Po stopách KHB - Výhled na Vysočinu 2 Traditional Geocache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.

Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.

Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!

VÝHLED NA VYSOČINU 2

Tábor je městem Jana Žižky a celý region je prodchnutý odkazem husitského hnutí. Zato s odkazem KHB jsem nepochodil. Není tu žádný pomník, není tu dokonce ani pamětní deska. Havlíčkovi tu nedokázali "přidělit" ani nějakou dostatečně důstojnou ulici. Tím ovšem není vyloučeno, že se krajem vezdejším nemohl Karel Havlíček potulovat. A určitě tu pak kdesi na rozhraní krajů svým zrakem rád pohleděl na svoji rodnou Vysočinu.

A to je důvod, proč si vás sem dovoluji pozvat. Protože i já se tady na rozhraní krajů rád zastavím a pohledem spočinu na Vysočinu ... která sice není mým rodným krajem ... ale kterou jsem za svůj rodný kraj už kdysi dávno adoptoval.-)

Něco málo ke keši:

Zatímco Výhled na Vysočinu 1 v Jihočeském kraji se nachází kousek pod horizontem, tak tady v Kraji Vysočina jsme úplně nahoře na kopci, na kótě 630 m.n.m. Za slunečného počasí si tu můžeme užít moc hezkých výhledů do "našeho" kraje, za mlhy či za deště si ten výhled budete muset domyslet sami.-) Tak vás tedy zveme ... přijďte se tu zahledět do dáli společně s námi.-)