Na první pohled se zdá, že je lípa celkem obyčejný strom, který běžně roste ve městech a na vesnicích, a vyskytuje se téměř až k polárnímu kruhu. Nicméně mnozí ani netuší, jak hluboce je zakořeněn symbol lípy ve slovanské kultuře a jaké mýty a tajemné legendy, spojené s tímto stromem, nám po staletí předávají naši předkové.
Ve staroslovanské kultuře byla lípa posvátným stromem a byla ztotožňována s bohyní lásky a krásy jménem Lada. V těch dávných dobách naši předkové prováděli velké množství rituálních obřadů a oslav přímo vedle staré, mohutné lípy nebo mezi několika lípami. Kolem lípy se tančilo a tyto tance byly věnované lipovým květům, lipové vůni a také lipovým životodárným vlastnostem. Kromě toho se pod lípou konaly vesnické sněmy, soudy nebo schůze a kázání. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku bývalo zvykem, že při svatbě nebo jiné významné události byla vysazována lípa. Když se tyto stromy sázely v řadách v ulicích, znamenalo to usmíření nebo ukončení války a konfliktů.
Slované uctívali lípu nejen jako posvátný strom, ale také jako matku, která dává svým dětem vše, co potřebují. Z lipového dřeva se vyřezávaly lžíce, hrnečky, tácy a jiné potřebné vybavení pro domácnost. Také se vyráběly štíty, s pomocí kterých se vojáci bránili na bojištích a skrývali se před oštěpy a meči nepřátel. Z lipového dřeva se vyřezávaly oltáře, ikony a také hudební nástroje. Ze dřeva lípy se každý rok vysekával tzv. „živý“ oheň, který byl jakýmsi magickým symbolem v domě a představoval život a obnovu. Lípa byla opředená spoustou mýtů a pověr. Lipové lýko sloužilo ke spoutávání démonů. Figurku z lipového dřeva lidé nosili pro štěstí. Lipová kůra pak chránila před otravou a listy se využívaly při provádění tajných kouzel k získání nesmrtelnosti. Věřilo se také, že do lípy nikdy neudeří blesk, proto byla vysazována přímo u domů nebo se stávala útočištěm pro poutníky během bouřky.
Lípu měli rádi a uctívali ji všude, kde se jí dařilo. Hojně se vyskytovala ve východní Evropě, která je považována za pravlast Slovanů, a proto ji v době obrozenecké spisovatel a básník J. Kollár označil za symbol slovanské vzájemnosti.
Díky dlouholeté historické tradici se tento symbol hluboko zakořenil. Lípa byla zvolena národním stromem a lipová ratolest se stala součástí české státní symboliky. Se znakem lípy se můžeme například setkat na vyznamenáních a oceněních České republiky (vyznamenání Bílého Lva, státní vyznamenaní České republiky). Ratolest lípy je také zobrazena na státní pečeti a je také součástí symboliky na prezidentské standartě. Najdeme ji i na vojenských uniformách, na erbech měst a na bankovkách.
Lípa se stala oficiálním národním symbolem v červnu roku 1848 (2. – 12. 6. 1848), kdy byla na Všeslovanském sjezdu v Praze ustanovena jako národní symbol. Tento kongres byl organizován českými aktivisty a účastnili se jej delegáti všech slovanských národů, které spadaly pod Rakouskou monarchii. Zastoupené byly národy Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Polska, Chorvatska, Srbska, Slovinska, představitelé dalších menších národů se slovanskými kořeny a také národů Ruska. Byla to významná událost, která podpořila slovanskou vzájemnost a jednotu.
Zdroj: https://polahoda.cz/lipa_jako_symbol_slovanu_a_ceskeho_naroda