Vstupní souřadnice tě zavedou k třístranným sloupovým hodinám na styku ulic Hrnčířské, Ostrožné a Horního náměstí, čas je synchronizován radiosignálem.
Potřeba měřit čas má lidstvo odedávna. Asi těžko by se našel někdo, kdo někdy „nehonil čas“ nebo naopak nevěděl, jak ho využít. K času se vyjadřovaly i známe osobnosti nebo lidová přísloví, např.:
„Věčnost. Přesýpací hodiny bez písku.“
Valeriu Butulescu, rumunský básník
„I zastavené hodiny mají dvakrát denně pravdu.“
Stephen King, americký spisovatel
„Možná se dostaneš do nebe o půl hodiny dřív, než se ďábel dozví, že už jsi mrtvý.“
Irské přísloví
První „měření“ času vycházela z přírodních opakujících se jevů, pohyby Slunce, Měsíce, hvězd. Samozřejmě narůstala potřeba měřit čas přesněji, tedy aktuální čas. Nejprve je tady gnómon a poté sluneční hodiny a přichází další zpřesnění, astroláb (hvězdné hodiny), hodiny vodní, knotové, přesýpací. Dalším technologickým krokem byl vznik hodin mechanických, kdy k měření času sloužil umělý oscilátor, například kyvadlo, je ovšem třeba nějakého pohonu a tím se stává pružina nebo závaží. V dnešní době samozřejmě elektrický proud.
První mechanické hodiny ciferník neměly, pouze odbíjely a někdy byly doplněny jednou ručičkou. Kruhový ciferník se objevuje začátkem 17. století a se dvěma ručičkami se objevuje na přelomu 17. a 18. století. Design ciferníku se vyvíjel a stále se vyvíjí, ale dělení na 12 hodin a 60 minut se po staletí nemění. A jsme u hodin bez ciferníku s digitálním displejem. Atomové hodiny pro velmi přesné měření času, to je už zcela jiná kapitola. Ještě několik obrázků a pak již zašifrované souřadnice finálky.
Teď ještě rozluštit zašifrované souřadnice. Finálka je na dost frekventovaném místě, takže raději chvilku počkej na "mudloprázdno".
