Naše Země ukrývá mnohá tajemství a skýtá nepočítaně podivuhodných míst. Často procházíme kolem a míjíme je, aniž bychom si jich všimnuli. Pojďme se u jednoho z takových míst zastavit a podívat se na něj z jiné perspektivy. GPS souřadnice vás tentokrát dovedou tam, kam byste to možná vůbec nečekali…
V dalším pokračování série KGW (Koumesův EC GeoWandr) se vydáme přímo do historického centra města Kutná Hora kde podrobně prozkoumáme jeho středověké stavby, abychom v nich objevili fosilie, které dostaly do vínku název podle zdejšího chrámu svaté Barbory.
Kafkův ilustrovaný průvodce po království Českém zmiňuje: „U města Kutná Hora nachází se útvar permský, hlavně pískovci vyznačený, k němuž porůznu druží se usazeniny útvaru křídového jež znamenáme u města Kutná hora, zejména bohatého naleziště Kaňk a pískovce Korycanského u Mezholes skýtající hojné rudisty, tedy dávno vyhynulé mlže, jejichž rourovité skořepin lid za kosti považuje, odkudž pochází též pověst že kostel svaté Barbory z pískovců těchto postavený, vystavěn jest z kostí…“
Jedná se tedy o fosilie zvláštní skupiny mlžů, která se nazývá rohouni neboli rudisti. Tito představitelé teplomilné fauny se objevili se v juře a koncem křídy vyhynuli. Vyznačují se dvěma nestejnými miskami - spodní je kornoutovitá, někdy spirálovitě stočená, vrchní slouží jako ploché víčko. Rudisti se pevně přitmelovali ke skalnímu povrchu. Byli vybaveni silnostěnnými schránkami schopnými odolávat příboji. Některé druhy žily ve velkých skupinách a tvořily útesy. Během tohoto období, které trvalo více než 60 milionů let, se vyvinuly do neuvěřitelného množství druhů a forem. Biodiverzita byla byla v těchto podmínkách veliká a mořský život velmi bohatý.
Z naší oblasti známe několik příslušníků této skupiny. Podrobně je popsal Dr. Filip Počta ve své vědecké stati O rudistech, vymřelé čeledi mlžů z českého křídového útvaru (Praha, 1889). Jeden z nově popsaných druhů nazval podle chrámu sv. Barbory Radiolites sanctaebarbarae. Nicméně jako první se o těchto fosiliích zmiňuji již v roce 1676 Bohuslav Balbín, který si jich povšimnul pískovcových zdech zdejšího chrámu. Mnoho kruhových fosilií lze nalézt nejen ve zdech chrámu, ale i na mnoha jiných památkách, sochách, schodech či kamenných dlaždicích v Kutné Hoře. Stavební kámen, ve kterém se vyskytují tyto fosilie, byl totiž těžen v blízkém okolí Kutné hory v lomech u obcí Roztěž, Mezholezy či Červené Pečky či přímo v Kutné Hoře ve Vyšatově lomu.
Co se tehdy na tomto území odehrávalo?
V období Křídy bylo území české křídové pánve z velké části zaplaveno mořem. Významnou roli zde sehrál kontakt tropického oceánu Tethys, který se rozkládal na jihu a chladnějšího moře na severu Pro představu nad hladinu tehdy vystupovaly pouze rulové útesy vrchů Kaňk, kde je možné dodnes nalézt stopy po mořském příboji. Podmínky pro život měly tyto organismy ve zdejších mělkých a teplých moří ideální, jelikož jim poskytovalo hojnost potravy. Z tohoto důvodu se zde vyskytovaly ve velkých množstvích. Toto období se řadí k vůbec nejteplejšímu v geologických dějinách země. Zalednění polárních oblastí prakticky neexistovalo. Pohyby litosférických desek a s tím spojená transgrese (vyzdvižení) vulkanických oceánských hřbetů. Tyto faktory způsobily vyzdvižení mořské hladiny o 200 až 300m oproti současnému stavu. Oceány a moře tehdy pokrývaly plných 82% povrchu Země oproti dnešním 71%. Jedná se prakticky o největší záplavu v geologické historii naší planety. K ústupu hladiny došlo až na konci období Křídy.
Jak taková fosilie vznikla a jak se dostala do zdí chrámu?
Fosilie neboli zkamenělina je zbytek organismu, jeho otisk či stopa, který se zachoval z dřívějšího geologického období. Její vznik je výsledkem složitých fyzikálních a chemických procesů, označované jako procesy fosilizační.
Představme si, že takový živočich uhyne a klesne na dno moře. Začnou ho překrývat sedimenty. Měkké tkáně se rozloží ale pevné zůstanou zakonzervované pod vrstvou sedimentů. Postupem času se vrstva sedimentů zvyšuje a začne se pomalu rozkládat i pevná schránka. Ta je však nahrazována jinými minerály a zůstane tak v zachována. Původně měkký sediment se vlivem velkých tlaků přemění v pevnou horninu (například pískovec či opuku) a fosilie se stane součástí této horniny. Moře mezitím ustoupí a pevná hornina je postupně erodována až se fosilie dostane na její povrch. Pak už stačí aby tuto horninu někdo vytěžil, opracoval do podoby kvádru a použil pro stavbu chrámu tak, jak tomu bylo v tomto případě.
V této zdi a sochách lze najít ještě více zkamenělin než ve zdech samotného chrámu
Vaše úkoly:
- Najděte ve zdech chrámu sv. Barbory, případně na terase se sochami či přímo v sochách (viz. foto v listingu) nějakou výraznou fosilii a změřte její rozměry. Její fotografii zkuste přiložit k logu
- Zamyslete se nad tím, proč je zde výskyt fosilií tak hojný?
- Vyfotografujte sebe, vaší GPS nebo nějaký předmět s vaším nickem poblíž úvodních souřadnic a fotku přiložte k logu.
- Nepovinný úkol: pokud objevíte obdobné fosilie na jakémkoliv jiném místě v historickém centru města, přiložte prosím jejich fotku a GPS souřadnice k vašemu logu. Časem třeba vznikne archiv a mapa těchto míst.
Odpovědi zašlete přes centrum zpráv, aby zůstalo zachováno vlákno vzájemné komunikace. Rovnou logujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud za vás posílá odpovědi někdo jiný, uveďte to prosím ve svém logu, předejte tím případným nedorozuměním. Díky za pochopení :)
Pokud se vám keška líbila, neváhejte dát FP :)
ENGLISH
Your tasks:
- Find some significant fossile in the walls of the church of St. Barbora or sculptures (see photo in listing) and measure its dimensions. You can attach a photo of it to your log.
- Think about why the presence of fossils is so frequent here?
- Take photo of yourselves or your GPS at the coordinates and attach the photo to your log.
Send answers via my profile. Log imediatelly. I'll let you know back to you if anything wrong.