Pojďte se podívat na hraniční kámen u Brandýsku. Určitě namítnete, že Brandýsek leží nedaleko Prahy (nebo Praha nedaleko Brandýsku?) a hraniční kámen tady být nemůže. Ale na druhou stranu: „Proč by tady být nemohl.“
Tato keš je součástí otevřené série CvB(N)N – Co v Brandýsku (Ne)Najdete
Hraniční kámen, nebo též hraničník, je obvykle kamenný kvádr, případně těleso jiného podobného tvaru, vyčnívající ze země a obvykle přímo označující bod na státní hranici mezi sousedními státy. Státní hranice jsou osázeny několika různými druhy hraničních kamenů. Těch nejběžnějších, které mají rozměr základny 20 x 20 cm a nadzemní výšku 50 cm, jsou desetitisíce a nazývají se mezilehlé hraniční kameny. Dochází-li k lomu hraniční čáry, je lom vyznačen tzv. hlavním hraničním kamenem, jehož rozměry jsou 25 x 25 cm a nadzemní výška 75 cm. Dalšími jsou tzv. základní kameny, které dělí státní hranici na jednotlivé úseky a jsou od sebe vzdáleny přibližně 25 km a jejich rozměry jsou 30 x 30 a nadzemní výška 100 cm. Na bočních stranách hraničního kamene se nacházejí písmena či symboly označující, ke kterému státu náleží příslušná strana státní hranice. Obvykle je hranice tvořena přímo spojnicí jednotlivých kamenů, což však neplatí v případě hraničních vodních toků, kdy se hraniční kameny umísťují na oba břehy vodního toku, a v tom případě je na nich umístěn popis, v jaké vzdálenosti a směru od hranice se nacházejí.
Vzácnější a i mnohem hezčí jsou historické hraniční kameny. Patrně nejstarší hraniční kámen na našem území se nachází u obce Kostelní v Karlovarském kraji. K tomuto hraničnímu kameni z roku 1544, který je pojmenován jako Juliusstein, se váže smlouva z 10. července 1543, která ukončila spory mezi hrabaty Šliky, jakožto majiteli chebských statků na straně jedné, a Saským kurfiřtstvím na straně druhé. Kromě letopočtu nese mezník erb českého lva a saské kurfiřtské meče. Kámen Juliusstein dostal jméno po svém zloději. Kdysi dávno ho totiž odcizil jistý Julius na svoji zahradu do saské obce Markneukirchen. Naštěstí se kámen za krátký čas vrátil na původní místo.
Další unikátní hraniční kámen, tentokrát trojmezní, se nachází nedaleko Božího Daru. Byl osazen v roce 1729 a vyznačoval hranici panství pánů z Tettau (Schwarzenberg), ze Schönburgu (Hartenstein) a Šliků (Ostrov a Jáchymov). Na severozápadní straně kamene je sasko-polský znak s písmeny FARPES (Fridericus Augustus Rex Poloniae Elector Saxoniae) a nápis Sachsen (Sasko), od roku 1842 na stěnu přibyl nápis KS (Königreich Sachsen – Království saské). Na severovýchodní straně kamene je znak panství Hauenstein (Horní hrad), nápis Hauenstein a letopočet 1729, od roku 1842 na stěnu přibyl nápis KB (Königreich Böhmen – Království české). Na jižní straně kamene je znak Rakouska reprezentující úřad v Jáchymově, nápis Joachimsthal (Jáchymov) a letopočet 1729.
Na našem území existuje mnoho dalších krásných hraničních kamenů, a kdo bude chtít, jistě si k nim cestu najde. Doufáme, že neminete ten náš, a že si ho též oblíbíte.
Zdroj: wikipedie.cz; horydoly.cz; krusnohorci.cz