Let's plant trees 02 - Lípa u Mohejlíku / Linden Traditional Geocache

Mám velmi rád stromy. Z celého srdce. Jsou to úžasná stvoření, která nám toho tolik dávají a nic za to od nás nechtějí a nemají. Sázím stromy a keře, kdekoliv můžu. Je to můj největší koníček, se kterým jsem začal, když mi bylo 13 let. Náhodou, když se mi zatoulal jeden kaštánek ze sběru a na jaře vyrostl na zahradě. V současnosti (2020) je mu 27 let a je již „dědečkem“ :o). Od té doby jsem zasadil již velké množství dalších dřevěných kamarádů do volné přírody a dělají mi a snad i dalším živým tvorům radost.

Tuto kešku jsem založil jako druhou „stromovou“ a to na počest mé nejstarší lípy. KEŠKA JE PŘÍMO U NÍ. Jedná se o Lípu velkolistou (Tilia platyphyllos) a semínko, ze kterého vyklíčila, jsem sebral spolu s dalšími na hořickém vrchu Gothard a zasadil do květináče. Vyrašilo jako jediné a to 8.3.1998 a stále je to jediná lipka, kterou se mi podařilo vypěstovat ze semínka (jinak sbírám po přírodě malé semenáčky a přesazuju je na „moji školku“). Dva roky jsem ji měl u okna v pokoji a poté 2 roky na zahradě na školce, kde se ji pěkně dařilo, a proto jsem ji mohl 28.9.2002 na svatého Václava přesadit do volné přírody. Vybral jsem pro ni krásné místo do nově vysazené lipové aleje ve starém úvozu k cestě na Mohejlík – husitská mohyla na vrchu Hořelidě v Hořicích.

Začátky tu však měla velmi strastiplné. Byla to daň za mojí sazečsko-začátečnickou neznalost. Byl jsem ještě ucho a nevěděl jsem, že stromky musím nechat oplocené nejen v zimě!

Zde něco ze zápisků, které jsem si zpočátku u každém stromku psal (nyní již nestíhám):

V roce 2003 pěkně vyrašila z mnoha míst, leč ne příliš do výšky. Ještě jsem se jí rozhodl nestříhat, aby si udělala pořádnou kořenovou základnu. V průběhu roku si však vytvořila jeden hlavní kmínek, který byl nejvyšší a já z toho měl velkou radost. Leč když jsem tam jednou na podzim přijel, chtělo se mi brečet! Lipku požrala jakási zvěř (zřejmě srnky) a většina koncových pupenů byla okousána! Ach jo!!

V roce 2004 i tak pěkně vyrašila a vyhnala hóódně vysoko dva kmínky z čehož jsem měl opět velké rozradostnění :o) Ale bohužel jsem ji i sousednímu doubku opět sundal na jaře pletivo (aby do něj nezarostly) a nepoučen z chyb jsem opět zaplakal…MEGABLB jaksepatří!! Ale 22.8.2004 jsem oba stromky oplotil výrazným a širokým pletivem, když akorát začaly znovu rašit a už za pár dní měli celkem velké výhonky a hlavně lipka chytla jeden na hlavním kmínku a táhne ho do výšky...tak HURÁ!:o) Při podzimní kontrole byla v pořádku a její hlavní výrůstek se dostal na úroveň oplocení..paráda! Na jaře, před vypučením, jí ostřihnu a doufejme, že ji už nic nebude ubližovat a já že neudělám zase nějakou koninu.

Nu a od té doby se jí tu pěkně daří a dělá mi obrovskou radost :o)

Ještě dvakrát ji tu však šlo doslova o život – jednou to bylo v roce 2007, kdy se ji stalo málem osudné sečení, které se tu provádí strunovou sekačkou - tady nepomohlo ani pletivo a mladý stromek byl z půlky přeseknut!! Naštěstí byl dostatečně silný a plný života a již v roce 2010 měl milý stromek ránu zcela zahojenou.

Podruhé to bylo na jaře 2009, kdy při kontrole zdejšího stromořadí a prořezávání okolních lipek sundali pracovníci některým stromkům pletivo – nejspíše v domnění, že jsou již dosti silné a nic jim nehrozí (a pletivo nevypadá zrovna esteticky, že?) – leč bohužel na to mé dva stromky (lipka a doubek) doplatily – srnec si tu nejspíše značkoval teritorium a odřel mladou borku stromků – mladý doubek to odnesl zcela a po 10 letech života musel vyrůstat zcela od znova! Jaká škoda!! Lipka na tom byla o něco lépe – měla o kousek silnější kmínek a malá část kůry ji vydržela neporušená a tou mohla proudit životní míza a mohla se stále pnout do výšky – nicméně musela vynaložit hodně sil na zacelení obrovské rány.

Tak to bylo jen pro představu, co vše musí mladý stromek podstoupit a jak dlouho trvá, než se z něj ve volné krajině stane pěkný a statný strom.

Často se procházím touto starou cestou a raduji se z nádherných mladých stromků, které se tu za více jak dvacet let rozrostly. Je tu krásně a přeji i Vám, aby se Vám tu líbilo, a i při pohledu na tuto lípu jste se alespoň na chvíli zastavili a radovali se ze života :o)

Také Vy si najděte nějaké oblíbené místo – třeba u cesty, kterou chodíte nebo u nějaké méně frekventované silnice, po které často jezdíte a vysaďte tam strom či keř. Uvidíte, jakou radost Vám pohled na něj bude v průběhu let a ročních období dělat!

Je jednou z nejdůležitějších věcí, na kterou byste se měli před vysazením zaměřit. Zásada je – STROMEK BY NEMĚL NIKOMU VADIT! Pakliže máte velkou zahradu, les či jiné „své“ místo – je to ideál. Já takové příležitosti již vyčerpal a musel jsem se proto porozhlédnout jinde. Nezjišťuji, komu pozemek patří, ale všímám si a vybírám místa, která se nesekají (často meze), nebo jim nikdo příliš nevěnuje pozornost, nebo se i sekají, ale mám pocit, že by tam nemusel vadit. Na dané místo se zajedu podívat víckrát, abych se ujistil, že tu nebude stromek někomu trnem v oku, ale naopak. Zásadně nesázím na jižní stranu polí, jelikož vím, že by se to některým zemědělcům nemuselo líbit, kdyby jim tu vzrostlé stromy stínily a „braly“ úrodu.

Nejrychlejší je pochopitelně koupit si v zahradnictví stromek, jaký chcete. Také jsem jich takto pár vysadil a dělají mi radost. Jelikož jsem si postupem času vybudoval ke stromům o dosti bližší vztah - moc se mi nelíbí, že ty kupované musí mít poničené kořeny – ono to jinak nejde. Takový roční kaštan či dub má 3x delší kořen, než je on sám – tak si představte, jak by musely být velké kořeny stromků velikosti člověka – které se nejčastěji prodávají. V průběhu let jsem vypozoroval, že takto vysazené stromky v různých nových stromořadích či alejích si dlouho budují kořenový systém (tím pádem nemohou dávat energii do kmene a moc nepřirůstají) a když se o ně nikdo více nestará, mají většinou 30% úmrtnost! Stromy jsou živé a stejně jako jiné organismy vnímají, když se o ně někdo stará nebo jim alespoň věnuje pozornost.

Já jsem si vytvořil na zahradě malou cca 2 m2 vekou stromovou školku. Na ni sázím buď přímo semínka nebo přesazuji mladé roční stromky z květináče nebo z přírody (z místa, kde jich je hodně a mám pocit, že by tam neměly šanci na přežití). Z této školky poté sázím většinou dvou až tří leté stromky do volné přírody. Jak jsou menší, je s nimi po přesazení pochopitelně větší práce, ale nemají příliš poničené kořeny a rostou rychleji. Na školce mám každým rokem okolo dvaceti malých stromečků či keříků.

Ideálně bych doporučoval koupit si jeden stromek ze zahradnictví – výhoda je okamžité osazení vybraného místa a při tom si do květináče zasadit nějaký dobře rostoucí plod (dubu, kaštanu, javoru či buku) nebo najít v přírodě malý roční semenáček a ten si vsadit na zahradu nebo i na již vybrané místo.

V prvních letech po přesazení je potřeba se o takový mladý stromek občas postarat, aby měl větší šanci dorůst se dospělosti. Dát kůlek a pletivo; obsekat (já používám srp), aby ho i s ochranou neposekali (také se mi u menších stromků několikrát stalo), dát nový kůlek (vydrží 2 – 5 let) a v prvních letech v obdobích sucha ho občas zalít.

V začátcích jsem první stromky prostě jen přesadil na vytipované místo a bylo. Teprve, když mi je (kromě prvního Kaštanu) všechny okousala zvěř, jsem pochopil, že je musím nějak ochránit a začal jsem ke každému dávat pletivo a kůlek. Výrazná plastová pletiva mi však často mizela a vystavovala stromky poničení. Nakonec jsem objevil pletivo, které vydrží a nepoutá příliš pozornosti (zatím zmizelo jen jednou) – takzvané králičí pletivo (s co největšími oky), které vždy nastříhám na potřebný rozměr. Jsou však nižší, takže je musím v období, kdy je stromky začnou přerůstat a zvěř by jejich terminál mohla okousat, nastavit. Pletivo nesundávejte, dokud nebude mít stromek obvod minimálně 40 cm – jinak mu hrozí zničení tzv. „loupáním“ kůry zvěří (stalo se mi několikrát).

I like trees. Very much. I love them. They are amazing living-beings which give us so many and get nothing back. I plant tree where ever I can. It is my biggest hobby. I started plant them when I was 13 years old. My first one was Horse chestnut (27 years old - nowadays 2020 and already the grandpa :o). I have planted many others wooden friends to the wild since then.

I made this cache in honor of my oldest linden tree. I picked up the seed from which it germinated together with others on the hill Gothard – Hořice and planted it in a flowerpot. It grew as the only one on March 8, 1998, and it is still the only linden tree that I managed to grow from seed (otherwise I collect small seedlings from nature and transplant them to "my nursery" and then to the wild:o). I have been keeping it by the window in my room for two years and then for another 2 years in the garden at the tree nursery, where it was quite successful, so I was able to move it on St. Wenceslas day in the open on September 28, 2002. I chose a beautiful place for the tree in a newly planted linden alley in the old sunken lane to Mohejlík - a Hussite mound on the hill Hořelid in Hořice. However, the tree beginnings here were very painful. It was a tribute to my beginner ignorance. I was young and didn't know that I have to leave the trees mesh not only in winter!

Here are some of the notes I initially wrote for each tree (now I can't keep up because of too many trees): In 2003, it sprouted quite a lot, but from many places, and not too high. But I still decided not to cut its twigs to make a proper root base. In the end, however, it had one trunk that was the tallest, and it was clear that it would be the main trunk, and I was very happy about it. But when I got there one autumn day, I wanted to cry! My little linden was eaten by some game (probably deer) and most of the end buds were bitten!

In 2004, however, it sprouted nicely and drove two trunks very high, from which I had a lot of joy again. But unfortunately, I took from the linden and neighboring oak tree the mesh off again and cried from mistake again… what an IDIOT!! But on August 22, 2004, I fenced both trees with a strong mesh, when they just started to sprout and in a few days they had quite large shoots and especially the linden caught one on the main trunk and pulls it to a height!! ... HURREY! The autumn inspection was fine and its main trunk reached the level of the mesh..parade! In the spring, before the eruption, I will cut lateral twigs and hopefully nothing will hurt it anymore and I will not do any more stupidities. Well, since then young linden has been doing very well and makes me very happy.

Twice, however, it was literally about its life. For the first time it was in 2007, when the mowing almost became a fateful for the young tree. They do the mowing with a string trimmer here - even the mesh did not help and the young tree was almost cut off !! Fortunately, the trunk was strong enough and already in 2010 it was completely healed. (see photos)

The second time was in the spring of 2009, during pruning the surrounding linden trees, workers removed the mesh of some trees (my linden and oak as well) - probably in the belief that they are already quite strong and not in danger. But it was a big mistake that my two trees paid for! The roe deer probably marked the territory here and rubbed a young bark of trees - The oak trunk was totally destroyed and after 10 years of good life it had to grow completely from beginning again! Young Linden was a little better - it had a slightly thicker trunk and a small part of its bark was intact, and the life sap could flow through it and it could still stretch to a height - but it had to put a lot of effort into healing the great wound. So, I wrote this just to give you an idea of what a young tree has to go through and how long it takes to become a nice and sturdy tree in the open countryside.

I often walk this old path and enjoy the beautiful young trees that have grown here in more than twenty years. It's beautiful here and I wish you to like it.

Plant the tree on your favourite spot or by the path you often walk and observe how amazing trees can be. It is beautiful relation for life.

This is one of the most important things you should focus on before planting. The principle is – THE TREE SHOULD NOT BOTHER ANYONE! If you have a large garden, forest or other "your own" place - it is the ideal. I have already exhausted such opportunities and therefore had to look elsewhere. I do not look into who owns the land, but I notice and choose places that do not mow (often the balks), or no one pays too much attention to them, or even mow, but I feel that the tree wouldn’t mind there. I visit the place several times to make sure it will be safe there for the tree. I don't plant on the south side of the fields, because I know some farmers might not like it if the trees shade and reduce the crop.

The fastest way is to buy the tree you want in gardening, of course. I planted a few of them like this as well and they make me happy as others. I have built up much closer relationship with the trees over the time- I don't really like the fact that the ones bought have to have damaged roots - it has to be like that. One year old chestnut or oak has a root 3 times longer than itself - so imagine how large the roots of human-sized trees (which are most often sold ) would have to have. Over the years, I have noticed that trees planted in this way in various new tree lines or alleys have been building a root system for a long time (so they can't give energy to the trunk and don't grow much) and when no one cares more about them, they usually have a 30% mortality rate! Trees are alive and, like other living beings, perceive when someone cares for them, or at least pays attention to them.

I created my own tree nursery about 2 m2 in the garden. I either plant seeds directly on it or I transplant young annual trees from a flowerpot or from nature (from a place where there are many of them and I feel that they would not have a chance to survive). From this nursery, I usually plant two- or three-years old trees in the wild. There is more work with them after transplanting because they are smaller of course, but they do not have damaged roots so much and they grow faster.

Ideally, I would recommend buying one tree from gardening - the advantage is the immediate planting to the selected place and at the same time plant a well-growing fruit (of oak, chestnut, maple or beech) in the pot or find a small annual seedling in nature and plant it on the garden or even to an already selected place.

In the first years after transplanting, it is necessary to take care of a young tree from time to time, so that it has a better chance of growing into adulthood. Put stakes and wire mesh; mow around (I use a sickle) so that someone doesn’t cut it by machine even with protection (it also happened to me several times with smaller trees), put new stake ( lasts 2 – 5 years) and in the first years during periods of drought to water them occasionally.

In the beginning of my planting, I just transplanted the first trees to the selected place and that was all. It was only when all of the trees (except the first Chestnut) were gnawed off by deer and hares that I realized I had to protect them somehow, and I began to give mesh and stake to each one. However, the plastic mesh often disappeared and exposed the trees to damage. In the end, I discovered a mesh that will last and not attract too much attention (so far it was stolen only once) - the so-called rabbit mesh (with the largest possible meshes), which I always cut to the required size. However, they are lower, so I have to adjust them in the period when the trees start to overgrow them and the game could bite the top of the tree. Do not remove the mesh until the tree has a circumference of at least 40 cm - otherwise it is in danger of being destroyed by the so-called "peeling" of the bark of game (it has happened to me several times).

Schránka je velká pet - vybavená vším potřebným - logbook, tužka, 2 cwg a 1 mikrocwg, hračka a mudlokarta. Vložil jsem i jednoho cestovatele. Je skrytá v zemi přímo u lípy, které je keška věnována. Schovaná pod roštím a kůrou kousek dále od paty stromu – nad ním. Stačí trochu nadzvednout větvičky a poté kůru a je vaše. Prosím, vše poté vraťte do původního stavu.

„Přeji příjemné keškování a radost se stromy. Ať se daří. Zdraví Dzingo ababp dejdln.“

„I wish you happy geo-hunt and joy with the trees. All the best and many greetings from Dzingo ababp dejdln.“