NEJ HB #3
Nejsevernější místo Horní Bečvy
Tato keš je součástí minisérie, která je věnována zeměpisným místům Horní Bečvy s přívlastekm NEJ. Jednotlivé keše vás zavedou na výškově nejnižší a nejvyšší místo Horní Bečvy, podíváte se i na nejsevernější, nejjižnější, nejvýchodnější a nejzápadnější místo obce i katastru.
V každé z keší se nachází indície potřebná pro získání souřadnic bonusové keše, pokud máte pocit, že by se vám jednou mohla hodit, opište si ji.
Něco málo o Horní Bečvě
Horní Bečva s rozlohou 4240,45 ha je po Velkých Karlovicích a Novém Hrozenkově třetím největším katastrálním územím okresu Vsetín. A to v konkurenci 90 katastrálních území okresu není vůbec špatné umístění 😀.
Pokud byste si chtěli udělat výlet po katastrální hranici kolem dokola a dokola kolem, ujdete něco kolem 30 km a v případě, že zabloudíte, to může být klidně i mnohem víc.
Z nejnižšího do nejvyššího místa musíte překonat převýšení 556 m, vzdušnou čarou ze severu na jih to máme 7753 m, z jihu na sever je to to samé a z východu na západ to dělá 8399 m.
Území obce je rozčleněno do 18 základních sídelních jednotek, jejichž názvy - Bečvice, Hluboký, Horní Bečva, Janinova Louka, Kobylská, Komárov, Kyvňačka, Mečůvka, Na Dolním Červenci, Na Jurajdě, Opálený I, Opálený II, Pod Kyčerou, Podlízaná, Radimov, Skalka, V Bučkovém, V Ráji - jsou často odvozeny od místních názvů údolí nebo daných lokalit.
Nejstarší písemná zmínka o Horní Bečvě je z roku 1659 v gruntovní knize Valašského Meziříčí. V urbáři z roku 1676 je již vedena jako samostatná obec, ve které se nachází 103 domků s 1385 obyvateli. Ke srovnání uvádíme současná data: v obci je cca 750 trvale obydlených domů, k tomu zhruba 570 soukromých rekreačních chat, několik rekreačních středisek a hotelů. Co se počtu obyvatel týká - k 1.1.2020 bylo v Horní Bečvě evidováno 2449 obyvatel.
O místě
Nejsevernější místo Horní Bečvy je zároveň bodem, kde se stýkají tři katastrální území - Horní Bečva a Prostřední Bečva z okresu Vsetín v kraji Zlínském a Čeladná z okresu Frýdek-Místek v kraji Moravskoslezském.
Za zmínku i za návštěvu stojí nedaleká Národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn s jedním z nejzajímavějších přírodních útvarů v Beskydech, kterým je Čertův stůl.
Dále (vlastně keši blíže) se zde nachází přírodní rezervace Klíny s rozlohou cca 65 ha, jejíž západní hranice kopíruje zelenou turistickou trasu. Přírodní rezervaci Klíny tvoří přirozené lesní porosty na prudkých, východně exponovaných svazích od hřebene po potok Magurka. Území bylo vyhlášeno rezervací v roce 1955 a vhodné životní podmínky tady nachází z obojživelníků mlok skvrnitý, z ptáků byli pozorováni např. čáp černý, jestřáb lesní, jeřábek lesní, ořešník kropenatý a pěvuška modrá. Kromě běžné lovné zvěře zastoupené srncem obecným, jelenem lesním a prasetem divokým je území přírodní rezervace trvalým biotopem rysa ostrovida.
Beskydy a tím pádem i tato oblast jsou ovšem také jediným místem v České republice, kde byl zaznamenán výskyt všech našich tří největších šelem - už zmiňovaného rysa ostrovida, ale také vlka obecného a medvěda hnědého. Netvrdíme, že je právě při odlovu této keše musíte potkat, ale třeba budete mít štěstí... a zrovna medvěda nepotkáte.
Výhledy se příliš nepokocháte, ale cestou můžete spatřit třeba takovýto útvar
Ke keši
Ke keši se dostanete právě po zelené turistické značce buď od jihu z Martiňáku nebo ze severu z Čertova mlýna, najdete ji přibližně na půl cesty mezi těmito dvěma místy. K odlovení stačí dívat se kolem sebe a věnovat pozornost atributům a hintu.
Přejeme úspěšný lov