|
Na začátek netradičně otázkou na hráče, kteří se snaží mít sérii AGT celou a vyhledávají jí: Jestli pak víte, kolikátá cache v této sérii už se jmenuje Bílá skála. Opravdu… naši předkové nebyli v tvorbě názvů příliš kreativní a tak se s tímto názvem setkáváme již po několikáté. Tento bod však bude pravděpodobně nejnáročnější, jelikož se převtělíme do kůže geologů objevovatelů a krom zjištění předdefinovaných indicií na místě budeme řešit jeden velmi náročný geologický úkol. Nepodceňujte proto obtížnost a terén této cache. Vítejte na další pokračování série AGT.
Přírodní památka Bílá skála se rozkládá na pravém břehu Vltavy ve svahu mezi areálem nemocnice Bulovka a západním portálem železničního tunelu. Podloží území tvoří prvohorní usazeniny různého stáří z období ordoviku. Nejstarší souvrství tvoří černošedé jílovité břidlice stupně dobrotiv, které se vyskytují převážně v západní a jihozápadní části území a vycházejí na povrch v přirozených odkryvech. Na ně navazuje východněji libeňské souvrství, které je tvořeno staršími vrstvami řevnických křemenců, které byly těženy ve velkém, dnes již opuštěném lomu, a mladšími vrstvami libeňských břidlic, které na lom navazují na jihovýchodě. Poslední významnou geologickou formací v území jsou vrstvy jemnozrnných pískovců a břidlic letenského souvrství, které jsou zřetelně odkryty železničním zářezem v nejvýchodnější části přírodní památky.
Území nebylo vzhledem ke svým prudkým skalnatým svahům výrazněji využíváno zemědělsky, snad jen vršky svahů bývaly dříve vinicemi. Výchozy pevných řevnických křemenců se však již velmi dávno staly vhodnou stavební surovinou. Rozsáhlý lom, který byl opuštěn až v roce 1909, poskytoval kvalitní kámen pro dláždění pražských ulic a chodníků a štětování silnic. Hlavním cílem ochrany území je zachování jednoho z klasických geologických profilů ordovikem v Čechách. Právě profil v přírodní památce Bílá skála je jedním z nejlépe dochovaných profilů ordovikem v rámci celé Evropy. Kromě toho se v území nachází také stratotyp libeňského souvrství, který je oblastní litostratigrafickou jednotkou českých spodních prvohor a současně je zde odkryta také hranice mezi stupni dobrotiv a beroun.
Kromě nesporného geologického významu, je území zajímavé také výskytem některých vzácnějších teplomilných druhů rostlin a živočichů. Z botanického hlediska je území spíše chudší, ve svazích a na skalních stěnách převažuje druhotná vegetace náletových dřevin a umělých výsadeb. Pouze nad horní hranou lomu jsou zachovány ostrůvky teplomilné tolitové doubravy s řídkým zastoupením některých vzácnějších rostlin jako je např. bělozářka liliovitá nebo hvězdnice zlatovlásek. Ze zástupců fauny je nutné zmínit zejména výskyt některých stepních brouků, vzácnějších motýlů nebo výskyt ještěrky obecné a slepýše křehkého.
GEOLOGIE
Geologická stavba území a jeho změny
Výrazný skalnatý hřeben, v jehož západní části se nachází přírodní památka Bílá skála a jehož větší část náleží do areálu nemocnice Bulovka, je tvořen mohutným souvrstvím usazen prvohorního moře z období ordoviku. Vrstvy usazenin se postupně ukládaly na dně tehdejšího moře v období přibližně před 455–470 miliony let.
Nejstarší horniny najdeme v západní části území v blízkosti portálu železničního tunelu u areálu vysokých škol. Nacházejí se zde silně rozpadavé, černošedé jílovité břidlice dobrotivského souvrství, jehož starší polohy můžeme obdivovat na nedaleké Černé skále v přírodní památce Jabloňka.
Vrstvy břidlic jsou v území zachovány ve své přirozené podobě a můžeme si je dobře prohlédnout zejména v horní části svahu. Východněji se v území nacházejí mohutné vrstvy libeňského souvrství, které obsahuje starší vrstvy hrubozrnných řevnických křemenců a mladší vrstvy jemnozrnných libeňských břidlic.
Hranice mezi starším ordovickým stupněm dobrotiv a mladším stupněm beroun, jehož součástí je i libeňské souvrství, je dobře patrná v opuštěném lomu. Vrstvy žlutobílých až šedavých křemenců libeňského souvrství střídané úzkými vrstvami břidlic nelze přehlédnout, protože tvoří velkou část jižních svahů Bílé skály a vyplňují celý amfiteátr bývalého lomu.
Výrazné lavice jemnozrnných křemitých pískovců a hrubozrnnějších křemenců jsou většinou 10-50 cm mocné, místy však dosahují až 200 cm. Na jejich vrstevních plochách můžeme najít stopy po lezení různých organismů a také ústí chodbiček a rourek, které zde zanechali skoliti – červům podobní mořští živočichové.
Křemence se ukládaly ve formě písku a hrubších jílů v mělkém moři blízko pobřeží. Poté, co se moře prohloubilo, začaly se ukládat jemnější usazeniny, které vytvořily černošedé jílovité břidlice libeňského souvrství. V současné době tyto vrstvy nejsou v území příliš patrné, jejich profily byly zničeny stavbou železniční trati nebo zavaleny sutí na svazích.
Libeňské souvrství v přírodní památce Bílá skála bylo díky své zachovalosti určeno jako takzvaný stratotyp. Stratotyp definuje standardní sled vrstev z určitého geologického období na vzorové lokalitě. V případě Bílé skály se jedná o oblastní litostratigrafickou jednotku spodního ordoviku ve stupni beroun.
Posledními horninami, které můžeme spatřit v území, jsou jemnozrnné pískovce a břidlice letenského souvrství. Nejlépe jsou šikmé vrstvy patrné v místě železničního zářezu ve východní části přírodní památky.
V souvrství se střídají jemnozrnné pískovce s břidlicemi. Přechod od staršího libeňského souvrství není příliš ostrý. V mladších vrstvách postupně přibývá podílu křemitých pískovců a začínají se častěji objevovat jejich lavice mocné až 20 cm. Na vrstevních plochách můžeme objevit čeřiny od činnosti mořského příboje a četné stopy po lezení mořských živočichů.
|
|
① Přirozené odkryvy černošedých břidlic dobrotivského souvrství na západních svazích.
② Jedna z lavic strmě ukloněných řevnických křemenců v opuštěném lomu.
③ Stopy po lezení mořských živočichů.
Letenské souvrství je velmi významnou geologickou formací Prahy. Tvoří nejen podstatnou část podloží Libně, ale stojí na něm i Pražský hrad a Vyšehrad.
Přesto, že všechny horniny Bílé skály mají původ v ordoviku, současný vzhled skalnatých svahů formovala především erozní činnost Vltavy ve čtvrtohorách. Tím, jak se Vltava během posledních 2,5 miliónu let postupně zařezávala do podloží a vytvořila místy až 100 metrů hluboký kaňon, utvářela také svahy na jeho březích. Mohutné souvrství řevnických křemenců je oproti okolním horninám mnohem pevnější, proto odolalo proudu Vltavy a odklonilo její tok více na západ. Díky tomu dnes vyhlídka z hrany lomu skýtá jeden z nejhezčích pohledů na vltavský meandr a na jižní a západní část Prahy.
Vliv člověka
Nejen geologické procesy však utvářely vzhled Bílé skály. Zásadním způsobem ovlivnil současnou podobu území i člověk. Již velice dávno byly pevné výchozy křemenců těženy a využívány pro stavební účely. Postupem času vznikl na jižním svahu Bílé skály rozsáhlý povrchový lom, kde byly ručně těženy větší bloky křemenců pro dláždění pražských ulic a štětování silnic. Lom byl využíván až do roku 1909. Kuriózní je také to, že z daleka viditelný svah Bílé skály byl již v šestnáctém století využíván jako cílová plocha pro zkušební střelby pražských dělostřelců z oblasti Manin. Z historických map z 18. a 19. století je také zřejmé, že části svahů Bílé skály a Korábu byly využívány jako vinice. Výrazným zásahem do území Bílé skály byla výstavba železniční trati z Holešovic do Libně. V letech 1967-1974 byl pod Bílou skálou vyražen dvoukolejný tunel a ve svazích Bílé skály a východně ležícího vrchu Koráb byl zahlouben zářez železniční trati. Provoz na trati byl zahájen v roce 1980. Těžko přístupné území po skončení těžby v lomu postupně zarůstalo náletovými dřevinami a zejména ve východní a severní části vrchu byly provedeny druhotné výsadby některých nepůvodních druhů dřevin. Teprve dlouho po vyhlášení území přírodní památkou byla zahájena systematičtější údržba. Roku 1997 zde byly zahájeny práce na odstranění trnovníku akátu a vybraných náletových dřevin na strmých svazích opuštěného lomu. K zásahům byla hojně používána také horolezecká technika. V nedávné době byly rozšířeny zásahy i na západní část svahů Bílé skály, kde byly postupně odstraněny nepůvodní duby červené a v roce 2010 bylo zahájeno postupné prosvětlování paty jižního svahu nad Povltavskou ulicí.
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání logu zašlete správné odpovědi na tyto otázky. Dle pravidel pro earth-cache je povinnost splnit úkoly na místě za pomoci informaci na místě a listingu. Jakékoliv zjišťování informací z internetu či fotografií je zakázáno.
1) V jaké časové periodě došlo k usazení hornin, které tvoří tuto přírodní památku (jedno slovo, ale slovo prvohory to není)?
2) Ještě na konci třetihor bylo místo prakticky rovinaté. Popište vlastními slovy, co se v místě stalo ve čtvrtohorách.
3) A nyní ke geologickému úkolu na místě. Když jsem místo navštívil, největší práci mi dalo najít již zmiňované stopy po lezení mořských živočichů. Tyto úkazy jsou poměrně vzácné. Na AGT 08: Nakloněné moře v Prokopském údolí jsme se již s tímto pojmem setkali, ale bohužel se zde nedochovali z důvodu stavebních pracích. Původně jsem Vás chtěl přivést přímo na jejich místo zde a požadovat od Vás měření a počítání, ale... pak jsem si řekl, že by bylo úžasné vytvořit určitou mapu těchto vzácných úkazů a navíc si také vyzkoušíte mojí úlohu, když vytvářím EC a často jen z pár indícií procházím terén a hledám i hodinu něco, co by se na místě mělo nacházet.
Vašim úkolem tedy je najít v přírodní památce Bílá Skála otisky pohybu prvohorních živočichů po mořském dně, s těmi se vyfotit tak, aby bylo možné Vás identifikovat (nebo svou GPS s čitelným nickem), tuto fotku přiložit logu a zaslat mi přesné souřadnice, kde byla tato fotka pořízena, resp. kde se tyto otisky nachází. Výše v listingu naleznete na obrázku 3 ukázku, jak tyto stopy mají vypadat.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|