Skip to content

AGT 160: Sedm chlebu EarthCache

Hidden : 2/22/2020
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Sedm chlebů eroze pískovce 160

V západní části Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko se u Tupadel severně od Mělníka nachází netradiční pískovcový útvar se zajímavým názvem. Vítejte na dalším pokračování Alkeho Geo-earth-cache Tour.


Geologie

V západní části Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko se u Tupadel severně od Mělníka nachází netradiční pískovcový útvar se zajímavým názvem.

Sedm chlebů vzniklo erozí pískovců a název dostalo podle svého tvaru: připomíná totiž sedm na sobě postavených bochníků.

Nedaleko leží také jeskyně Mordloch, skalní převis uměle prodloužený v jeskyni, který v dobách třicetileté války sloužil jako sídlo loupežníků. Jeskyně není rozlohou veliká, měří jen asi 6 x 2,5 m, ale o to je možná krásnější. V doslovném překladu nezní příliš přívětivě - vražedná díra nebo díra vrahů.

Lokalitou vede značená turistická stezka ze Stračí do Želíz, ke skále z ní odbočuje taktéž žlutě značená cesta.

Jedním z hlavních důvodů vyhlášení CHKO Kokořínsko - Máchův kraj byla specifická geologická stavba a typické utváření povrchu terénu, což podmínilo vznik neopakovatelné mozaiky kulturní krajiny s výrazným zastoupením přírodních složek. Protože hlavním stavebním kamenem této oblasti je pískovec, označujeme souhrn geologických útvarů a na ně vázaných rostlinných a živočišných druhů termínem „pískovcový fenomén“.


Geomorfologie

Území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj je vlastně tvořeno náhorní plošinou rozbrázděnou sítí hlubokých dolů a rozkládá se mezi Polabskou nížinou a Jestřebskou vrchovinou. Jeho nejvyšším bodem je na severu kopec Vlhošť (613,5 m n.m.) a nejnižším pak niva potoka Liběchovka v obci Želízy (175 m n.m.).

Charakteristickými geomorfologickými prvky dokeské části CHKO jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do bizarních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek, a dále neovulkanické vrchy, které jsou výraznými krajinnými dominantami. Řeka Ploučnice tvoří úzkou nivu s jedinečně vyvinutými meandry.


Geologické podmínky

Na typickém vzhledu oblasti se spolupodílejí horniny rozdílného staří, které se zde často velmi těsně střídají.

Sedimenty prvohorního (karbonského) stáří - včetně ložiska velmi kvalitního černého uhlí - se nacházejí hluboko pod současným povrchem. Hlavní pískovcová souvrství tvořící dnešní Kokořínsko se počala ukládat na mořském dně až v průběhu druhohor (svrchní křída). Tento proces byl dlouhý a pozvolný.V důsledku hlubokého pohřbení usazeného písku došlo k jeho postupnému zpevnění na pískovec. Následoval výzdvih této části Českého masivu a eroze výše usazených sedimentů. Jejich zbytek se dnes označuje jako česká křídová pánev a písčité členy jejího vývoje zasahují ze severních do východních Čech (České Švýcarsko a Labské pískovce, Český ráj, Broumovsko) a přilehlé oblasti Saska a dnešního Polska.

V období třetihor způsobila tektonická a vulkanická činnost výrazné porušení výplně pánve. Došlo k řadě horizontálních a vertikálních pohybů na zlomech, ale zejména k nesčetným výlevům magmatu. Magma čedičového nebo trachytového složení pronikalo skrz pískovcová souvrství. Vulkanická tělesa, která se z dnešního pohledu nacházela vysoko nad současným terénem, byla následnou erozí z velké části rozrušena a odplavena stejně jako vrstvy mladších sedimentů. Magma utuhlé pod tehdejším povrchem dnes můžeme nalézt po celé oblasti Kokořínska v podobě lakolitů, pňů a pravých žil. Ty nejmohutnější dnes tvoří samostatné kopce (Vlhošť, Nedvězí, Dubová hora, Beškovský kopec, aj.) nebo jejich skupiny (Housecké vrchy v čele s Vrátenskou horou).

V období čtvrtohor, během dob ledových a meziledových, docházelo střídavě k výrazné erozi a různě intenzivní akumulaci sedimentů. Došlo tak jednak k vymodelování hlubokých údolí (dolů) a roklí a již zmíněných kopců, ale i překrytí pískovcových plošin mocnými akumulacemi spraší a sprašových hlín, na dně údolí pak k usazení písčitých i jílovitých naplavenin.

 

 

Území je tvořeno sedimentárními horninami české křídové pánve. Na podložním krystaliniku sedimentace začíná ve svrchní křídě v cenomanu a pokračuje do turonu. Ukládaly se písky až štěrkopísky, které jsou zpevněné na pískovce až slepence perucko-korycanského souvrství, nad nimi pískovce bělohorského souvrství. Povrch dokeské části CHKO tvoří kvádrové křemenné pískovce jizerského souvrství, v jejichž vápnitějších polohách jsou v Hradčanských stěnách vyvinuta skalní města se skalními stěnami, skalními hřiby, galeriemi, převisy a dalšímy pseudokrasovými jevy. Málo zpevněné křemenné pískovce jizerského souvrství tvoří ložiska sklářských a slévárenských písků v okolí Provodína. Na cenomanské vrstvy je vázáno uranové zrudnění, jehož okraje zasahují na SV až na Dokesko.

Pro území jsou typické terciérní vyvřeliny, které ač plošně málo rozsáhlé, jsou morfologicky zvýrazněné. Jedná se o fonolity a čediče, tvořící Velký a Malý Bezděz, Provodínské kameny a několik drobnějších těles. Kolem intruzí došlo k prokřemenění a proželeznění pískovců, které jsou tak zpevněny a staly se odolnější vůči větrání.

Kvartérní spraše se ukládaly v údolích a rozsedlinách zejména ve východní části Hradčanských stěn. Pro úpatí svahů jsou typická písčitá deluvia. Rozsáhlejší deprese jsou vyplněné přemístěnými písky a v údolí Břehyňského a Robečského potoka i rašelinami.

Mezoreliéf
Jednotlivé skalní bloky nebo jejich části jsou následkem tektonického porušení, solného zvětrávání a často i selektivního zvětrávání vymodelovány mnohdy do bizarních útvarů připomínajících různá stvoření či lidské postavy. Základní tvary, které se na tom podílejí, jsou převisy, jeskyně, skalní brány a okna a také světoznámé pokličky. Jejich vznik zde byl umožněn přítomností velmi silné (až 1 m mocné) vrstvy slepence, výrazně zpevněné železitými minerály. Méně odolné vrstvy ve spodní části samostatně stojících věží byly snadněji erodovány, až došlo ke vzniku sklaních hřibů, jejichž klobouk je tvořený plochou deskou železitého slepence.
 

Nedaleká jeskyně Jeskyně Mordloch


Zvětrávání

Jedná se o soubor změn, které prodělávají horniny na zemském povrchu vlivem vnějších geologických činitelů (např. působením atmosféry, vody, ledu, kolísající teploty a činností organismů). Jde o určité přizpůsobování se hornin povrchovým podmínkám, zejména nízkým teplotám a tlakům, dostatku kyslíku a vody. Výsledkem uvedených procesů jsou četné zvětrávací produkty, kterými mohou být minerály, úlomky hornin, ionty a plyny. Má povahu fyzikálních nebo chemických procesů, které mohou probíhat za spoluúčasti živých organismů. Zvětrávání může v průběhu času (často velmi rychle, stačí se podívat na stav řady městských fasád), vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny.


Druhy zvětrávání podle příčin

Rozlištujeme 3 základní druhy zvětrávání:


Zde se jednoznačně setkáváme s chemickým zvětráváním. Chemické zvětrávání je proces, při kterém se mění minerální a chemické složení hornin. Intenzita těchto pochodů je závislá především na klimatických podmínkách, zejména na množství srážek a teplotě. Značný podíl na chemickém zvětrávání má voda, obsahující rozpuštěné organické i anorganické látky. Účinnost pochodů bývá zvyšována také předcházejícím fyzikálním navětráním dané horniny. Základní formy chemického zvětrávání představují chemické procesy: rozpouštění, hydrolýza, oxidace, hydratace a karbonatizace. Na chemickém zvětrávání mají svůj podíl také rostliny a živočichové. Z rostlin přispívají zejména lišejníky, mechy a vyšší rostliny svými kořeny. Velký význam mají také bakterie. Z živočichů mají větší význam vrtavé houby a mlži, kteří svými výměšky naleptávají pobřežní skály.

Zvětrávání hornin je neustále probíhající proces, který je značně závislý na klimatických poměrech oblasti, vlastnostech matečných hornin, tvaru georeliéfu a stavu rostlinného pokryvu povrchu.


Selektivní zvětrávání

Různá odolnost hornin vůči zvětrávání se projevuje tzv. selektivním zvětráváním, při kterém rychleji vyvětrávají z okolních měkčích hornin horniny více odolné. Např. vypreparované žíly magmatických žil, sopouchy, různé římsy odolných hornin uvnitř souboru sedimentů, pokličky, zemní pyramidy. Zvětrávací procesy podmiňují také pochody, které vedou ke vzniku půdotvorného substrátu. Produkty fyzikálního a chemického zvětrávání, které zůstávají ležet na místě, označujeme jako eluvia. Eluvia jsou typická tím, že postupně přecházejí do neporušené horniny v podloží.
 

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Po přečtení listingu určete
a) V jakém časovém období začala sedimentace pískovce?
b) V jakém časovém období se místní krajina začala zvlňovat a co to způsobilo?
c) V jakém časovém období začala erozní činnost pískovce

2) Zvětrávání dělíme do třech typů. Který typ zde probíhá?

3) Kolik je ve skalní věži skalních oken?

4) Na informační ceduli KČT je uvedeno, že toto místo je něčeho geologického příkladem. Čeho?

5) Úkol: Vytvořte fotografii sebe v místě výchozích souřadnic tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu. Vaše fotografie bude ozdobou mé cache.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

 

Zdroje:

Infocedule v místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Web: Agentura ochrany přírody a krajiny
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy

Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2015

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)