Vítejte!
Tato keš vás přivede na pěkné místo s výhledem na Nebušice.
V klidu se usaďte na lavičku, odpočiňte si, zastavte se v dnešní uspěchané době a zkuste si představit, jaký tu byl výhled v dávné minulosti. Pomůže vám k tomu blízká nástěnka, kde je zobrazen satelitní pohled Nebušic v roce 1938 a další po 80 letech. Ze snímku je znát rapidní nárůst této dřívější vesnice.
Nebušice bývaly samostatnou obcí. Později byly připojeny pod Prahu - západ a nyní jsou součástí Prahy 6, s vlastní městskou částí.
Nebušičtí rodáci
Tak jako jiné obce, i Nebušice mají svou bohatou historii, ve které hráli a hrají hlavní roli lidé, bez kterých by nebyly tak významné.
Podle kronikáře za doby vlády Karla IV. byl nejstarší významnou osobností, která zde žila v 15. století Beneš Krabice z Weitmile, který od roku 1355 řídil stavbu chrámu svatého Víta na Hradčanech.
Další významnou postavou nebušického dění je první písemně doložený rychtář Nebušic pan Václav Rajtoral. Na tehdejší dobu byl do funkce zvolen velmi mladý a to ve věku 39 let. Svůj úřad vykonával celých padesát let od roku 1743 do roku 1793.
Významní občané
Čestné občanství je institut správního práva a je udělováno osobnostem, které se zasloužily o rozvoj obce nebo k ní mají zvláštní vztah. Celkem byla udělena čestná občanství zatím čtyřem občanům.
Prvním z nich byl v roce 1887 dp. Opat Strahovský Sigmund Starý. Obecní zastupitelstvo jej jmenovalo "Čestným občanem obce Nebušické" za zásluhy o výstavbu nebušického kostela. Po smrti v roce 1905 byl pohřben do opatské hrobky na řádovém hřbitově v Nebušicích.
Druhým čestným občanem se v roce 1905 stal kníže Jiří z Lobkovic. Byl český šlechtic z rodu Lobkoviců a jedním z nejvýznamnějších představitelů zemské samosprávy Království českého.
Třetím a asi nejvýznamnějším čestným občanem byl jmenován 1. československý prezident Tomáš Garique Masaryk. Stalo se tak 6.3.1935 v den jeho 85. narozenin.
Čtvrtým a dosud posledním čestným občanem se stal 22.6.2002 pan Zbyšek Trojan. Čestné občanství mu bylo uděleno za dlouholetou činnost pro fotbalový oddíl TJ Sokol Nebušice.
V obci ale žili a tvořili i další osobnosti, které stojí za připomenutí.
Jedním z nich je prof. PhDr. Otakar Kádner (1870-1936), český vysokoškolský pedagog, historik a člen České akademie věd a umění. Působil na zdejší škole jako učitel. Na památku je po něm pojmenována ulice u nebušické základní školy.
Za připomenutí další významné osobnosti stojí jistě zdejší rodák, hudební skladatel, kapelník Alois Aust (1889-1961). Skládal pod pseudonymem Ladislav Opatovický zjm. pro dechové orchestry a filmovou hudbu. Píseň "Ať nemám nic" - Nebušická polka měla být jakousi nebušickou hymnou.
Hornofova ulice je pojmenována po odbojáři Oldřichu Hornofovi (1910-1944), který se věnoval sportovním aktivitám a skautingu. V roce 1942 byl pro odbojovou činnost zatčen gestapem a 28.4.1944 v Drážďanech popraven.
Dalším hrdinou je například Josef Brandejs (1906-1944), který se přistěhoval do Nebušic v roce 1940. Zapojil se zde do odboje a jako účetní obce obstarával dokumenty pro pracovníky v ilegalitě. V roce 1943 byl ale gestapem dopaden a po mučivých výsleších v roce 1944 popraven. Jeho dcera byla odeslána na poněmčení do Říše a manželka odvezena do Terezína. Josef Brandejs má pamětní desku na domě v Tuchoměřické ulici a je po něm pojmenovaná ulice.
Avšak hrdinů, kteří padli v obou světových válkách, bylo v Nebušicích mnoho. Na věčnou vzpomínku jim byl postaven Pomnik věnovaný padlým v první světové válce, kterému je věnována keš.
Padlým ve druhé světové válce byl postaven pomník na místním hřbitově.
Nebušické oko
Věci a místa se mění a tak tu jednoho dne vyrostlo Nebušické oko.
Původní lavička zmizela a nástěnka s rodáky byla přelepena stavebními informacemi o této nové stavbě.
Autorem návrhu je student Fakulty architektury ČVUT Jan Čech. Přibližuje svůj nápad básnickými slovy: „Pohleď, oko! Čím je? Dobrodruhu rozhlednou, malému průzkumníku houpačkou, fotografu rámem v krajině.“
Pod vedením pedagogů společně s dalšími studenty vtiskli do tohoto klidného koutu přírody vyjímečné dílo. Oko je vyhlídkou uprostřed polí. Opticky otevírá a zdůrazňuje výhled na panorama Nebušic se vzdálenými dominantami Prahy. Zapadá tu do okolní krajiny. Je otevřené, vzdušné a dokonce i funkční. Slouží nejen jako místo k odpočinku, ale dá se při větší síle použít jako houpačka. Houpavý pohyb zajišťuje skrytý válcový mechanismus umožňující pohyb objektu do stran.
Za podpory investora Městské části Praha - Nebušice proběhlo dne 24.10.2021 slavnostní otevření a uvítání oka na tomto místě.
Nechtˇ se toto místo stane oázou odpočinku, rozjímání a úžasných výhledu i vám, kačeři, kteří jste sem zabloudili k odlovu této tradičky.
Změna 1.3.2023
Protože bylo uložení keše v blízkosti oka terčem místní mládeže a několikrát jsem ji našla na zemi válet se jen tak, přemístila jsem ji o 108 metrů dál, odkud je na něj vidět a bude tu větší klid. Po zalogování vás prosím o vrácení do roury a zajištění kamenem, aby nebyla keš vidět. Děkuji. Poté si určitě dojděte k oku a užijte si místní jedinečné výhledy.
Keš stráží trackovací ještěrka, tak si ji můžete opsat ;)