Tato keš patří do série
„ČEŠTÍ VYNÁLEZCI SVĚTU“, která byla založena pro geomaraton Valašské keškobraní 2021. Pro tento ročník keškobraní bylo založeno přes 130 keší v několika sériích.
ČEŠTÍ VYNÁLEZCI SVĚTU
Tato série obsahuje 20 keší rozmístěných po žluté turistické trase směrem od Vsetína na Cáb, odkud se stáčí po Baťově naučné stezce do Červenky.
Na trase najdete devět tradičních a dvě multi keše.
Doporučujeme předem vyluštit devět mysterek a jít trasu směrem od Vsetína. Určitě využijete i T5 výbavu (může se vám hodit nejen pro odlov bonusovky).
Cílem této série mimo zábavy při odlovu v terénu je také, seznámit Vás se známými i méně známými vynálezy a objevy. Konkrétně vynálezy a objevy, které dali světu lidé, kteří v Českých zemích žili, nebo tvořili, nebo se zde aspoň narodili. Důmysl, vtip, zručnost a originální nápady nikdy českým lidem nechyběly, mnohým se podařilo nesmazatelně zapsat mezi světové velikány.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KAPLANOVA TURBÍNA
Vynalezena roku 1912. Jedná se o nejrozšířenější konstrukce turbín používaných ve vodních elektrárnách.
Od poloviny 19. století se hledaly nové zdroje energie a stranou nezůstávala ani snaha o efektivní využití energie vodních toků. Francouzští vynálezci Burdin a Furneyrone sestavili první vodní motory a na jejich práci úspěšně navázal Američan James B. Francis.
Původně myšlenka na vylepšení vlastností Francisovy vodní turbíny přivedla Viktora Kaplana nakonec k vlastnímu originálnímu řešení – dnes světoznámé
Kaplanově turbíně.
Viktor Kaplan se narodil 27. listopadu 1876 v Mürzzuschlagu v Rakousku. Vystudoval gymnázium ve Vídni a poté Technickou Univerzitu tamtéž.
Ovšem pro nás je rovněž důležité, že
Viktor Kaplan prožil většinu svého profesního života v Brně, kde na Technice vychoval celé nové generace českých techniků a především se věnoval výzkumu vodních turbín ve své laboratoři.
Po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostatné Československé republiky zůstal Kaplan věrný Vysoké škole technické v Brně, kde byl řádným profesorem. Jeho práce se ovšem nepotýkala, jak už tomu kolem významných vynálezů bývá, jen s technickými a vědeckými problémy, ale též s ohromným množstvím patentově-právních problémů.
Lze říci, že Kaplan se stal expertem nejen v oblasti techniky, ale nuceně též v oblasti patentového práva a ochrany, kdy musel bránit své vynálezy a podstoupit mnoho sporů, které se vlekly až do poloviny 20. let. Patentová agenda obsahovala 280 patentů ve 27 státech světa a příslušné písemnosti zabraly 14 500 listů, které s pozůstalostí přešly do fondu Technického muzea v Brně.
V letech 1926 a 1934 byl Kaplan oceněn čestnými doktoráty. V roce 1931 opustil svou katedru a odešel na odpočinek, zemřel 23. srpna 1934 v Unterachu u Atterského jezera.
Zdroj: VLASTENCI.CZ