PROČ JE KVĚTNÁ NEDĚLE PRÁVĚ „KVĚTNÁ“?
Podle křesťanské tradice na květnou neděli přijel Ježíš Kristus do Jeruzaléma. Zpráva o jeho blížícím se příjezdu se rychle rozšířila a věřící se začali scházel na Olivové hoře (Olivetské hoře) v blízkosti Jeruzaléma. Na oslavu s sebou přinášeli palmové nebo olivové ratolesti. Při příjezdu Ježíše Krista, což byla pro první křesťany skutečně veliká událost, ho radostně vítali a mávali mu donesenými ratolestmi. Ježíš Kristus po příjezdu právě na Olivové hoře konal bohoslužbu.
V našich končinách samozřejmě palmy nerostou. Byly proto nahrazeny větvičkami kočiček, které v jarních měsících kvetou. Tam, kde nebyly kočičky postačili i vrbové nebo březové proutky. Kostely byly na počest této významné události zdobeny kočičkami, nebo jinými zelenými proutky. Lidé přicházely do kostelů a nechávaly si kočičkové ratolesti posvětit a odnášely si je pak do svých domovů. Odtud tedy pramení název květná neděle. První zmínky o květné neděli nacházíme v Galii už v 6. století. Je to tedy poměrně stará tradice.
ZVYKY A TRADICE NA KVĚTNOU NEDĚLI
Jedním ze zvyků na květnou neděli bylo již zmíněné svěcení kočičkových ratolestí v kostele. Pro okrasu bylo zvykem svazek ratolestí zdobit barevnou stuhou. Posvěcené kočičky si lidé přinesli do svých domovů, kde je uchovávali, aby domácnosti zajistili přízeň, zdraví a úrodu. V popeleční středu pak staré ratolesti spálili a nahradili je nově posvěcenými. Jejich popelem byl každému členu domácnosti udělen tak zvaný popelec, což bylo pomazání znamením kříže.
Kočičky však nemají pouze náboženský význam, ale i ten pohanský vyplývající z lidových tradic. Posvěcené kočičky totiž přinášely do domova štěstí, měly uchránit před uhranutím, zlem a černou magií. Kočičky také údajně měly léčivou moc, a tak když nemocný člověk nebo zvíře vypil odvar z rozdrcených svěcených kočiček, mělo mu to přinést uzdravení.
Kočičky se umisťovaly za rámy svatých obrázků, na trámy v chalupě, na okna a na dveře. To mělo uchránit dům před krupobitím, bleskem a požárem. Kočičková ratolest se také zapíchávala do rohu pole, to mělo údajně zajistit bohatou úrodu.
DALŠÍ LIDOVÉ ZVYKY NA KVĚTNOU NEDĚLI
- Na květnou neděli se také nesmělo nic péct. Aby se údajně nezapekl květ na stromech. Jednoduše řečeno, lidé věřili, že by nebyla žádná úroda na stromech – žádné ovoce nebo ořechy.
- Na květnou neděli byste si také měli obléct něco nového na sebe. To abyste jen kvetli!
- Ten, kdo v tento den spolkne jednu až tři nakvetlé kočičky, tak bude mít po celý rok zaručené to, že ho nebude bolet v krku.
- Dům se vymetal zeleným proutím, to proto, aby z něj byla vymetena všechna zhýralost a nemravnost.
použitý zdroj : internet