Vítejte na naší první sérii keší, která vás seznámí s demografií jako vědou, přiblíží, čím se zabývá a ukáže některé základy demografické analýzy. Zdá se, že u nás na toto téma ještě nikdo žádnou kešku nezaložil, proto má série za cíl ukázat tuto méně známou vědní disciplínu na pomezí přírodních a sociálních věd a snad i zaujmout :). Série má 10 keší a jednu bonusovou kešku navíc, nezapomeňte si proto vždy opsat bonusové číslo! Série je koncipovaná tak, aby byla vhodná i pro kolo a dala se odlovit naráz, pouze čísla keší neodpovídají pořadí v mapě.

DEMOGRAFICKÉ PROCESY III – ÚMRTNOST A NEMOCNOST

Na obrázku výše můžete pozorovat vývoj úmrtnosti za posledních sto let z hlediska příčin úmrtí. Postupně významné infekční a parazitární nemoci takřka vymizely a dnes tvoří nejvýznamnější skupinu nemoci oběhové soustavy, následované novotvary. Změnu těchto příčin úmrtí vysvětluje tzv. Omranova klasická teorie epidemiologického přechodu, která se skládá ze tří fází: po stádiu morů a hladomorů následuje stádium poklesu frekvence výskytu pandemií infekčních nemocí a končí stádiem rozvoje degenerativních a civilizačních chorob. Epidemiologický přechod je součástí tzv. zdravotního přechodu, respektive jeho první fází. Na něj navazuje fáze kardiovaskulární revoluce, kdy klesá intenzita úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Poslední fází je poté zpomalení procesu stárnutí. Ve východní Evropě se ovšem objevil fenomén, kdy naděje dožití začala ve druhé polovině 20. století stagnovat nebo dokonce i klesat, hovoříme o tzv. mortalitní krizi nebo epidemii východu vlivem zaostalého zdravotnictví a rizikového chování zejména mužské populace (alkoholismus).

Úmrtnost

Úmrtnost je jednou ze základních složek demografické reprodukce, společně s porodností. Počátky zájmu o tento demografický proces sahají až do 17. století (John Graunt, viz keška číslo 1). V demografii je studiu úmrtnosti věnována patrně největší pozornost, protože na něj navazují další oblasti zájmu, včetně například důchodového systému a podobně. V neposlední řadě je důležité znát řád vymírání, stejně jako rození, a jeho souvislosti z předchozích let pro tvorbu populačních projekcí a prognóz (viz keška číslo 10).

Nejzákladnějším ukazatelem je hrubá míra úmrtnosti, které jsme se podrobněji věnovali při standardizaci (viz keška číslo 5); je ovlivněná věkovou strukturou, proto je potřeba ji pro mezinárodní srovnání standardizovat. Dalšími ukazateli jsou míry a kvocienty úmrtnosti podle věku, kde u měr počty zemřelých vztahujeme ke střednímu stavu obyvatelstva a u kvocientů k tomu počátečnímu (viz keška číslo 2). Muži se rodí o něco častěji než ženy, ale po většinu života mají úroveň úmrtnosti vyšší (vliv biologických a behaviorálních faktorů) a umírají dříve než ženy (hovoříme o tzv. mužské nadúmrtnosti). Pro mezinárodní srovnání se rovněž používá ukazatel tzv. naděje dožití, který nám říká, kolika let se za neměnných okolností v průměru dožije člověk ve věku x; tento ukazatel se počítá za pomoci úmrtnostních tabulek (které si také zkusíte vypočítat, viz keška číslo 9).

Důležitou součástí analýzy úmrtnosti je kojenecká úmrtnost (do 1 roku). Vyšší úroveň úmrtnosti má obyvatelstvo právě v rané fázi života, poté úroveň klesá a následně roste ve vyšších věcích. Kvocient kojenecké úmrtnosti (kú) se často používá jako ukazatel celkové vyspělosti země; zatímco ve vyspělých zemích dosahuje jednotek promile, v některých rozvojových částech světa to mohou být vyšší desítky nebo i stovky promile. Vypočítá se jako podíl zemřelých do jednoho roku (D_0–364) a živě narozených (N^V), uvádí se v promilích:

kú = (D_0–364 / N^V) * 1000

U kojenecké úmrtnosti dále rozlišujeme podle fází: kvocient časné (D_0–6) a pozdní (D_7–27) novorozenecké úmrtnosti a kvocient ponovorozenecké úmrtnosti (D_28–364). Počítáme zde se zemřelými v prvním týdnu (časná novorozenecká), od druhého do konce čtvrtého týdne (pozdní novorozenecká) a ostatní zemřelí od 5. týdne do jednoho roku (ponovorozenecká). Všechny tyto kvocienty dělíme počtem živě narozených a uvádíme v promilích. Používá se také míra perinatální úmrtnosti, kdy dělíme součet mrtvě narozených a zemřelých v prvním týdnu všemi narozenými, a míra mrtvorozenosti, kdy dělíme počet mrtvě narozených celkovým počtem narozených. Úmrtnost do pátých narozenin se nazývá dětskou úmrtností a používá se rovněž jako ukazatel vyspělosti země.

Nemocnost

Studiem nemocnosti (morbidity) se demografie prolíná s dalšími obory, jako je například epidemiologie či zdravotnictví. Dle WHO je zdraví stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, a ne pouze absence nemoci či vady. Pro demografii je klíčové zejména studium příčin úmrtí. Klasifikace příčin úmrtí vychází z Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (zkratka MKN), kterou vydává Světová zdravotnická organizace. Od roku 1994 je v Česku platná 10. revize (MKN-10). Zpracovává se tzv. základní příčina smrti, což je taková nemoc či úraz, jíž byl započat řetězec chorobných stavů vedoucích ke smrti. Bezprostřední (nemoc přímo vedoucí ke smrti) a předchozí (chorobné stavy, které vyvolaly vznik nemoci) příčina se statisticky nezpracovávají.

Velmi častá je špatná interpretace pojmů týkajících se úmrtnosti a nemocnosti, zvlášť v dnešní době, kdy jsou v médiích občas tyto pojmy vysvětlovány a jsou i přesto špatně. Překvapilo nás, že i na Wikipedii je smrtnost definovaná špatně, místo toho popisují smrtelnost. Tak tedy: míra úmrtnosti (ú) je podíl zemřelých (D) ku střednímu stavu obyvatel (_{1. 7.}P), obvykle se vyjadřuje v promilích (na 1000 obyvatel). Míra smrtnosti neboli letality (ml) je podíl zemřelých na danou příčinu (Dⁱ) ku střednímu stavu obyvatel (_{1. 7.}P), obvykle se vyjadřuje v setinách promile kvůli malým číslům (na 100 000 obyvatel). Míra smrtelnosti neboli fatality (mf) je podíl zemřelých na danou příčinu (Dⁱ) ku výchozímu počtu (obvykle střednímu stavu) nemocných na tuto nemoc (Pⁿ), obvykle se vyjadřuje v procentech (na 100 obyvatel); až tento ukazatel značí, kolik procent nemocných na danou nemoc zemřelo, tedy jak je nemoc fatální.

Přímo ukazatele nemocnosti jsou následující: Ukazatel prevalence (up) je podíl počtu osob s nemocí existující k danému datu, případně časovému úseku (P^nok) k exponované (celkové) populaci k danému datu (P). Obvykle se považuje za okamžikový ukazatel (v jeden den, případně týden), případně může být prevalence i intervalová. Uvádí se kvůli malým číslům v setinách promile (na 100 000 obyvatel). Posledním ukazatelem, který vám představíme, je míra incidence (mi); jedná se o podíl počtu nových případů nemoci během intervalu (B) a počtu exponované (celkové) populace během intervalu (P). Uvádí se rovněž v setinách promile (na 100 000 obyvatel). Ukazatelů je více, ale tohle pro ilustraci bohatě stačí. Pro přehlednost jsou tedy vzorce následující:

ú = (D / _{1. 7.}P) * 1000

ml = (Dⁱ / _{1. 7.}P) * 100 000

mf = (Dⁱ / Pⁿ) * 100

up = (P^nok / P) * 100 000

mi = (B / P) * 100 000

Jak na keš

ČÁST A

První část souřadnic získáte vyluštěním následujícího kvízu:

1) Nejčastější příčinou úmrtí jsou v současnosti (resp. dle stavu z roku 2013, situace se příliš nezměnila, zjistíte v listingu):
a) nemoci infekční a parazitární [A=2]
b) nemoci dýchací soustavy [A=4]
c) nemoci oběhové soustavy [A=3]
d) novotvary [A=5]

2) Poslední velká morová epidemie na území českých zemí proběhla v letech:
a) 1618–1620 [B=1]
b) 1713–1715 [B=2]
c) 1805–1809 [B=7]
d) 1918–1920 [B=8]

3) Typickým názorným příkladem mortalitní krize východu je Rusko, které má velmi vysoký rozdíl v naději dožití mužů a žen. Jaký byl (k roku 2016) přibližně rozdíl mezi pohlavími?
a) 5 let [C=10]
b) 10 let [C=17]
c) 15 let [C=20]
d) 20 let [C=28]

ČÁST B

Ve druhé části provedete pár výpočtů. Nejprve si zkusíte analyzovat úmrtnost do 1 roku z roku 2018 a poté vypočítáte velmi aktuální příklad; věřím, že bude mnohé z vás zajímat. Jedná se o úmrtnostní analýzu nemoci Covid-19. Potřebné vzorce naleznete v listingu. Data ve formátu .txt získáte na odkazu níže, společném pro všechny keše série. Text je oddělený tabulátory, takže pro zkopírování do Excelu stačí označit vše (ctrl+a), zkopírovat (ctrl+c) a následně vložit do prázdné buňky (ctrl+v), do buněk se automaticky rozdělí. Pozor! Chystáte se stáhnout soubor, který obsahuje více podrobností, které potřebujete k nalezení této geocache. Já, jakožto vlastník této cache, prohlašuji, že stažení tohoto souboru je bezpečné, ačkoliv soubor nebyl Groudspeakem ani reviewerem kontrolován na možný škodlivý obsah. Stažení tohoto souboru je na Vaše vlastní riziko.
[https://drive.google.com/drive/folders/1ibGve9oakKTSyG-NKdzQ4rytxz1DXfzq?usp=sharing]

4) Vypočtěte kvocient kojenecké (celkové) úmrtnosti za Česko v roce 2018. Výsledek uvádějte v promilích (vynásobte jej tedy tisícem), zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo D.

5) Vypočtěte kvocient časné novorozenecké úmrtnosti za Česko v roce 2018. Výsledek uvádějte v promilích (vynásobte jej tedy tisícem), zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo E. Když tento výsledek porovnáte s celkovou kojeneckou úmrtností, je vidět, že tvoří poměrně podstatnou část.

6) Vypočtěte míru smrtnosti (ml) na nemoc Covid-19 v Česku. Vzhledem k tomu, že nejsou oficiální data za střední stav roku 2020, tak budeme počítat s celkovým počtem úmrtí (k 28. 5. 2020) a počtem obyvatel k 31. 12. 2019. Výsledek uvádějte v setinách promile (kvůli malým číslům jej vynásobte sto tisíci!), zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo F.

7) Vypočtěte míru smrtelnosti (mf) na nemoc Covid-19 v Česku. Vzhledem k tomu, že nejsou oficiální data za střední stav roku 2020, tak budeme počítat s aktuálním počtem úmrtí a celkovým počtem nakažených (k 28. 5. 2020). Výsledek uvádějte v procentech (vynásobte jej stem), zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo G.

8) Vypočtěte okamžikový ukazatel prevalence nemoci Covid-19 v Česku k 28. 5. 2020. Jako čitatel použijte počet aktuálně nemocných k tomuto datu a jako jmenovatel počet obyvatel k 31. 12. 2019. Výsledek uvádějte v setinách promile (kvůli malým číslům jej vynásobte sto tisíci!), zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo H.

9) Vypočtěte míru incidence na nemoc Covid-19 v Česku za období od počátku vypuknutí nemoci na našem území do 28. 5. 2020. Vzhledem k tomu, že počet nových případů za toto období je totožný s celkovým počtem onemocnění, je čitatel tohoto ukazatele stejný jako jmenovatel u míry smrtelnosti. Jmenovatelem bude opět počet obyvatel k 31. 12. 2019. Výsledek uvádějte v setinách promile (kvůli malým číslům jej vynásobte sto tisíci!), zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo I.

Výsledné souřadnice jsou:

N 50° 0A.[B*C*(E+F+I)] E 014° 3E.[D*(G+H)*(B+E+F+I)]