Přírodní tůň Ludmila

V minulosti byla tato plocha součástí silně podmáčené až zamokřené rozsáhlé plochy nivy, kde ve 30. letech bývaly drobné rybníčky. Později byl okolní terén zvýšen navážkou a v místě bývalého rybníčku existovala dále velká mělká tůň. V důsledku přirozeného zazemňování a zarůstání spontánním náletem dřevin zbylo pouhé torzo původní tůně. V roce 2000 došlo k revitalizaci celé dochovalé sníženiny s cílem oživit v minulosti se vyskytující mokřadní společenstva rostlin a živočichů. V tůni potom proběhla rychlá a překotná změna ve složení mokřadní vegetace.

V současné době lze v této lokalitě předpokládat výskyt těchto druhů obojživelníků: čolka obecného, rosničku zelenou, blatnici skvrnitou (kriticky ohrožená), ropuchu obecnou, ropuchu zelenou, skokana štíhlého, skokana skřehotavého. Uvažuje se o repatriaci silně ohroženého čolka obecného či kriticky ohroženého čolka velkého. Taktéž se očekává zahnízdění některých druhů mokrořadních ptáků - slípka zelenonohá, moudivláček lužní, rákosník obecný nebo strnad rákosní.

Kolem prochází trasa naučné stezky Mikroregionem Rajhradsko a červená trasa. Nachází se zde jedno ze zastavení trasy číslo osm. Na okraji tůně je umístěna informační tabule s lavičkami.

Ke keši:

Vracejte ji prosím tak, jak jste ji našli. V keši je tužka. Prosím o vyplnění formuláře ke keši:

Formulář zde