Toto je Bonusová keš.
K získání souřadnic fyzické schránky je nutné projít všech 5 Adventure lab Sloupské panství za hraběte J.J.M. Kinského.
Každá labka vám odhalí jednu indicii potřebnou k výpočtu finále.
N50°4A.CA(D-B) E014°3E.CAE
Sloupské panství za hraběte Josefa Jana Maxmiliána KinskéhoKinského
Víte, že hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský byl nazván „největším šlechtickým podnikatelem v Čechách“?
Narodil se v roce 1705. Vyrostl v ovzduší vídeňského dvora a osvojil si rozsáhlé vědomosti.
Správu sloupského panství převzal v roce 1726 po svém otci. Zrušil robotu a pronajal poddaným půdu.
Postupně zakládal ve Sloupu a celém panství, ke kterému patřilo na 20 obcí, řadu manufaktur – světoznámou zrcadlárnu a první českou kartounku ve Sloupu, továrnu na plátno v Janově, kloboukárnu v Pihelu, továrnu na voskové plátno a tapety ve Svojkově, bělidlo v Lindavě, tkaní damašku v Boru, továrnu na perly ve Svojkově atd.
Celkový obrat Kinského manufaktur, kde pracovalo více než 2.000 lidí, přesahoval ročně 100.000 zlatých.
Zasadil se u císařovny Marie Terezie o povýšení Haidy (Nového Boru) na město (r. 1757) s právy trhů.
Zemřel v roce 1780 svobodný a bezdětný.
Pojďme se nyní po jeho panství projít a poznat pár významných míst.
Zámek a sirotčinec
Zámek nechal vystavět v roce 1730 Josef Jan Maxmilián Kinský.
Dostavěn byl v roce 1735, ale již o dva roky dříve se do něj, po požáru starého Berkovského zámečku, nastěhoval.
Portál zámku je zdoben třemi kamennými figurami z dílny Matyáše Brauna – Atlas, Diana a Ceres. Uvnitř zámku jsou ve výklencích průchodu do zámeckého parku umístěny socha Merkura a Argose a naproti královna Omfale a Herkules z dílny stejného autora.
V zámeckém parku je pozoruhodná kašna s vodotryskem s postavou Neptuna s delfínem z roku 1755 od místního sochaře Antonína Maxe (kterého nechal vystudovat sochařství ve Vídni).
Poblíž zámeckého areálu nechal vybudovat v roce 1738 kapli sv. Jana Nepomuckého, kterou se zámkem spojuje lipová alej.
Dále vznikly hospodářské budovy a též hostinec na křižovatce (1779).
V sousedství zámku se nachází bývaly chudobinec, hrabě ho dal postavit v roce 1745 a od roku 1759 sloužil zároveň i jako sirotčinec. Je to patrový dům s trojúhelníkovým štítem, který nad středem fasády zdobí freska sv. Vavřince.
Pod Sloupským hradem
Dominantou Sloupu je jistě skalní hrad, dříve nazývaný Poustevnická skála. Pro posledního šestého poustevníka tkalce Antonína Müllera zde nechal hrabě Kinský vystavět zděný domek.
Pod hradem stával Berkovský zámeček, který 10.3.1733 po zásahu blesku vyhořel. (Naštěstí se již mohl hrabě přestěhovat do nového zámku.) Opraveny byly pouze byty pro úředníky. O šest let později, roku 1739, je koupila sochařská rodina Maxů.
Do současné doby zůstaly pouze dvě renesanční brány.
V bývalém dvoře pod skalním sukem byla zřízena manufaktura na výrobu umělecky vyřezávaných dřevěných rámů, později i zlacených nebo vykládaných stříbrem a perletí.
V roce 1756 zřídil poblíž Poustevnického kamene také první brusírnu zrcadel.
Roku 1759 zřídil Kinský ve Sloupu barvírnu plátna, ze které vznikla po rozšíření provozu v roce 1763 tiskárna kartounu. Sloupská kartounka byla nejstarší v Čechách a sídlila v upraveném dvorci pod skalním sukem.
Na domě, kde bydlel správce je nyní pamětní deska F.B. Mikovce.
Svojkovský zámek
V roce 1750 odkoupil svojkovské panství hrabě Kinský za 37600 zlatých. Došlo tak ke spojení obou panství.
Svojkovský zámek byl v barokním stylu, byla to jednopatrová budova obdélného půdorysu se středním převýšeným rizalitem kryjícím široké schodiště. Stavba byla zakončena mansardovou střechou.
Kolem zámku byl upraven rozsáhlý anglický zámecký park, do něhož byl pojat i pahorek se středověkým skalním hradem (zříceninou). Roku 1780 byl hrad romanticky upraven a skalní jádro zpřístupnilo vyhlídkové dřevěné schodiště, kde později vznikl ještě výletní letohrádek.
Svojkovský zámeček byl ve stínu honosného sídla Kinských ve Sloupu a sloužil jen k občasnému pobytu vrchnosti.
Od roku 1754 se zámeček stal dlouhodobým sídlem barona Cervelliho, jemuž hrabě svěřil rozsáhlé pravomoci podnikatelské ve Svojkově (výroba skleněných perel a zrcadel, výroba voskovaného plátna a tapet s vývozem do celé Evropy, malý pivovárek, mlýn na mletí sladu).
V r. 1958 došlo k požáru a pozůstatky shořelého zámku byly posléze strženy
Zrcadlárna
Velenická zrcadlárna je jedna ze dvou brusíren zrcadel, jejichž budovy se dodnes dochovaly.
Je to dlouhá kamenná budova s hrázděným patrem, ve které byly kromě výrobních dílen také byty pro správce a hlídače. Na její střeše bývala kdysi věžička se zvonkem.
Tuto brusírnu nechal v roce 1767 postavit hrabě Kinský.
K výrobě zrcadel sloužilo osm leštících stolů, poháněných důmyslně postaveným strojem na vodní pohon.
Voda se do továrny přiváděla ve skále vytesaným tunelem, jehož stavba si vyžádala 31 000 zlatých. Náhon k oběma zrcadlárnám je pozoruhodným technickým dílem. Začíná v horní části údolí na místě, nazývaném dříve Černý jez.
K broušení skla se ve zdejších zrcadlárnách používal písek, těžený v několika podzemních lomech. Potřebné čtyři druhy písku o různé zrnitosti se získávaly plavením písku. V průběhu těžby, trvající okolo 150 let, byly do pískovcových skal vyhloubeny rozsáhlé, labyrintům podobné, podzemní prostory s klenutým stropem, zajištěným proti zřícení mohutnými skalními pilíři.
Velenický kostel
Kostel Nejsvětější Trojice ve Velenicích je římskokatolický farní kostel postavený v barokním slohu v roce 1735.
Nachází se uprostřed obce Velenice.
Kostel ve Velenicích byl vybudován především z darů a prostředků místních obyvatel za patronace majitele tehdejšího sloupského panství, kam Velenice patřily, hraběte Josefa Jana Maxmiliána Kinského.
Zajímavé je průčelí kostela s portálem, kde je umístěn rodový erb Kinských a figurální výjev Nejsvětější Trojice.
Cestou podél říčky Svitávky směrem k Velenicím jste si mohli všimnout tzv. Pustých kostelů, což jsou rozsáhlé jeskyně (pojmenované také Lindavské komory), které také vznikly zásluhou podnikatele, hraběte Josefa Kinského. :-) Jistě již víte, že jsou to podzemní lomy - umělé jeskyně.