VÝHLED NA PRUSINY OD BARBORKY
Kostel byl pripomínán už roku 1366. Jako farní je zminován od roku 1384, za husitských válek pouze jako filiální. Současná dominantní, zdaleka viditelná stavba, je barokní, z roku 1722, vzniklá za úcasti architekta Františka Maxmiliána Kanky. Peníze na stavbu kostela, 20 000 zlatých, odkázal ve své záveti hrabe Adam Jindrich ze Steinau, Maršál Benátské republiky, majitel panství Nebílovy a Žinkovy, pochovaný zde v kostele. Místo posledního odpocinku kryje mramorová náhrobní deska s erbem. Z doby napoleonských válek, okolo roku 1800, když byla hrobka otevrena, se dochoval záznam o uložených ostatcích: „Hrabe mel na sobe krátký kabát, kalhoty po kolena, cerné puncochy a nízké strevíce se žlutými prezkami. Na hlave mel rohatý klobouk. Paní, jeho manželka, mela cerný hedvábný šat, dosahující na kotníky. Dítko tam odpocívající bylo prý devce“. V kostele se nacházejí i další znakové a figurální náhrobníky. Na veži je zazden kamenný erb pánu z Úlice a Plešnic s letopoctem 1608.
Dva kvalitní oltáre akantové z doby kolem roku 1700 jsou dnes umísteny v kapli sv. Antonína v Nebílovech. Ve Státním oblastním archivu v Plzni jsou uloženy Prusinské matriky od roku 1652. Nejstarší cesky psaný zápis je z roku 1653. Fara pochází rovnež z roku 1722. V patre bývaly na zdi vymalovány postavy granátníku z doby Marie Terezie v nadživotní velikosti. Až pujdete ke kešce, nezapomente na to, že ta nejkratší cesta casto nebývá ta nejlepší.