Hospodské "TéPětky"
🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺
Vítejte na naší hospodské T5 sérii. Připravili jsme pro Vás 9 keší, každou s jinou obtížností. Nikoliv samotným odlovem, ale luštěním. Všechny keše jsou uloženy tak, aby byly lovitelné širokým kačerstvem. Takže šedesátku lana si nechte doma, zase na druhou stranu žebřík se pronese 😉. Ano, naším cílem je udělat matrix dosažitelnějším a také nechceme, aby měly keše deset odlovů za rok.
🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺
Kulečník (někdy se používá termín biliár z anglického názvu billiard) je dovednostní sport hraný pomocí tága, které se používá na strkání koulí po stole potaženém plátnem. Dříve se používal jeden termín zastřešující všechny kulečníkové sporty. Byl to termín biliard, dosud používaný jako lidové pojmenování. Oficiální pojmenování biliár se vztahuje jen k některým geografickým regionům a stolům s otvory pro koule. Ve Spojeném království slovo billiard označuje pouze anglický biliard, ve Spojených státech označuje téměř všechny kulečníkové sporty.
Původ hry bývá spojován se středověkou Evropou, nejstarší písemné zprávy pocházejí z britských pramenů, kulečník se hrál kolem roku 1586 na dvoře skotské královny Marie Stuartovny, píše o něm také William Shakespeare. Kulečníkový pokoj byl zvláštním prostorem na zámcích aristokracie, kulečník stával v salónech měšťanů 19. století a v téže době se rozšířil i do hostinců. Vznikaly specializované kulečníkové kluby a kulečníkové herny, například v Praze Na poříčí nebo U Nováků. Kulečník hráli pánové i dámy.
Kulečníkový stůl Nejčastější rozměry obdélné desky kulečníkového stolu pro veřejné prostory byly tradičně 2,7 x 2,1 m včetně mantinelů. Potah hrací desky býval ze speciálního vlněného sukna (flauše) tmavě zelené barvy. V současné době bývá nahrazen jinými tkaninami s plátnovou vazbou v dalších zpravidla tmavých barvách, nejčastěji modré.
Kulečníkové koule Koule bývaly tradičně soustružené ze slonoviny, s leštěným povrchem. Pro její vzácnost a drahocennost se kolem roku 1900 začaly používat náhradní materiály, především celuloid, od 60.let 20. století převládl tvrzený plast, zásadně v tlumené bílé barvě slonové kosti.
Karambol je kulečníková hra, která se hraje na malém (210 × 105 cm) nebo závodním (284 × 142 cm) kulečníkovém stole bez děr, s tágem a třemi nebo čtyřmi koulemi. Karambolem je myšlena srážka hracích koulí. Cílem hry je sehrát co nejvíce karambolů, přičemž každý karambol má hodnotu 1 bodu. Strk je posun koule č. 1, tj. úvodní fáze karambolu. Karambol je standardní herní situace, při které koule č. 1 se dotkne koulí č. 2 a 3, všechny koule se zastavily a v průběhu akce se nestala žádná chyba. Koule, kterou zasáhne hráčova koule jako prvou, se nazývá koulí č. 2. Zbývající koule má č. 3. Koule č. 2 a č. 3 jsou také uváděny jako „cizí koule“.
Českou specialitou je karambol se čtyřmi koulemi, který se zpravidla hraje pouze na tzv. malém stole, tj. o rozměrech 210 cm × 105 cm, případně na stolech o ještě menším rozměru. Někdy bývá hra se čtyřmi koulemi nazývána též jako hospodský karambol. Hra se hraje se čtyřmi koulemi, z nichž hrací koule K1 je zpravidla červená a s touto koulí hrají vždy všichni hráči. Barva hrací koule závisí na dohodě zúčastněných (a protože hrací koule K1 je všem společná, mohou se hry účastnit i vícečlenné týmy). Koule, na které hráč svou hrací koulí míří a jež se snaží trefit, jsou rozdílných barev a nazývají se „cizí koule“, přičemž pořadí trefení jednotlivých barev není pro hru podstatné. Podstatné je, kolik cizích koulí hráč zasáhl svou (zpravidla červenou) koulí a zda byl před zásahem první z koulí nejprve trefen mantinel (jinak také buzar), či nikoliv. Pokud je totiž trefen nejprve mantinel a teprve poté nějaké koule (nejméně 2), bodové hodnocení se násobí dvěma. Hráči si před hrou určí limit karambolů a hráč, který bodového limitu dosáhne jako první, vyhrává hru. Pokud se hráči během hry nepodaří svou (zpravidla červenou) koulí trefit korektním způsobem alespoň dvě libovolné cizí koule, pokračuje soupeř ze vzniklé pozice. Takto se hráči střídají, dokud jeden z nich nedosáhne předem domluveného limitu karambolů.
Pool je kulečníková hra, která se hraje na kulečníkovém stole se šesti dírami. Vznikla v USA, odkud se rozšířila do celého světa. Zahrnuje i nejrozšířenější kulečníkovou hru na světě, eight-ball, dále i nine-ball, Ten-Ball či Straight-Pool. Soutěže ve světě řídí WPA (World Pool-Billiard Association), kontinenty i státy mají své řídící orgány. Kulečníkový stůl má rozměr 4,5 stopy (1,37 m) na 9 stop (2,74 m), nezávodní stůl je menší s rozměrem 3,5 stopy (1,07 m) na 7 stop (2,13 m). Hraje se s bílou hrací koulí a 9 až 15 barevnými koulemi (dle druhu hry) o velikosti 57 mm (2,25 palce).
Eigth-Ball, 8-Ball neboli Osmička je varianta kulečníkové hry pool. Hraje se s bílou hrací koulí a 15 barevnými koulemi. Volba barvy se provádí po prvním strku hry (rozstřelu), potopením libovolné koule dané řady (celé nebo půlené) bez faulu. Koule potopené při rozstřelu nerozhodují, jen hráči dovolují pokračovat ve hře. Hráč hraje libovolnou svoji kouli (plnou nebo půlenou) do libovolného rohu. Po potopení všech svých koulí hraje hráč jako poslední černou kouli. Vyhrává hráč, který první (bez faulu) potopí černou kouli do libovolné kapsy.
Snooker je kulečníková hra jejíž název je odvozen od označení jednoho druhu obtížné situace na stole. Nejpopulárnější je v zemích Commonwealthu a na Dálném východě. Hraje se na stole o rozměrech 1,83 na 3,66 metru s patnácti červenými a jednou žlutou, zelenou, hnědou, modrou, růžovou, černou a bílou koulí. Proti sobě hrají vždy pouze dva soupeři. Zápas se hraje do doby, než některý z hráčů vyhraje smluvený počet partií – tzv. framů (anglicky frame). Na rozdíl od jiných sportů se však někdy využívá tradiční zápis, při kterém se v závorce uvádí maximální možný počet framů v zápase a nikoliv do kolika vítězných framů se hraje. Pokud se tedy hraje např. na pět vítězných framů, v zápise je uvedeno v závorce číslo 9.
Hráči hrají tágem vždy jen do bílé koule. Frame se zahajuje strkem z rozstřelového pole, které má tvar půlkruhu a nachází se na opačné straně stolu než červené koule. Když hráč přichází ke stolu, začíná svůj náběh (angl. break), má povinnost trefit bílou koulí vždy nejméně bodovanou kouli na stole, většinou tedy kouli červenou. Pokud hráč červenou svým strkem potopí (trefí do kapsy), pokračuje dále na některou kouli jiné barvy (tzv. barevnou kouli), kterou si vybere. Taková barevná koule se po potopení vrací zpátky na stůl na bod, který jí přísluší v základním rozestavení (je-li její bod obsazen, vrací se na jiný volný bod; jsou-li všechny body obsazeny, vrací se co nejblíže svému počátečnímu bodu), a hráč musí hrát opět na červenou, dokud je některá červená koule ještě na stole. Červené koule vždy zůstávají v kapsách. V případě, že hráč svým strkem kouli regulérně nepotopí, končí jeho náběh, opouští stůl a na řadě je jeho soupeř.
Pokud hráči při pokusu o potopení některé koule spadne do kapsy ještě koule jiná, jedná se o chybu (viz dále). Výjimkou je pouze potopení dvou a více červených koulí při strku na červenou. V takovém případě dostane bod za každou potopenou červenou a pokračuje standardně hrou na jednu barevnou. Oběma hráčům se za potopené koule počítají body, a to následovně: červená koule – 1 bod, žlutá koule – 2 body, zelená koule – 3 body, hnědá koule – 4 body, modrá koule – 5 bodů, růžová koule – 6 bodů, černá koule – 7 bodů.
Ve chvíli, kdy některý z hráčů potopí poslední červenou kouli, má právo hrát ještě na jednu barevnou, která se v případě potopení do kapsy vrací na stůl. Od té doby už se barevné koule na stůl nevrací a následuje fáze hry zvaná barevná dohrávka. Hráči musí hrát vždy na nejméně bodovanou kouli na stole (tedy v pořadí žlutá, zelená, hnědá, modrá, růžová, černá). Frame končí v okamžiku, kdy jsou potopeny všechny koule nebo když na stole zbývá jen koule černá a bodový rozdíl mezi hráči je větší než 7. Dalším možným způsobem ukončení partie je vzdání partie jedním z hráčů. Vítězem je hráč, který získal větší počet bodů, resp. ten, který se nevzdal. Ke zvláštnímu způsobu zakončení framu dochází v situaci, kdy po potopení poslední černé koule je bodové skóre hráčů nerozhodné. Pak dochází k tzv. přenastavení černé koule a hráči se střídají do doby, kdy jeden z nich černou kouli regulérně potopí nebo naopak fauluje. Pokud je situace na stole taková, že se hraje na jistotu, žádný z hráčů nemá odvahu k těžšímu strku, pozice zůstává delší dobu přibližně stejná a bodový rozdíl mezi hráči není výrazný, mohou se domluvit na přenastavení framu; současně se vynulují dosud získané body ve framu.
Vzhledem k velkým rozměrům stolu a zaoblení mantinelů u kapes je potápění koulí ve snookeru velmi obtížné. Z toho důvodu se často hrají tzv. strky na jistotu (angl. safety shot), kdy hráč zamýšlí nikoli potopit kouli do díry, ale zahrát tak, aby po skončení strku měl jeho protihráč co nejvíce znesnadněnou pozici a byl tak donucen hrát obtížný strk a dopustit se chyby. Z tohoto způsobu hry vznikl i název hry – snooker, který označuje pozici, kdy hráč, který je na řadě, nemá přímo volnou cestu na kouli, kterou musí zasáhnout, a je tak nucen hrát jiným způsobem (o mantinel nebo obloučkem).
Jak na keš?
Copa si takhle šťouchnout kulábr, vážení?
Nezapomeňte si poznamenat bonusové číslo potřebné k odlovení keše Král Gambrinus!
Zdroj: wiki