Z města Ústí nad Labem je známější sice katolický kostel se šikmou věží, ale ten „červený“ je jen o pár ulic dál a skrývá technický unikát evropského významu (kostel leží v centru města v Horově ulici 12, od hlavního vlakového nádraží se k němu dostanete pěšky během pěti minut). Kostel je zasvěcen apoštolu Pavlovi a patřil německým evangelíkům. Červený se mu říká proto, že tato stavba, jako ostatní evangelické kostely jsou charakteristické cihlovou fasádou.
Stavbu financovali bohatí ústečtí podnikatelé a v roce 1902 byla vypsána soutěž pro architekty. Byl vybrán lipský architekt Julius Zeissig a ústecký stavitel Alwin Köhler. Již 28. září 1904 byl položen základní kámen a celá stavba byla dokončena v roce 1906 a v tehdejších korunách stála 150 tisíc. Plášť kostela je celý tvořen režným zdivem z ostře pálených cihel a tvarovek. Kostel vyniká nejen cihlově červenou fasádou, ale především použitím progresivní stavební technologie. Pro překlenutí 12,4 metrů široké lodi využil architekt tehdejší technickou novinku - nosníky systému Visintini, pojmenovaném po jeho vynálezci, vídeňském inženýru Franzi Visintinim. Jde o prefabrikovanou železobetonovou příhradovou konstrukci, částečně předepjatou, překvapivě subtilní, která byla s úspěchem aplikována na stavby železničních mostů po celé Evropě. V Ústí nad Labem však byla poprvé užita pro nosník klenby.
O tom, že klenba se svým rozpětím 12 metrů je postavená z betonových prefabrikátů se sice z drobných zmínek z dobového tisku vědělo, ale větší pozornost se tomu nevěnovala. Železobeton se v té době už používal, i když hlavně při stavbách železničních mostů a použití při stavbě kostela bylo v té době dost neobvyklé. Dokumentace se žádná nedochovala, původní obyvatelstvo bylo odsunuto a naši historici neměli z čeho čerpat. A tak, že se jedná o technický unikát, se dozvěděli od badatelů z drážďanské univerzity až v roce 2008. A od drážďanských kolegů pak muzeum dostalo článek z berlínského časopisu z roku 1905 věnovaný právě stavbě kostela, včetně fotografií a nákresů.
Původní interiér se zachoval pouze částečně. Evangelické kostely jsou strohé proti bohatým křesťanským a po válce byl vnitřek upraven. Původní okna, zdobená apoštolem Pavlem a Petrem, výjevy ze života Krista a s ornamenty byly zničeny při náletu v dubnu 1945. Okna v apsidě byla zazděna a vnitřní německé nápisy zabíleny. Nad vchodem a na bocích stěn je umístěna kruchta ze dřeva. Původně na ni byly citáty z bible psané v němčině, které byly po válce nahrazeny zlacenými kříži, které se v evangelických kostelích nevyskytují.
Na kruchtě jsou původní varhany kuželové tvaru s dvěma manuály z dílny Herrmanna Euleho, které poškodili zloději, kteří se do kostela vloupali. Z kararského mramoru byla zhotovena socha žehnajícího Krista v nadživotní velikosti a také z bílého mramoru byl zhotoven oltář, který byl krásně zdobený. Přestože mezi hlavními mecenáši této stavby nebyl žádný ústecký uhlobaron, kostel byl plně elektrifikován a dokonce vytápěn až po kruchtu parním topením. Ve věži, ze které byl krásný rozhled na město, byly původně tři zvony. Dochoval se pouze ten největší s vyobrazením Martina Luthera.
Poválečné poměry na základě rozhodnutí Zemského národního výboru v Praze rozhodly o tom, že kostel má být převzat církvemi, které jsou si po konfesní stránce nejbližší. Dohodu o spoluvlastnictví spolu uzavřeli Církev československá husitská a Církev českobratrská evangelická. Tento stav trvá dodnes.
Interiér kostela je možné si prohlédnout v letních měsících každou neděli v rámci pravidelných bohoslužeb, které se zde konají od 9:30 hodin (bohoslužby Církve českobratrské evangelické) a od 15:00 hodin (bohoslužby Církve československá husitské).
Prameny:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/57-chram-apostola-pavla,
https://www.nockostelu.cz/kostel/492/,
https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-apostola-sv-pavla-12241169
Text byl z převážné části čerpán z článku Jaroslavy Krejčové "Červený kostel v Ústí nad Labem" - viz https://www.kultura21.cz/historietradice/9650-cerveny-kostel-v-usti-nad-labem
Jak ke keši
Samotná keš se skládá ze dvou části (stagí). První je virtuální a zavede vás ke kostelu, jehož vnější prohlídkou získáte informace potřebné ke zjištění souřadnic místa, kde je keš ukryta. Zjištěné číselné hodnoty je třeba dosadit do níže uvedeného vzorce. Keš je schovaná v areálu nedalekého letního kina. Otevírací doba tohoto areálu je od pondělí do neděle v době od 6:30 do 20.00 hodin.
N 50°A9.856' E 1B°C.CAB.
A = Počet schodů vedoucích k hlavnímu vchodu do kostela.
B = Počet vchodových dveří do kostela, které jsou přístupné ze silnice.
C = Počet nástěnek umístěných na hlavním vchodu do kostela.
Kdo by se chtěl o kostelu dozvědět více informací, může navštívit jeho webovou stránku - http://www.cervenykostel.net/