(english below)
Vítám Vás na Náměstí Svobody! I když se může zdát, že zde nic geologicky zajímavého nenajdete, opak je pravdou...
Úvodní souřadnice Vás zavedou k morovému sloupu na náměstí Svobody. Byl postaven mezi lety 1679-1683 na památku morové rány. Na jeho výstavbě se podílelo mnoho architektů. Několikrát byl opravován, nejdříve v roce 1689 z důvodu statické poruchy, naposledy v roce 2006. 15. října 2006 nově zrekonstruovanému sloupu požehnal brněněnský biskup Vojtěch Cikrle. Od roku 1964 je kulturní památkou.
Na stavbu byl použit modrý mramor z Nedvědice, který se těžil asi 35 km severo-západně od Brna. Těžba nedvědického mramoru probíhala od středověku. Byl použit už při stavbě hradu Pernštejn kolem roku 1450-1475 na římsy, okna a schody. Staré lomy z 16. století se nachází na severo-východním okraji Nedvědice. Vrchnost mramor těžila a prodávala i mimo panství - kromě moravských zákazníků byl odebírán v Čechách a rovněž ve Vídni. V polovině 17. století povolal hrabě Lichtenštejn k dobývání a zpracování zdejšího mramoru kameníky z Itálie. Mezi nejzkušenější patřili bratři Pietro a Antonio Rossi, kteří se v Nedvědici trvale usadili. Získával stále větší oblibu, i když koncem 19. na trh přišel nový slezký mramor. Zejména v Brně byl použit na velké stavby, např. výstavbu Besedního domu, katedrálního chrámu na Petrově, sochu Panny Marie na Velkém náměstí. Po 1. světové válce se počet kameníků ve zbývajících lomech snížil na šestinu. Od roku 1924 se noví majitelé rozhodli opět znovu rozjet práci v lomu, dokonce obnovili i nedaleký ujčovský lom, kde šel mramor nejčastěji na odbyt do Prahy, hlavně na dlažby, ale i zahraničí, například do Polska. S mramorem se těžil i serpentinit (hadec), který tvořil s bílým mramorem krásné barevné kombinace. V Nědvědici se v této době otevíraly krátkodobé lomy. Po nástupupu komunistů se všechny lomy trvale uzavřely, ale modrý mramor v nich zůstal. V 60. letech probíhaly geologické průzkumy, ale z další těžby zanedlouho sešlo.
Geologická charakteristika
Nedvědice se nachází na styku moldanubika a moravika. Moldanubikum tvoří jižníčást Čech. V moldanubiku se rozeznávají dvě hlavní jednotky: spodní, která se nazývá jednotvárná a svrchní neboli pestrá. Jednotvárná je složena z biotitických pararul (s převahou plagioklasu nad K-živcem a s nedostatkem granátu), zatímco v pestré jednotce pararuly obsahují četné vložky krystalických vápenců, amfibolitů, kvarcitů i grafititických hornin. Moravikum poměrně úzká, avšak významná geologická jednotka jihovýchodního okraje Českého masívu, vycházející z Rakouska a končící u Svojanova, v celkové délce přes 130 km. Na západě se tektonicky stýká s moldanubikem, tento styk se nazývá morávní linie (poruchová zóna). Převládají zde fylity včetně vápenců, ruly (zvláště bítešská rula) i horniny plutonické, granity a granitoidy svratecké. Stáří hornin je udáváno různě (prekambrium až devon) a stupeň metamorfózy je zřetelně nižší než u moldanubika. Podle některých názorů bylo v období variského vrásnění moldanubikum přesunuto jako příkrov přes moravikum.
Mramor
Jako mramor se označují metamorfované (=přeměněnné) horniny tvořené převážně kalcitem nebo dolomitem - v prvním případě lze tyto horniny označovat jako krystalické vápence, ve druhém případě jako krystalické dolomity. Mramory vznikají regionální nebo i kontaktní metamorfózou sedimentárních karbonátových hornin. V závislosti na povaze výchozích sedimentů a na stupni metamorfózy mohou být v mramorech vedle převládajících karbonátů přítomny různé příměsi: např. epizonálně metamorfované mramory mohou obsahovat tremolit, křemen, albit, epidot, mastek; v mezozonálně metamorfovaných mramorech může být přítomen tremolit, aktinolit, muskovit a diopsid; na složení katazonálně metamorfovaných mramorů se může podílet flogopit, forsterit (zpravidla serpentinizovaný), plagioklas, draselný živec, diopsid nebo granát (grossular). Barva mramorů je nejčastěji bílá, šedá, modravě šedá; někdy jsou mramory příměsí hematitu zbarveny narůžověle až červeně. Mramory jsou jemnozrnné až hrubozrnné (velikost zrna roste se zvyšujícím se stupněm metamorfózy). Mramory mají zpravidla všesměrně zrnitou texturu, ale některé jsou až velmi výrazně páskované.
Mramory u Nedvědice vznikly kontakní metamorfózou z vápence, která zde působila jako faktor, který zapříčinil vznik mramorů v Nedvědici. Takové mramory vznikly regionální metamorfózou. Teplota a tlak by se daly přirovnat přibližně ke malému až střednímu stupni. Teplota, která na vápence působila, byla cca 500 °C. Mnohem víc zde působily tlaky, které byly oproti teplotě dost silné (vysoké tlaky můžou i za vznik erlanů, které se v lomu rovněž nachází). Zajímavé jsou i některé minerály, které obsahuje: (např. hesonit, vesuvian, wollastonit, diopsidem aj.) Mramor na lokalitě má namodralou, v některých místech dosti sytou barvu, příčina tohoto anomálního zbarvení není dosud objasněna.
Otázky:
Podívejte se na podstavec sloupu, zde se nachází modrý mramor ve své plné kráse. (Pokud byste měli problém mramor najít, v galerii je malá nápověda.) Zamyslete se a zkuste odpovědět na následující otázky:
1. Popište zrnitost mramoru. Je stejnorodá? Jaká je (přibližně) velikost zrn (krystalů)? Co jejich velikost vypovídá o teplotách, které zde působily během metamorfózy?
2. Z čistých vápenců při rekrystalizaci vzniká bílý mramor. Jaký závěr o čistotě můžete vyvodit z pouhého zbarvení Nedvědického mramoru?
3. Pozorujte strukturu a uspořádání zrn / zbarvení. Je všesměrný nebo tvoří nějaké obrazce (pásy, shluky). Jak souvisí uspořádání zrn s tlakem, který působil při metamorforních procesech? Byl tento tlak všesměrný nebo orientovaný?
4. Udělejte foto sebe, své GPS nebo svého osobního předmětu s Morovým sloupem. Snažte se, prosím, nenapovídat.
Odpovědi mi pošlete přes profil, v případě najasností se ozvu. Díky za návštěvu! :)
Zdroje:
1. Wikipedie Morový sloup
2. Wikipedie Mramor
3. Geologické lokality Nedvědice
4. Česká geologická služba moldanubikum
5. Česká geologická služba moravikum
English:
Welcome to the Náměstí Svobody! Although it may seem that you won't find anything geologically interesting here, the opposite is true ...
The posted coordinates will take you to the Plague Column. It was built between 1679-1683 to commemorate the plague. Many architects took part in its construction. It was repaired several times, first in 1689 due to a static failure, most recently in 2006. On October 15, 2006, Bishop Vojtěch Cikrle of Brno blessed the newly reconstructed column. It has been a cultural monument since 1964.
Blue marble from Nedvědice was used for the construction, which was mined about 30 km north-west of Brno. The mining of Nedvědice marble has been going on since the Middle Ages. It was used during the construction of Pernštejn Castle around 1450-1475 on cornices, windows and stairs. Old quarries from the 16th century are located on the northeastern edge of Nedvědice. The nobility also mined and sold marble outside the manor - in addition to Moravian customers, it was collected in the Czech Republic and also in Vienna. In the middle of the 17th century, Count Liechtenstein summoned stonemasons from Italy to mine and process the local marble. Among the most experienced were brothers Pietro and Antonio Rossi, who settled permanently in Nedvědice. It was gaining more and more popularity, even though at the end of the 19th century a new Silesian marble came on the market. Especially in Brno, it was used for large buildings, such as the construction of the Besední House, the Cathedral in Petrov, and the statue of the Virgin Mary on the Great Square. After World War I, the number of stonemasons in the remaining quarries decreased to one sixth. From 1924, the new owners decided to start working in the quarry again, they even restored the nearby Uchov quarry, where marble was most often sold in Prague, mainly for paving, but also abroad, for example in Poland. Serpentinite (snake) was also mined with marble, which created beautiful color combinations with white marble. Short-term quarries were opening in Nědvědice at this time. After the rise of the communists, all the quarries were permanently closed, but blue marble remained in them. Geological surveys were carried out in the 1960s, but further mining soon ceased.
Geological characteristics:
Nedvědice is located at the junction of Moldanubian and Moravian. Moldanubicum forms the southern part of Bohemia. There are two main units in Moldanubicum: the lower, which is called monotonous, and the upper, or variegated. The monotonous is composed of biotite pararules (with a predominance of plagioclase over K-feldspar and a lack of garnet), while in the variegated unit of pararules they contain numerous inserts of crystalline limestones, amphibolites, quartzites and graphitite rocks. Moravikum is a relatively narrow but important geological unit of the southeastern edge of the Bohemian Massif, starting from Austria and ending at Svojanov, with a total length of over 130 km. In the west, it meets tectonic with the Moldanubian, this contact is called the Moravian line (fault zone). Phyllites, including limestones, gneisses (especially Bíteš gneiss) and plutonic rocks, granites and granitoids from Svratka predominate here. The age of the rocks is given differently (Precambrian to Devonian) and the degree of metamorphosis is clearly lower than that of the Moldanubian. According to some, during the Variscan fold, the Moldanubicum was moved as a blanket over the Moravian.
Marble
Marble is defined as metamorphic (= transformed) rocks formed mainly by calcite or dolomite - in the first case these rocks can be referred to as crystalline limestones, in the second case as crystalline dolomites. Marbles are formed by regional or even contact metamorphosis of sedimentary carbonate rocks. Depending on the nature of the starting sediments and the degree of metamorphosis, various impurities may be present in the marbles in addition to the predominant carbonates: eg epizonally metamorphic marbles may contain tremolite, quartz, albite, epidote, talc; tremolite, actinolite, muscovite and diopside may be present in mesosonally metamorphic marbles; Phlogopite, forsterite (usually serpentinized), plagioclase, potassium feldspar, diopside or garnet (grossular) may be involved in the composition of catazonally metamorphic marbles. The color of marbles is most often white, gray, bluish gray; sometimes hematite marbles are colored pink to red. Marbles are fine-grained to coarse-grained (grain size increases with increasing degree of metamorphosis). Marbles usually have an omnidirectionally grained texture, but some are very markedly banded.
The marbles near Nedvědice were formed by contact metamorphosis from limestone, which acted here as a factor that caused the formation of marbles in Nedvědice. Such marbles were formed by regional metamorphosis. Temperature and pressure can be compared to about a small to medium degree. The temperature that acted on the limestone was about 500 ° C. There were much more pressures that were quite strong compared to the temperature (high pressures can also cause the formation of erlans, which are also found in the quarry). Also interesting are some minerals, which contains: (eg hesonite, vesuvian, wollastonite, diopside, etc.) Marble in the locality has a bluish, in some places quite rich color, the cause of this anomalous coloration has not yet been clarified.
Questions:
Look at the pedestal of the column, here is blue marble in its full beauty. (If you have trouble finding marble, there's a little help in the gallery.) Think about and try answering the following questions:
1. Describe the grain size of the marble. Is it homogeneous? What is (approximately) the size of the grains (crystals)? What does their magnitude indicate about the temperatures that acted here during metamorphosis?
2. White limestone is formed from pure limestone during recrystallization. What conclusion about cleanliness can you draw from the mere color of marble?
3. Observe the grain structure and arrangement / coloration. It is omnidirectional or forms some shapes (strips, clusters). How does the arrangement of coloration relate to the pressure exerted in metamorphic processes? Was this pressure omnidirectional or oriented?
4. Take a photo of yourself, your GPS or your personal subject with the Plague Column. Please try not to give a hint.
Send me the answers via the profile. In case of doubt, I will contact you. Thanks for visiting! :)