4.6.2022 ZMĚNA SOUŘADNIC
Je to nejhodnotnější přírodní celek na území města. Podle současné legislativy je tento prostor chráněn jako významný krajový prvek Niva Hloučely a představuje vymezený a funkční biokoridor. Jsou to rozsáhlé porosty vysoké i nízké zeleně v povodí říčky Hloučely, která od severu obtéká Prostějov. Rostou zde všechny tři domácí druhy jilmů, z rostlin např. kruštík okrouhlolistý, můžeme zde vidět kalouse ušatého, puštíka obecného i ledňáčka říčního. Založení lesoparku je spojeno se jménem Rudolfa Wolfa, část tohoto území nesla dříve jméno Wolfovy sady.
Rudolf Wolf se narodil 19. 1 1874 v Bystřici nad Pernštejnem, přestěhoval se s rodiči do Prostějova. V roce 1893 maturoval na prostějovské reálce a po absolvování vysoké školy technické v Praze se vrátil na prostějovskou reálku jako profesor chemie, matematiky a fyziky. Tam působil do roku 1927. Na odpočinek odešel do Brna, kde v roce 1940 zemřel. Byl horlivým sokolským pracovníkem a organizátorem, pracoval v městské samosprávě. Aktivně působil ve Vydavatelském spolku, který vydával knihy a týdeník Hlasy z Hané. Byl spoluzakladatelem krajkářského družstva které nezaměstnaným ženám opatřovalo práci a slušný výdělek. Do výroční zprávy reálky napsal v roce 1906 Pojednání o diamantu a jeho výrobě, publikoval v Živě články z chemickou tématikou a v roce 1909 získal patent k přípravě uhličitých a kyslíkových koupelí, který se osvědčil a jehož bylo užíváno v léčebných ústavech a sanatoriích.
Profesor Wolf v roce 1905 nabídl městské radě, že s pomocí Františka Havránka, správce hřbitova, osází břehy Hloučely stromy. Jeho návrh byl zamítnut. 3. 9. 1905 přinesly Hlasy z Hané článek Hloučela bude zalesněna, podepsaný „zpráva zahradnického odboru Nár. jednoty“, ve kterém se dočteme, že „…již po řadu let slyšeti mezi obyvatelstvem přání, aby pusté břehy Hloučely byly osázeny stromovím, a sl. městská rada se sama zabývala tou myšlenkou, chtějíc vyhověti potřebě naléhavé. Zahradnický odbor Nár. jednoty v Prostějově, chtěje prokázati městu nějakých služeb, třeba jen nepatrných, nabídl se sl. městské radě ku vysázení břehů jmenovaných. Městská rada uznávajíc prospěch i výhody toho, s radostí uvítala návrh jí podaný a přípisem svým oprávnila zahradnický odbor ku samostatnému osázení břehů Hloučely. Zahradnický odbor hned přistoupil k práci a nebude asi dlouho trvati, že vypracované plány předloží sl. městské radě ke schválení. Asi před třemi týdny požádal odbor sl. městskou radu, aby zažádala zemský výbor o darování 50 tisíc stromových sazenic, a jelikož, jak doufáme, přání tomu jest již vyhověno (neboť při pozdně podané žádosti nemohl by zemský výbor vyhověti), můžeme slíbiti, že ještě letos na podzim počne se s vysazováním stromů listnatých, na jaře pak se stromy jehličnatými, a nebude-li zvláštních nečekaných překážek, budou břehy Hloučely snad již do dvou roků úplně stromovím vysázeny.“
V Hlasech z Hané se ve zprávách z městské rady dočteme, že „… na schůzi městské rady dne 13. 10. 1905 bylo snešeno osázeti stromořadím ulici Radeckého, Na Příhoně, Mojmírovu, jakož i Hloučelu.“ Jaké zvláštní a nečekané překážky zabránily již schválený záměr tehdy uskutečnit, nepodařilo se nám dosud zjistit. V roce 1910 se R. Wolf stal předsedou Sadařského a okrašlovacího spolku. Tohoto postavení využil k prosazení svého návrhu. 26. 2. 1914 povolila městská rada osázet na zkoušku břehy Hloučely. Povodí Hloučely bylo tehdy smetištěm, na které se vyváželo rumisko a odpad z celého města. Profesor Wolf se sám chopil koleček, pomáhaly mu desítky studentů. Později se podařilo získat majitele povozů z Prostějova a okolí. Bylo odvezeno tisíce fůr smetí a zpět přivezena dobrá hlína. Byly založeny cesty a stezky. Okresní stavební výbor zapůjčil parní válec, stavební firmy dodaly drť a písek a postavily přes vodu lávky. Bylo nutné zpevnit břehy a za Kosteleckou ulicí říčku regulovat.
Už v létě 1914 byly terénní úpravy hlavní části povodí provedeny a mohlo se začít s výsadbou. V první etapě bylo vysázeno 14 000 stromků. Později byly vysázeny další desetitisíce stromků - není to přehnaný údaj. Některé stromky se neujaly, mnoho stromků zničili lidé, Uvádí se, že během jedné noci ulámali neznámí vandalové vršky 7 000 stromků. Rudolf Wolf prý to komentoval slovy: “nejlepší prostředek je sázet, sázet a zase sázet, něco se přece uchytí a pomalu vzroste“. Výsadbou práce neskončila, bylo potřeba vegetaci a komunikace udržovat, chránit sady před povodněmi, během sucha stromy zalévat. R.Wolf měl i další plány, chtěl zřídit parky se stromořadím, dětská hřiště, sluneční lázně a hudební pavilony. Mnoho stromů bylo vysázeno v období mezi válkami v letech 1930 – 1931.
Na konci druhé světové války byly sady těžce poškozeny. Ustupující nacisté vykáceli množství stromů a terén rozryli zákopy. Po osvobození byly nejtěžší rány zaceleny. Správu oblasti převzala Lesní správa, úsilí o rekreační vybavení ustala, byla prováděna pouze údržba. V roce 1966 přešla správa na město, které péčí o povodí Hloučely na katastru města pověřilo Technické služby města Prostějova. Byl vypracován projekt na postupnou úpravu a na ploše 20 000 m2 byla vybudována v následujících letech sportoviště, brouzdaliště, lavičky, houpačky, prolézačky a pískoviště. Bylo vysázeno 10 000 dalších stromků, z nich však zůstala zachována pouze třetina. V roce 1984 bylo v povodí Hlučely mezi Mostkovicemi a Vrahovicemi evidováno 79 390 listnatých a 3 300 jehličnatých stromů. V současné době udržují lesopark Technické služby města Prostějova v úseku mezi Kosteleckou a Olomouckou ulicí. Podle smlouvy uzavřené mezi městem a regionálním sdružením Iris Českého svazu ochránců přírody pečují o úseky od Tiché po Kosteleckou ulicí a od Olomoucké ulice po soutok Hloučely s Romží ochranáři podle projektu ČSOP: Ochrana lesních společenstev. S podporou komise životního prostředí města provádějí údržbu, úklid odpadků, sečení. Kácejí topoly a akáty, vysazují, lípy, jasany. jilmy a olše.
Tyto informace jsem čerpal na stránkách http://www.strom.habro.cz/parky.html