O obci:
Název obce pochází pravděpodobně z osobního jména Pršek. Nejstarší písemný záznam o Pršticích (Pirschicz) se datuje rokem 1289 a byla jím tzv. „Rudíkovská listina“ sepsaná v oslavanském klášteře. Na prštickém katastru byly hojné prehistorické nálezy sídlištních objektů, kosterních pozůstatků, nástrojů a koster neolitických lidí a lidu z doby bronzové. Při kopání většího z železničních tunelů na prštickém katastru (kolem r.1870) byl nalezen mamutí kel a stolička (nyní muzeum rajhradského kláštera).V trati „Za humny“ byly nalezeny kamenné mlaty, sekyrky, kladívka aj.
Dnešní vesnice byla od svého počátku v držení drobné místní šlechty – rodem Nižatů, který zde vystavěl a užíval tvrz. Tato tvrz byla příbytkem dalších majitelů – vladyků, kteří v ní sídlili po celý středověk. Měli-li statky i jinde, býval zde jejich zástupce – purkrabí. Později, staletími chátrající tvrz byla jen udržována a opravována jako bydliště správců prštického statku a skladiště hospodářství statku. Ve 14. a 15. století se nacházela v prštickém katastru ves Modřičky. Obec se rozkládala pravděpodobně na severozápad od Prštic při toku Šatavy a za vpádu Albrechta Rakouského na Moravu v r. 1432 zcela zpustla. Významným prštickým pánem byl Jiří Žabka z Limberka (1535 – 1552), který ve své době patřil k nejvýznačnějším moravským šlechticům – mj. získal, po zániku kounického kláštera, jeho statky od císaře Ferdinanda a stal se vlastníkem rozsáhlého panství.
V obci, jak bylo v té době obvyklé, bylo obyvatelstvo rozděleno na společenské vrstvy. Nejvýše stáli majetní sedláci, vesměs pololáníci, kteří vlastnili, kromě pololánských polí, i pole svobodná. Další skupinou byli čtvrtláníci – čtvrtkaři (vzniklí rozdělením půllánu). Následovali potom tzv. domkaři – dělníci. Domy ve vsi stávaly podél cesty, na návsi bydleli sedláci, ti ostatní, méně majetní, v trati „Na Bahně“. Do školy děti chodívaly do Tikovic (dříve Štikovic). V letech 1887 – 1906 v obci působil jako řídící učitel, spisovatel V. K. Jeřábek. Děj jeho knihy „Počestná obec Valčice“ je situován do Prštic.
Zámek
Prštická tvrz byla v 16. století, v době vlády hraběcího rodu Thurnů, přestavěna do podoby renesančního zámku. V letech 1672 – 1732 byl zámek obýván členy rodu Želeckých z Počenic. V letech 1750-1760 byl zámek barokně přestavěn. Stalo se tak za vlastnictví Dietrichsteinů, kteří si ze zámku učinili své vedlejší letní sídlo v blízkosti lesů. Znak Dietrichsteinů se dochoval na hraničníku katastru, který je dnes umístěn v prostoru nad vstupním schodištěm zámku. Před zámkem býval okrasný park s květinami a stromy, za ním rozsáhlá hospodářská zahrada. Vedle zámku stála hospodářská stavení a pivovar. V roce 1808 zámek vyhořel a po požáru byl upraven do dnešní podoby.
Později býval prštický zámek jen bydlištěm vrchnostenských úředníků a sídlem správy prštického velkostatku zřízeného po r. 1919. Od r. 1925 byl v majetku ČS státu. V r. 1947 byla budova zámku koupena obcí Prštice.
Zdroj: stránky obce Prštice
Pro samotnou kešku - ze stage 1 máte číslo A, to dosaďte to následujícího vzorečku: N 49° 07.0 (A-1) A′ E 016° 28. (A-2) (A-2) 0′
Závorky mezi sebou nenásobím, pouze dosazuji čísla - výsledek je ve formátu N 49° 07.XXX′ E 016° 28.XXX′ (kde X je libovolná číslice).