Skip to content

KGW 07: Kam se ztrácí řeka? EarthCache

Hidden : 4/29/2020
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Tato earthcache vás zavede do slepého krasové údolí v němž se Jedovnický potok propadá do hloubky 86m. Vytváří tak největší podzemní vodopádovou kaskádu v ČR. Toto místo se nazývá ponor Jedovnického potoka nebo také Rudické propadání. Aktivní ponor Jedovnického potoka je největším a nejhlubším krasovým propadáním vod nejen v Moravském krasu ale v celé ČR. Při silných mrazech se zde vytváří několik ledopádů z nichž nejdelší má až 34m.

Potok se znovu objevuje na povrchu po více než xx kilometrech podzemního toku poblíž jeskyně Býčí skála v Josefovském údolí, kde se pravostranně vlévá do Křtinského potoka. Tvoří tak druhý nejdelší jeskynní systém v ČR hned po nedalekém systému Amatérské jeskyně (40 km).

Jedovnický potok svojí dynamičností vytvořil vysoké podzemní kaňony, mohutné dómy ale i místa těžko průstupná. Nad podzemním tokem se ve více jak stometrové výšce nachází labyrint komínů a horizontálních chodeb, které jsou společně s bohatou sintrovou výzdobou důkazem neustálého procesu krasovění.

Pod příkrovem devonského vápence, uvnitř podzemního toku potoka se nachází symbol Rudického propadání sintrová „Kašna“ na které narůstá krápníková hmota rychlostí až několika milimetrů za rok. Dalším unikátem je „Zkamenělý žebřík“, který zde stojí již od velkých objevů v roce 1922. Součástí celého systému je i nejhlubší suchá propast v ČR – Rudická propast hluboká 153 m a také největší podzemní prostora – Obří dóm.

Průzkum propadání se datuje již od roku 1802, kdy první úspěchy zaznamenal hrabě Hugo Salm. V roce 1985 bylo objeveno propojení Rudického propadání s jeskyní Býčí skála přes  Srbský sifon. Výzkum dosud nevydaných tajemství navazuje na bohatou historii objevování rudického podzemí, které patří k nejdramatičtějším v dějinách průzkumu Moravského krasu.

Jako zajímavost z poslední doby lze uvést odkrytí rozsáhlého výmolu pod vozovkou na Tumperku. Tento výmol o objemu cca 4 krychlové metry zeminy byl jeskyňáři zajištěn. Pokud se podaří proniknout sedimenty do komínu nad Rudickým dómem, znamenalo by to opět nový rekord - takto vzniklá suchá propast by měla mít hloubku větší než 185 m.

Geologická charakteristika:

Uzávěrová stěna i dno klasického slepého údolí je tvořeno masivními světle šedými vápenci vilémovickými macošského souvrství frasnského stáří (svrchní devon). Velmi hojně jsou v horní části stěny nad propadáním vyvinuty vápencové brekcie tvořící patrně výplně neptunických žil. O něco dále proti toku potoka je odkryt styk tzv. ostrovských břidlic (spodní karbon) s vilémovickými vápenci (frasn). V severní části údolí jsou odkryty starokvartérní písky (pleistocén), visící kolem 10 m nad dnem údolí. Jsou svědkem skutečnosti, že v pleistocénu bylo celé údolí vyplněno fluviálními sedimenty a voda neprotékala jeskyněmi. Z pohledu kvartérní geologie jsou zajímavé relikty pleistocénních písčitých štěrků po obou stranách Jedovnického potoka.

Jedovnický potok

Pramení 1 km severovýchodně od Senetářova, jižně od kóty Kojál. Z Hydrografického hlediska se území Moravského krasu odlišuje od ostatního území. Vody přitékající z nekrasových oblastí Drahanské vrchoviny se při vstupu na krasové území ztrácejí do podzemí. Charakteristickým rysem téměř každé krasové oblasti je ponorná řeka. Vodní tok se do podzemí dostává propadáním čili ponorem. Zde dochází k výškovému propadu toku až o několik desítek metrů a ke vzniku podzemních vodopádů. Po dosažení spodní erozní úrovně dochází ke zmírnění spádu. Ponorná řeka pak dále protéká systémem horizontálních chodeb.

Otázky:

  1. Vyjmenujte alespoň tři další místa ponorů v Moravském krasu
  2. Jaká je délka podzemního toku Jedovnického potoka?
  3. Popište, jaký je průtok v potoce před propadáním v době vaší návštěvy (stav vody se může měnit v průběhu roku značně měnit) (waypoint č. 2)
  4. Odhadněte výšku skal nad propadáním (waypoint č. 2)
  5. Vyfoťte sebe nebo vaši GPS poblíž místa kde voda mizí v podzemí a fotku přiložte k logu

Odpovědi zašlete přes centrum zpráv, aby zůstalo zachováno vlákno vzájemné komunikace. Rovnou logujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud za vás posílá odpovědi někdo jiný, uveďte to prosím ve svém logu, předejte tím případným nedorozuměním. Díky za pochopení :)

Přeji spoustu zábavy s geocachingem :)

Additional Hints (No hints available.)