Vodolský cukrovar patřil mezi nejstarší cukrovary na českém území. Jeho počátky spadají do roku 1847, kdy ho na území Vodolského poplužního dvora založil baron Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg. O rok později byl cukrovar zapsán do obchodního rejstříku jako Rübenzuckerfabrik mit Dampfmaschinenbetrieb in Wodolka a jeho vysoký komín viditelný na dobové fotografii se stal vedle kostela sv. Klimenta na dlouhou dobu významným bodem v panoramatu Vodolky. V řepné kampani v letech 1857/58 již patřil Vodolský cukrovar mezi deset největších cukrovarů v Čechách s více než 121 tisíci vídeňskými centy zpracované řepy.
Pohled na Vodolku s cukrovarem. Dobové vyobrazení z poloviny 19. století.
(Litografie podle daguerrotypie neznámého autora, převzato z www.scheufler.cz)
Významný pokrok v dalším rozvoji cukrovaru představovalo vybudování železniční vlečky z Vodolky do Úžic (WP1) jako přípojka k železnici na trase Turnov-Kralupy-Praha. Vystavěna byla roku 1882 baronem Adolfem von Riese-Stallburg. Vlečka se používala v době podzimních řepných kampaní pro svoz řepy, řepných řízků, saturačních kalů, vápence a odvoz vyrobeného cukru. Provoz na této vlečce v délce cca 4 km obstarávala malá parní lokomotiva vyrobená firmou Krauss & Comp. v Mnichově. Po smrti barona Adolfa von Riese-Stallburga v roce 1899 přebírá majetek Kreditní banka a v roce 1908 Vodolský cukrovar kupuje Ferdinand Bloch. Ten o rok později na Vodolce ukončuje výrobu cukru a vybavení cukrovaru včetně lokomotivy přemísťuje do cukrovaru v Úžicích. Na Vodolce zůstává zpracování cukrové řepy, která je následně převážena do Úžic. Vodolská vlečka je v provozu dalších 40 let a zaniká v 50. letech 20. století. O její existenci se do současnosti zachovala na Vodolce jediná viditelná stopa a to na výjezdu z Odoleny Vody směrem na Velikou Ves v podobě vysokého tarasu (WP2), jež je zbytkem po přemostění železniční vlečky nad silnicí. Zchátralé hospodářské budovy bývalého cukrovaru včetně komína byly odstraněny a na jeho místě vzniklo v roce 2004 sídliště příznačně s názvem Cukrovar (WP3). Nic dalšího se na Vodolce z cukrovaru nezachovalo, teda až na jednu krabici cukru. Třeba vám k něčemu bude. Nebo si aspoň oslaďte kostkou cukru trochu život :-)
Upozornění: Keš je vysoko na stromě, takže k jejímu odlovu je potřeba speciální stromolezecké vybavení. Odlov je na vlastní nebezpečí.