Mokřad pod Toulcovým dvorem byl volně přístupný, od léta 2019 je tato část oplocená a na cedulce je zde napsáno, že je možné mokřad navštívit jen po předchozí telefonické domluvě se správci Toulcova dvora. Prosím respektujte to a nevstupujte za oplocenou část. Toto je jen z mála mokřadů na území hl. m. Prahy.
Česká republika je aktivním členem Ramsarské úmluvy o mokřadech.
Úmluva byla podepsána 2. února 1971 v íránském městě Ramsar. Dosud k ní přistoupilo 169 států. Úmluva ukládá členským zemím povinnost vyhlásit na svém území minimálně jeden mokřad mezinárodního významu, který svými přírodními hodnotami odpovídá schváleným kritériím a zařadit ho do seznamu mokřadů mezinárodního významu. Stát se tím rovněž zavazuje, že zapsaným mokřadům věnuje zvýšenou péči a ochranu. Česká republika má zapsáno na seznamu 14 mokřadů mezinárodního významu. Patří mezi ně Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Lednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, podzemní Punkva, Krušnohorská rašeliniště, Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa, Horní Jizera. Celková rozloha našich mokřadů je 635 km2 a tvoří necelé 1% plochy ČR.
Světový den mokřadů připadá právě na 2. února.
Mokřadem jsou území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů.
Mokřady jsou jedinečné ekosystémy. Mají význam na zadržování vody v krajině a příznivě ovlivňují klima. Mokřady jsou také biotopem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů.
Hlavní příčiny úbytku mokřadů jsou přeměna mokřadů na zemědělskou půdu, velkoplošné i místní odvodňování, narovnávání a zahlubování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace i těžba rašeliny.
Toulcův mokřad není naplňován vodou z Botiče, ale z vlastních podzemních pramenů. Je zde znatelná kolísavost hladiny během roku, proto zde najdeme jak mokřadní druhy, tak i druhy, které potřebují jak sucho tak i vodu. Díky tomu je mokřad velmi bohatý na bezobratlé živočichy, například na střevlíkovité brouky. Mokřad vznikl postupným zpustnutím bývalé vrbovny někdy po roce 1950. Ta však byla pravděpodobně založena na již dříve existujícím podmáčeném místě mokřadního charakteru. Hlavně z jara zde můžeme zaslechnout skokany a kuňky. Nejčetněji zastoupenou dřevinou je olše lepkavá. Olším se daří v místech s vysokou vlhkostí a nevadí jim ani kolísaní vody. V bylinné patře převládají ostřice a rákos. Z jara můžeme narazit na kvetoucí blatouch bahenní nebo na křehkýš vodní.
Další pražskými lokalitami jsou U Hájů, Zmrzlík, Krňák, Cholupická bažantnice, Hrnčířské louky, Milíčovský les a rybníky, Mýto, Lítožnice, Blatovské louky, Počernický rybník, V pískovně, Triangl a Vinořský park.
