Mírové prachárny sloužily především k zásobování jednotlivých fortů střelným prachem (odtud odvozen název prachárna). Mírové se jim říkalo z jednoho prostého důvodu. Střelný prach se v nich totiž měl skladovat pouze v době míru. Pokud by došlo k otevřenému konfliktu, hlavně tedy s nepřátelským Pruskem, tak by ten prach obránci přesunuli do fortů, aby jej měli v případě potřeby neustále k dispozici. U téměř každé prachárny se nalézal strážní domek (strážnice). Jeho úkolem bylo zamezit vykrádání př. vznícení těchto objektů.
Historie Prachárny sahá do roku 1843, kdy byla postavena jako sklad střelného prachu pro pevnůstku na Šibeničním vrchu v Křelově (dnešní Fort Křelov XVII). Původní budova křelovské prachárny se jako jedna z mála dochovala dodnes – v rekonstruované podobě se zachováním historických architektonických prvků, tj. přízemí budovy. Současně s prachárnou byla postavena i strážnice prachárny (dnešní Garden Restaurant). Okolo objektu se nacházela dnes již neexistující ohradní zeď. V prachárně bylo uskladněno až 3000 centýřů (168 tun) černého střelného prachu. Pro ilustraci – dle odborníků by takové množství dokázalo díky tlakové vlně a domino efektu srovnat se zemí celé centrum Olomouce.
Stará strážnice
Až do počátku 40. let 19. století se nacházelo v předpolí olomoucké pevnosti pět mírových pracháren označených čísly 1 až 5. K jejich výstavbě došlo v letech 1780–1782 a 1802. V roce 1842 rozhodl generální ženijní ředitel arcivévoda Jan, že se tento počet zvýší o další dvě mírové prachárny. První z nich, označená číslem 6, byla projektována nedaleko pevnostní cihelny nalevo od říšské silnice vedoucí na Brno. Hlavním úkolem této mírové prachárny bylo zásobovat střelným prachem fort na Tabulovém vrchu. Mírová prachárna číslo 7 byla umístěna v blízkosti hlavního tahu na Prahu, nedaleko obce Řepčín. Sloužila jako prachárna pro fort Šibeniční vrch. Mírové prachárny č. 6 a 7 byly shodné konstrukce a kapacita každé z nich byla 2000 centů střelného prachu (112 tun). V prachárně byl střelný prach uložen v pytlích po 112 kg. Každý z pytlů byl navíc vložen do sudu z měkkého dřeva. Sudy se střelným prachem neležely přímo na dřevěných podlahách, ale na dřevěných hrankách. Pokud byla v prachárně uložena i munice, byla uskladněna v dřevěných bednách. Sudy se po prachárně přenášely, jejich valení bylo zakázáno. Mezi řadami sudů vznikaly chodbičky, které byly vyloženy rákosem nebo vlněným kobercem. Do skladu bylo povoleno vstoupit pouze v plstěných botách. Železné hřebíky podpatků, ostruhy či poboční zbraň mohly vyvolat jiskru, která by měla v tomto prostředí katastrofální následky. Při výstavbě pracháren se používalo co nejméně železných komponentů. Prachárna měla také málo oken, navíc malých rozměrů, která byla opatřena železnými okenicemi. Okenice byly i u větracích otvorů. Naprostou nezbytností byl hromosvod na střeše. Nedílnou součástí obou mírových pracháren byly strážnice.
Celkové výdaje za pozemky pro obě mírové prachárny 6 a 7 byly vyčísleny na 6 166 zl. Náklady na výstavbu mírové prachárny číslo 6 (včetně strážnice) pak dosáhly téměř 13 500 zl. Náklady na budování mírové prachárny 7 byly vyšší (16 200 zl), neboť strážnice této prachárny byla větší. Její interiér tvořily z velké části ubytovací prostory pro vojsko. Výstavba obou mírových pracháren probíhala v letech 1843–1844. Dokončovací práce na mírové prachárně 7 se však protahovaly, a tak byla předána dělostřelcům k užívání až v roce 1847.
Mírová prachárna 7 sloužila dlouhá desetiletí ke skladovacím účelům. Ve druhé polovině 20. století ji využívala sovětská armáda. V 90. letech 20. století byla prachárna 7 kompletně rekonstruována a přebudována na „Hotel Prachárna“. Strážnice této prachárny dnes slouží jako „Restaurant Motorest Prachárna“.
Keš je uložena na místě s výhledem na prachárnu i strážnici (pokud není vysazena kukuřice). Poblíž keše lze zaparkovat ve vjezdu na louku – viz doporučený parking. Tato keš zároveň slouží jako vzpomínka na dvě keše předchůdkyně – GC17K5F a GC2XHDE
Ke keši se chovejte s citem. Jde otevřít i zavřit jednoduše, netřeba síly.
https://fortressolomouc.webnode.cz/pracharny-a-studny/; http://cisarska-pevnost.cz/cesta-po-pevnustkach/pracharna-c-7/; https://www.geocaching.com/geocache/GC2XHDE_pracharna-c-7; https://www.geocaching.com/geocache/GC17K5F_pracharna; http://hotel-pracharna.cz/hotel/historie/