ve východní části Golčojeníkovské pahorkatiny, která je okrskem Kutnohorské plošiny. Kutnohorská plošina je součástí Hornosázavské pahorkatiny. Dolní tok Hostačovky, Zehubský potok a dolní toky Výrovky a Doubravky na severu jejich povodí odvodňují jižní část Ronovské kotliny, která je okrskem Čáslavské kotliny. Čáslavská kotlina je geomorfologickým podcelkem v jihovýchodní části Středolabské tabule. Nejvyšším bodem celého povodí je vrch Kubík (535 m n. m.), který se nalézá severovýchodně od Jarošova. Hostačovka odvádí vodu z jeho jižních svahů.-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Umístěno u obce Kamenné Mosty - Máte rádi historii, romantiku a trochu tajemství k tomu? Nabízíme vám středověký most z 12. století, most obestřený krásou i tajemstvím. Není ani v Praze, ani v Písku. Nejde o Karlův most v Praze (1357) ani o Kamenný most v Písku z konce 13. století. Ten tajemný most najdete v podhůří Železných hor, nedaleko obce Žleby v Kamenných Mostech. Věřte nevěřte, je to možná nejstarší most v ČR. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Středověký tříobloukový kamenný most v obci Žleby - Kamenné Mosty, má v sobě ukryté velké tajemství. Dovolte mi proto menší zastavení a úvahu. Most totiž leží na takzvané Libické stezce, která datuje svůj vznik do 11. století. To je pro nás důležité datum. Most tedy zcela reálně pamatuje dobu z konce 12. století, či počátku 13. století, tedy z období vlády Přemysla Otakara I. (1197 - 1233), či Václava I (1230 - 1253). Za jejich vlády probíhala kolonizace krajiny a vznikala královská města. V českých zemích se rozvíjí těžba stříbra, zejména v Jihlavě, Kutné Hoře… Vznikají kláštery, budují se hrady, vznikají města, země bohatne. České království prožívá v té době rozkvět, tedy i stavební rozvoj. Vznikají nové obchodní cesty a k nim patří i kamenné mosty. A zde je časové místo zrodu našeho mostu.Jak jsem uvedl v úvodu, most leží na takzvané Libické stezce z 11. století, která byla obchodní spojnicí mezi Čechy a Moravou. Procházela Čáslaví, Žleby, Kamennými Mosty a dále přes Kněžice, Vilémov, Libici nad Doubravou, Ždírec nad Doubravou, Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí a pokračovala dále směrem na Moravu. V době výstavby mostu, stezka spojovala i nedaleký hrad Žleby a významný benediktinský klášter Vilémov, to vše zvyšovalo jeho význam. A zde je možná datum zrodu tohoto mostu, právě v souvislosti s budováním této obchodní stezky. Rozmach a význam této stezky gradoval koncem druhé poloviny 12. století. Nyní k samému mostu. Tříobloukový most není žádným stavebním drobečkem, jeho délka je kolem 45metrů, samotná šířka mostu je až 9 metrů, šířka vozovky 5,5 metru. Ve své době to muselo být velké stavební dílo, které překlenulo vodní tok Hostačovky a několika dalších vodních toků. Jistě nešlo o lacinou záležitost, most byl proto významnou zakázkou pro zkušenou stavební huť. Stavba musela vzniknout nejspíše z popudu královské moci. Přibližně o 150 let později stavěný písecký Kamenný most má délku 100 metrů. Libická stezka byla po staletí značně obchodně i vojensky využívána, proto byly budovány i tyto, tak stavebně náročné stavby. Ve 14. století Libická stezka a tudíž i náš most ztrácely na významu, začal růst význam takzvané Haberské stezky. Tedy té stezky nám již známé, to je ta dnešní silnice z Čáslavi, na Havlíčkův Brod, Jihlavu a Znojmo.Vraťme se ještě k našemu mostu trochu zpětným pohledem a zopakujme si jeho osud. Most se stal tichým pozorovatelem dějinných událostí. Trochu se zasněme do dávné minulosti. Slyšíme klapot podkov koní po kamenném mostě. Po mostě drnčí těžké formanské vozy obchodníků, ale i lehké a rychlé kočáry vrchnosti tak, jako honosné kočáry panovníků, kráčí přes něj královská i císařská vojska. Přes most jdou nevolníci z roboty na robotu, tak jako jedou sedláci se svými selskými povozy. Se zpěvem pochodují přes něj vojska husitská, panská, křižácká, později i vojska českých stavů.Přes most kráčeli zvesela svatebčané, za rakví šly smutné pohřební průvody. Most byl svědkem slávy i ponížení. Viděl jásající občany při vzniku svobodného Československa, viděl ale i slzy v době ponížení, kdy přes něj pochodovala vojska wehrmachtu. Přes most hrčely i traktory, velká nákladní auta s úrodou, most ztrácel každým rokem na významu i kráse, byl zraňován. Přesto přežíval skoro zázrakem, byl zapomenutý, přesto neopustil své obyvatele, sloužil jim! Ti jej každý den zrakem hladili. Most patřil k vesnici, ta po staletí má jeho jméno, tedy Kamenné Mosty. Mnozí se za něj asi i modlili, proto přišel zázrak…A tak ještě pár řádek nakonec. Bylo to jako v té pohádce, všechno dobře dopadlo. Na ten zapomenutý most pod Železnými horami, se usmálo štěstí. „Přimluvili se za něj tam někde na nebi, bylo jim ho líto, proto napsali „poníženou“ supliku “. Ministerstvo kultury ČR jednalo a rozhodlo, most prohlásilo (16. listopadu 2000) kulturní památkou. Na mostě se objevila malá bronzová cedulka.Trvalo ale ještě dalších 17 let, než úsilí místních obyvatel a obce, tak i příznivců této památky vedlo k tomu, že most se dočkal rekonstrukce. V roce 2017 přijeli stavbaři a most se začal probouzet do nové krásy. Letos na konci srpna šli občané most opět pohladit. Místní i přespolní. Cvakaly fotoaparáty, lidé se zdravili, usmívali, hladili kámen, přišel pan starosta, všichni měli radost. Radovali se s námi i ti, co se té opravy a slávy nedožili. Most se probudil do nového . Obdivují odkaz předků. Okolí mostu je upravené, důstojné významu této památky. Časem se objeví malá informace od památkářů o historii toho středověkého mostu. Památkářům a historikům se závěrem této mé úvahy omlouvám za možné historické nepřesnosti. Rád se také mostu omluvím, pokud jsem mu nějaký ten rok přidal. Po tom mostě chodili před staletími i moji předkové. Také oni hladili pohledem ten most. Most ve Žlebech - Kamenných Mostech má naši úctu, přejme mu další stovky let života, přijďte ho také pohladit! Zdroj:Kutnohorský deník ----------------------------------------------------------------------------------------K odlovení je třeba biltema tyč,nebo dva tři klacky svázané dohromady s vidlicí na konci.Asi 8m vysoko.LOVU ZDAR!!!