Zlatí úhoři u Šímovi skály 
„Dnes jdi ještě k vodě. A pak jeď ke všem čertům.“

Šímova skála na řece Berounce je nedaleko přívozu V Luhu v Branově. U přívozu je chalupa převozníka Proška (dnes muzeum Oty Pavla) kam jezdili Popperovi na prázdniny když je hluk vyhnal z hostince U Rozvědčíka a Šímova skála je místo kde spisovatel Ota Pavel chytal ryby a hlavně zde chytil své zlaté úhoře.   

“Nad jezem se z řeky tyčila vysoká červená skála z opuky a té se říkalo Šímova. Snad proto, že ve vesnicích žilo plno Šímů. Jak jsme šli kolem té skály, tak jsme zpívali: 
U Šímovic skály
dva trampové stáli, 
že neměli co na práci, 
na kytary hráli. 
Mcajcajcajcára, mcajcajcajcára, 
mcajcajcajcára, 
juchy, juchy, juch. 

Kolem Šímovic skály jsme chodili večer pod jez na parmy a úhoře. Nejdřív šel strejda Prošek v slaměném klobouku, pak šel tatínek s hřívou vlasů, potom Hugo, Jirka a já. Nesli jsme dlouhé pruty, sahaly až k hvězdičkám, které se objevovaly na obloze. Takovým prutem by šla možná hvězdička rozsvítit stejně jako plynová lampa na Starém Městě. Nebe bylo modré a před námi padala z jezu voda. Jez šuměl a pod ním se vytvářely bílé víry. Naproti doklapával svou denní práci nezabudický mlýn. Uprostřed něho svítila velká bílá hvězda, okno mlynáře Čecha. A nad tím vším se klenulo nebe a vesmírné dálky.“

Ota Pavel, Zlatí úhoři 

Spisovatel a sportovní novinář Ota Pavel proslul svými vzpomínkovými knihami na dětství u Berounky na Křivoklátsku, ale za svého života byl znám především jako sportovní novinář (Plná bedna šampaňského, Pohádka o Raškovi, Pohár od Pánaboha). V jeho sportovních příbězích nejde jen o rekordy a úspěch, ale vedle fyzických dovedností zkoumá povahovou a mravní kvalitu člověka.
Dnes ho ale známe především díky knihám Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby, ve kterých vypráví o svém dětství a dospívání, o životních osudech svého otce, velkého snílka a dobrodruha, o magických krásách krajiny kolem Berounky.

>>>> k samotné kešce
Přístupná je ideálně od parkoviště u silniční odbočky na Nezabudice. Pak si užijte Branovský přívoz a pak pěšky po břehu. Při stavu nízké vody řeky Berounky je možné přejít Nezabudický jez. Vodáčtí kačeři mohou pohodlně dojít z Campu Bránov.
Druhá varianta je přístup z druhého břehu Berounky, tedy dojet autem přímo do vesnice Branov a pak po pěšině dolů k řece Berounce (turistické značení Přívoz v Luhu).

V kešce vás čeká překvapení, sluchátka k vašemu mobilu se budou hodit :)