Morseova abeceda je skupina symbolů, která je používána v telegrafii. Kóduje znaky latinské abecedy, číslice a speciální znaky do kombinací krátkých a dlouhých signálů. Ty je možné přenášet na dálku jednodušším způsobem než všechny znaky abecedy.K přenosu morseovky je možné použít zvukový signál, elektrický signál (telegraf), optický signál (signalizace vlajkami, záznam na papír pomocí teček a čárek, světelné záblesky). Nejběžnější použití je dnes v amatérské radiotelegrafii. Rychlost komunikace se pohybuje od 60 do 250 znaků za minutu.
Užití Morseovy abecedy
Celá historie vzniku telegrafní abecedy je popsána například v knize Williama G. Pierponta "The art and skill of radio telegraphy". Kódování abecedy podobné tomu dnešnímu vymyslel Alfred Vail, asistent amerického vynálezce, malíře a sochaře Samuela Morse. Ten také uskutečnil v roce 1844 první telegrafické spojení mezi Washingtonem a Baltimorem. Původní Morseova abeceda obsahovala pouze číslice vyjádřené sekvencí teček, písmena a slova byla v tomto systému kódována jako kombinace číslic. Vail tento nepraktický systém nahradil vlastním, který se později nazýval American Code. Později vznikla verze používaná v Evropě(Mezinárodní telekomunikační unie) až nakonec byly oba kódy sjednoceny a v roce 1918 byla přijata mezinárodní verze "Morseovy" abecedy (tzv. International Code). Při volbě kódování byly znaky voleny tak, aby nejfrekventovanějším písmenům (v angličtině) odpovídaly nejkratší sekvence teček a čárek. Proto má také nejfrekventovanější písmeno „E“ znak „•“ (tečka), tedy jeden jediný krátký signál. (Na podobné optimalizaci, kdy nejčastěji používaným znakům je přiřazen nejkratší kód, je založeno také Huffmanovo kódování užívané při bezeztrátové komprimaci.
Morseovka se používala na celém světě k vysílání a příjmu zpráv telegrafem (elektrický signál po drátech), nebo radiotelegrafem (přenos radiovými vlnami). Přenášená zpráva se nazývá telegram. V pozdější době byly tyto způsoby komunikace nahrazeny telefonií, dálnopisem a v současné době také interneetovými službami.
Morseovka je však stále používána pro svou technickou nenáročnost a snadné použití, a to hlavně radioamatéry nebo skauty. Do roku 1996 ji ještě používaly jako prostředek tísňového volání všechny lodě o výtlaku větším než 300 tun. Od začátku 21. století byla telegrafie postupně vytlačena digitálními a satelitními systémy, například globálním námořním a tísňovým systémem GMDSS.
Pro nouzové volání na moři se používal známý signál SOS. Jedná se o nepřerušenou sekvenci tří teček, tří čárek a tří teček. Tento signál byl vybrán kvůli své výraznosti. Obecně tradované tvrzení, že má znamenat „save our souls“, česky „spaste naše duše“, rusky „Spaste Od Smerti“ je pozdější výmysl, sousloví bylo používáno jen jako mnemotechnická pomůcka. SOS znělo i z paluby potápějícího se Titanicu , byť pouze jedenkrát. Ve všech ostatních voláních použil Titanic starší a tehdy ještě rozšířenější nouzový signál CQD (seek you, distress). Pro nouzové volání na souši se používá signál QRRR.
Morseovka se v současnosti používá mj. pro dorozumívání s paralyzovanými osobami, kteří nejsou schopni jiných druhů komunikace.
Existují také snahy o použití Morseovky v mobilních telefonech. Při jejím dobrém ovládání je kódování textových zpráv rychlejší, než pomocí „klávesnice“ na mobilu. Stačí jen 2 tlačítka nebo jen 1 tlačítko s krátkým a dlouhým stiskem. Příjemci je zpráva ovšem zobrazována v latince .
V dobách před nástupem chytrých telefonů (konec 90. let, začátek 21. století) byla rychlost telegrafie v porovnání s moderními technologiemi mobilních telefonů několikrát demonstrována v televizních show. Telegrafista přijal zprávu odvysílanou v morseovce mnohem dříve, než dokázal tutéž zprávu ve formě SMS naťukat a odeslat uživatel běžného telefonu.
Analogicky můžou být příchozí textové zprávy převedeny do Morseovky a zobrazeny pomocí vibrací, což by umožnilo „hands-free čtení“ textových zpráv.Morseovka se hojně používá v šifrovacích hrách, protože je hodně známá a dá se pěkně kódovat mnoha různými způsoby (stačí rozlišit tři typy objektů: tečka, čárka, oddělovač).