Místo, na které vás keš zavede, není jen tak obyčejná zatáčka obrostlá bujnou vegetací. Je to bývalá vesnice Babiny I (německy Babina I). Když se pozorně rozhlédnete, zjistíte, že kamenný sloup jsou ve skutečnosti zničená boží muka, zarostlé hromady kamení a cihel jsou ve skutečnosti domy výsídlených Němců. Po chvilce pátrnání jistě objevíte i pozůstatky sklepů či torza zdí.
Mnoho informací se nám o obci dohledat nepodařilo. To základní naleznete na Wikipedii, my doplníme jenom to málo, co se nám podařilo zjistit o posledních létech života obce.
1930
- při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 144 obyvatel, z toho 8 se hlásilo k národnosti československé, 136 k národnosti německé, všichni bez ohledu na národnost římští katolíci
- v obci bylo evidováno 30 domů, katastr čítal 289 ha
- spádová pošta a železniční stanice se nacházely v Sebuzíně, nejbližší telegraf v Litoměřicích, telefon do obce zaveden nebyl
1935
Voleb do Poslanecké sněmovny Československé republiky se zúčastnilo 83 občanů takto:
- 22 hlasů (26,5 %) Německý svaz zemědělců /Bund der Landwirte/
- 3 hlasy (3,6 %) Německá křesťansko sociální strana lidová /Deutsche Christlichsoziale Volkspartei/
- 58 hlasů (69,9 %) Sudetoněmecká strana /Sudetendeutsche Partei/
1939
- po přičlenění k říšské župě Sudety roku 1939 zaevidovala německá správa 123 obyvatel
- příjmení majitelů nemovitostí (stav někdy před rokem 1945):
Ankert, Arlt, Babinský, Bartínek, Bradatsch, Bendel, Charwat, Cervany, Förster, Ganz, Gertler, Grummich, Handsche, Hickisch, Hortig, Kühnel, Leipelt, Mann, Patzenhauer, Philipp, Schaffran, Schams, Schröter, Skudel, Süssler, Totsche, Tunsch, Vetter, Wagner, Werner, Wilhelm, Zimmler (majitel zdejšího hostince)
1945
- v červnu 1945 byl v Babinách ustanoven prozatímní komisař k zachování klidu, pořádku, veřejné bezpečnosti a obnovení hospodářského života, místním Němcům byly zabaveny radiopřijímače
- 14. července 1945 bylo 24 babinských obyvatel deportováno do sovětské okupační zóny
- 31. července 1945 bylo 39 babinských obyvatel deportováno do sovětské okupační zóny
- na žádost sovětské strany byly odsuny dočasně pozastaveny (budoucí východní Německo bylo příliš zahlceno vystěhovalci)
1946
- z důvodu zabezpečení sklizně pokračoval odsun až v létě, i když Sověti již od jara opět přijímali
- 9. 7. 1946 deportováno 10 babinských obyvatel do sovětské okupační zóny
- 30. 8. 1946 deportováni 2 babinští obyvatelé do sovětské okupační zóny
- 3. 9. 1946 deportováni 4 babinští obyvatelé do sovětské okupační zóny
- 5. 10. 1946 deportováni 4 babinští obyvatelé do sovětské okupační zóny
- osud obyvatel zbývajících do předválečných počtů se nám nepodařilo dohledat, možná odešli během války, možná se stali jejími oběťmi, je nutné také počítat s tím, že mnozí čeští Němci odcházeli dobrovolně, zejména do Bavorska (bylo to nejenom povoleno, ale i podporováno)
1950
- při sčítání lidu bylo v obci nahlášeno pouze 6 obyvatel - nepodařilo se nám zjistit, zda to byli oni předváleční Čechoslováci, nebo noví dosídlenci
1961
- při sčítání lidu zde bylo nahlášeno 11 obyvatel
- někdy v této době ovšem vojáci začali využívat obec a její okolí pro potřeby výcviku a civilní obyvatelstvo odešlo, opuštěné objekty vojáci využívali pro nácvik pyrotechnických prací
1980
- v rámci armádního cvičení byly budovy definitivně srovnány se zemí, s výjimkou jediného objektu, který sloužil jako hláska
Zmíněný poslední babinský dům se mimochodem zachoval dodnes (viz waypoint), je v majetku Ministerstva obrany a slouží k rekreačním účelům. V roce 1921 (informace z tehdejšího sčítání lidu) byli majiteli manželé Mannovi: Ernst, narozený 1897 v Babinách, a Berta, narozená 1895 v nedalekém Malečově. Dům tehdy sdíleli s roční dcerkou Elfriedou a třiapadesátiletou Ernstovou matkou Marií, taktéž babinskou rodačkou. Ernst se svojí matkou se živili zemědělstvím, Berta byla ženou v domácnosti. Všichni čtyři byli vyznání římskokatolického a národnosti německé.
Pokud disponujete nějakými dalšími fotografiemi či informacemi o osudu Babin I ve 20. století, rádi je zde zveřejníme. Doklady o zaniklých německých obcích jsou překvapivě špatně dostupné.