Třetí keš z volné série Zapomenuté hrady věnovaná dalšímu méně známému hradu Hostýnských vrchů jménem Chlum nad obcí Bílavsko
Další keš z naší volné série, věnované málo známým a zapomenutým hradům na střední Moravě, se nachází na zaniklém hradě Chlum. V minulosti zde rovněž již byla keš Chlum (Ruin Chlum) (GC19PQA) (archivovaná relativně nedávno v r. 2018 a podle logů prvonálezců naší keše by tu stále měla být), ale protože máme rádi hrady (i ty málo zachovalé), a stejně jako u nedalekého hradu Křídlo (viz naše keš Hrad Křídlo GC8PM9J) nám přišlo nám líto tuto zajímavou stavbu ponechat bez krabičky, tak jsme tu založili další.
Pohled na odlesněný vrchol kopce Chlum se stejnojmenným hradem od jihozápadu, v pravé části kopce je vyvýšený pahorek s jádrem hradu, vpravo dole je vidět část dvora z r. 1650
Nad obcí Bílavsko, asi kilometr západním směrem od okraje Slavkova pod Hostýnem a půldruhého kilometru na jihozápad od vlakového nádraží v Bystřici, se zvedá výrazný vrch Kelčské pahorkatiny Chlum (418,4 m), jenž na svém temeni nese již málo čitelné zbytky hradní stavby, která se rozlohou přes jeden hektar řadí k největším moravským hradům.
Pohled z Chlumu na nedaleký hrad Křídlo
Přitom se o hradu se dochovalo jen velmi málo historických zpráv. Jeho předchůdcem bylo pravěké hradiště. Jeho pozůstatky se nezachovaly a víme o něm jen z výskytu pravěké keramiky z mladší doby kamenné až starší doby železné nalezené při výzkumu v r. 1992. Možná, že část zemních prací (valy, příkopy) z hradiště byla využita i při stavbě hradu. Archeologické doklady vztahují počátky hradu již ke konci 13. století, písemné zmínky však o něm dlouho mlčí a hrad se poprvé připomíná až v r. 1408. O dva roky později se po něm výslovně píše Smil z Kunštátu a o pět let později jeho bratr Heralt z Loučan a Kunštátu; v obou případech šlo o jejich spor s majitelem sousedního hradu Křídla Předborem z Cimburka. Sídlil zde i Heraltův syn. Oba byli známí svými loupežnickými tendencemi, ostatně jako většina členů rozvětveného rodu pánů z Kunštátu. Poté prameny o hradu na dlouhou dobu zase mlčí. Chlum byl zničen buď za husitských válek, či pravděpodobněji rozbořen za česko-uherských válek někdy koncem 70. let 15. století, kdy Uhři zničili i blízké hrady Křídlo a Lukov. Jako pustý se uvádí v r. 1555, jako zřícenina je rovněž zmiňován v r. 1650 při prodeji bystřického panství knížetem Václavem Eusebiem z Lobkovic hraběti Janovi z Rottalu.
Vrchol Chlumu s nenápadným hradem od západu, osamělý strom označuje hradní jádro
Dnes víme, že se jednalo o sídlo po stavební stránce na svou dobu již poněkud netypické. Zástavbu převážně ze dřeva a hlíny jen místy doplňovaly kameny kladené na sucho či na hlínu. Nebyl to tedy nijak výstavný hrad. Přístupová cesta byla vedena ze severovýchodu. V nejvyšším bodě areálu se nacházejí pozůstatky jádra hradu, vybaveného zřejmě obytnou věží pravděpodobně jen s dřevěnou či hrázděnou nástavbou na kamenné podezdívce. Zbyla po ní jen velká terénní deprese (bývalý suterén). Jádro obkružuje dodnes výrazně zachovaný dvojitý příkop a val. Na jihu vybíhá z vnitřního valu do vnějšího příkopu zemní bašta.
Hradní jádro od severu z předhradí
.
Velká terénní deprese v jádru po obytné věži
Terénní deprese na místě předsunuté jižní bašty na vnitřním valu a vnější val s keší
Na severu se nacházelo předhradí, taktéž chráněné valem a příkopem. Na něj na severní straně ještě navazoval obdélný hrazený prostor, chráněný rovněž příkopem a valem, na severu vytvářejícím výrazný štít. Prostor zřejmě sloužil jako opevněné tábořiště bojové (či loupežnické) družiny. Dnes západní polovinu zabírá ohrazený prostor pro lesní školku a část je stále skryta ve změti vyvrácených stromů. Na první pohled překvapí velká rozlehlost obou předhradí, až nepřiměřená k velikosti jádra hradu a jeho významu v dějinách. Skromných pozůstatků zdiva středověkého sídla bylo hojně použito roku 1650 pro stavbu dvorce Chlum cca 300 metrů jižněji nedaleko úpatí hradního kopce. Své rovněž udělal nedávný polom, protože bohužel vývrat stromů a jejich následné odtěžení způsobily, že povrch jádra a hlavně obou předsunutých předhradí je značně rozrušený, terénní deprese po stavbách viditelné ještě v r. 2017 zanikly a vznikly tu četné hluboké výmoly a překážky, které dají při chůzi zabrat i pozornému dospělému, takže terén není moc vhodný pro děti.
Předhradí a hrazený prostor z jádra
Předhradí chráněné valem a příkopem od severu z hrazeného prostoru
.
Čelo hrazeného prostoru se štítovým valem a s erodovaným příkopem pod ním
Půdorys hradu a jeho srovnání se satelitním záběrem z r. 2018
Dvě rekonstrukce možné podoby hradu
Kopec byl až donedávna zalesněn, ale jak už jsme psali, polom po vichřici na začátku roku 2018 způsobil jeho téměř celé odlesnění. Pro přírodu je to samozřejmě špatně, na druhou stranu se nám nabídla možnost zajímavých výhledů do krajiny, protože předtím přes stromy nebylo nic vidět. Kromě kopce s hradem Křídlo na jihovýchodě je teď krásně vidět i Hostýn a Bystřice pod Hostýnem. Po vykácení stromů je také na hrad o něco snazší přístup, protože předtím byl les kvůli hustému křovinatému porostu místy obtížně prostupný, ale i tak se připravte na dost náročný výstup do kopce. Sporé zbytky hradu jsou nejsnáze dostupné z obce Bílavsko, jejíž domky jsou rozesety při západním úpatí kopce. Tady se také dá zaparkovat u místního hřiště. Na hrad lze vystoupat celkem pohodlnou okružní cestou kolem severní strany kopce, která zčásti kopíruje původní středověkou přístupovou cestu. Keš je nově umístěna na přístupnějším místě na jihovýchodní straně hradu na druhém vnějším valu dál od jádra, aby vás nerušili případní návštěvníci na jádře hradu, kde si občas dělají ohníčky. Snad, když není úplně na ráně, se keš nebude ztrácet jako ta předchozí. Dostanete se k ní buď od severu po pěšince po valu, nebo zdola z lesní cesty vedoucí od rozcestí s informační tabulí o hradu k jihu. Pro jistotu jsme přidali i fotohint. Pro první tři nálezce se v keši tradičně nachází drobná odměna. V keši se tu a tam může objevit speciální hradní CWG, ale i to prosím směňujte kus za kus.
Hostýn z hradu
Bystřice pod Hostýnem
A pár pověstí na závěr. Podle pověsti vedl z Chlumu na sousední hrad Křídlo kožený most. Pravděpodobně však ve skutečnosti nešlo o most kožený, ale košenný. To byla cesta z košin a hatí - zpevněná proutím a deskami - přes bažiny a močály. Hrad figuruje též v pověsti o pokladu. Dle ní měl sedláka z nedaleké vesnice po tři dny navštěvovat duch, přičemž žádal zemědělce, aby vzal měch a šel s ním. Až třetí noc již unavený muž požadavku ducha vyhověl. Éterická bytost zavedla sedláka na místo hradu a kázala mu vejít za keř do sklepení plného pokladů. Šťastlivec si nabral do pytle, kolik unesl, nesměl si však po cestě domů odpočinout. Na kraji vesnice však duchovy rady neposlechl a na chvíli si oddechl. Pytel se stal najednou lehkým, a když sedlák nahlédl dovnitř, našel tam jen staré hadry, které rozezleně vyhodil. Ráno pak náhodou nalezl pár zlaťáků v měchu, a již marně si nadával za vyhozené hadry a neuposlechnutí duchovy instruktáže.
Panoramatický pohled na hradní pahorek od východu (vpředu jádro, vpravo vzadu obě předhradí)
Zdroj: Hrady.cz
https://www.treking.cz/regiony/hostynske-vrchy-hrady2.htm
https://www.kr-zlinsky.cz/pozvanka-do-hradu-a-zricenin-v-hostynskych-vrsich-aktuality-4586.html