Je tu prosinec, pro spoustu rodičů toužebně očekávány den, na který se od srpna dá celkem úspěšně odkazovat – budou chodit čerti! Všichni to čekají 5.12., ale my můžeme dost přesvědčivě dokázat, že někteří čerti se zjeví už 4.12. a ti se do pekla nevrací. Soustředí se na vytváření peklíčka tady na zemi. J Ale dost srandiček a přehánění, radši si přečtěte pohádku O čertovi Hubertovi, tak, jak ji vymyslel sám hlavní hrdina naše krátká Nohavice.
Čertík Bertík byl odmalička nejzvědavější a nejukecanější čert z celého pekla. Jeho „a plóóóč?“ znělo peklem od rána do večera. Luciferovi už to začalo lézt na nervy a snažil se Berti všelijak zbavovat. Posílal ho třeba lovit červíky a ponravy k svačině až pod kořeny smrkového lesa. Ale je vám asi jasné, co zvědavec Berťavec udělal - první možnou liščí norou vystrčil nos nahoru nad zem. Chvíli koukal, pozoroval mravence a motýly a uviděl holčičku, jak se motá po lese a něco hledá. Sledoval ji a za chvíli vidí, jak něco našla, radostně poskočila a to už zvědavostí málem puknul. „Holko, haló, holko, co jsi tam našla?“ Holka se jmenovala Pepinka a vyprávěla mu, jak loví kešky. Berťovi se to moc líbilo, chtěl jít lovit taky, ale pak si vzpomněl, že musí na červíky.
„Pepčo, pojď, půjdeme k nám domů. Já udělám práci, co mám a pak můžeme jít na kešky.“
„Kdo vlastně jsi, že jsi tak špinavý? A kde bydlíš?“
„Tady dole.“
Pepča se zasmála: „Nech si ty vtipy.“
„No fakt! Podívej se na mé rohy!“
Podívala se, zaječela a utekla. Čert byl smutný. Šel za Luciferem a prosil ho:
„Pane pekel, prosím, udělejte ze mě člověka!“
Lucifer souhlasil, ale měl podmínku: „Musíš mi do pekla přinést jednoho hříšníka. Ale pozor, jestli bude nevinný, proměním tě v uchošťoury.“
Čert se zeptal Pepinky: „Nevíš o nějakém hříšníkovi?“
„Ale vím, pracuju u jednoho mlynáře, ten mě bije bičem, když se mi něco nepovede. A nedává mi najíst a napít. A musím ho poslouchat na slovo.“
Čert mlynáře našel a řekl: „Mlynáři, slyším, že biješ Pepinku!“
„Běž pryč, holomku!“
„Buď ji přestaneš bít a nechám tě na světě nebo tě strčím do pekelného kotle!“
„Mě nepřechytračíš, špinavče, vím, co chystáš. Na takové holomky tu máme bič!“ řekl mlynář a švihl po čertovi bičem.
Ten uskočil. „Tak takhle to je…“ Vytáhl pytel, strčil do něj uspávací bylinku a šup mlynáře do pytle. Za chvíli bylo z pytle slyšet jenom chrápání. Hubert hodil pytel do pekla, tam mlynáře zvážili a zjistili, že má tunu hříchů. Bertík byl tedy volný a stal se z něj člověk. Na svět přišel jako miminko a dodneška rád loví kešky a říká se mu čertík Bertík, protože geny se nezapřou. Jako vzpomínku na svůj původní domov pro vás v lese nachystal tuhle kešku. Užijte si ji a buďte na ni opatrní. Neničte žádné její vybavení, neodhazujte v lese odpadky a neřvěte tady. Nezapomeňte, že Bertík má v pekle pořád svoje kámoše....
Na vyznačeném parkovišti můžete přejít louku (nebo pole nebo co tam zrovna bude) a vydejte se k lesu. Narazíte na pěšinku, té se držte. V lese se chovejte slušně, majitel lesa, ve kterém keš je, o ní samozřejmě ví. Ke keši se chovejte ohleduplně, její výzdoba neslouží k výměne nebo k výzdobě pokojíčku doma!!! :-) Díky za pochopení!
