Vodojem Sytná
Vrch se nachází 451,4 m nad mořem v Kaznějovské pahorkatině jihovýchodně od Chotíkova.
Historie vodovodní sítě v Plzni je spjata s historií rozvoje města a s historií vodárny. Základem vodovodu se stal rozvod vody vybudovaný Škodovými závody v r. 1889. Rozvod vody byl tehdy gravitační z vodojemu Homolka, který dodnes tvoří základní 1. tlakové pásmo vodovodu. Vodovodní síť se postupně rozšiřovala do všech částí města a požadovaný tlak vody byl převážně zabezpečován přečerpacími stanicemi, obsluhovanými ručně, následně byl provoz postupně automatizován. Tak vznikly čerpací stanice pro výše položené části města jako Bory, Lochotín, Božkov, Slovany, Bílá Hora, Doubravka a zároveň se zahájila i doprava vody do Dýšiné a Ejpovic, později až do Rokycan.
Významným mezníkem ve vývoji vodovodní sítě bylo založení 2. a 3. tlakového pásma. Pro 2. pásmo se vybudoval vodojem Sylván s objemem 12000 m3, výtlačný řad z ocelového potrubí DN 800 a 700 v délce cca 11 km z vodárny Homolka do vodojemu a příslušné zásobní a rozvodné řady. V rámci tohoto systému byl vybudován přivaděč zásobující Nýřany a okolní obce. Na 2. tlakové pásmo navázala výstavba 3. pásma, které zásobuje sídliště Košutka a umožňuje dopravu vody mimo Plzeň do Třemošné a okolních obcí v okrese Plzeň-sever. Třetí tlakové pásmo tvoří čerpací stanice u vodojemu Sylván, výtlačný řad, vodojem Sytná s objemem 12000 m3 a příslušné zásobovací a rozvodné řady. Samostatným výtlačným řadem je voda dopravována do Starého Plzence v okrese Plzeň - jih.
V současné době tvoří plzeňský vodovodní systém přes 550 km potrubí, 17 000 přípojek o délce 133 km, 8 vodojemů, 12 čerpacích stanic, 13 stanic redukčních. Na tomto rozsáhlém systému ročně vznikne a je opraveno přes 800 havárií a poruch. Provoz rozvodu vody však nezajišťuje pouze jejich opravy, ale také nepřetržitou havarijní službu, výstavbu nových přípojek či preventivní vyhledávání úniků vody. Každým kilometrem vodovodní sítě proteče za den přes 80 m3 pitné vody, aby mohlo být zásobeno 99,1% obyvatel Plzně, veškerý průmysl, obchod a vybavenost a také dodávka do okresů Plzeň-sever a Plzeň-jih. Celkem je tak zajišťována potřeba vody pro téměř 200 000 obyvatel.
Cesta pitné vody z povrchového zdroje k odběrateli má mnoho kroků a trvá několik dní.
Až týden trvá vodě, než z Úhlavy doteče k některým plzeňským vodovodním kohoutkům. Při této cestě projde ve vodárně mnohými zušlechťovacími procedurami.
Voda je čerpána z Úhlavy přímo v areálu vodárny Na Homolce, kde česle nejdříve zachytávají hrubé nečistoty. Průměrně se odebírá z řeky kolem 700 l/s. Starý a nový provoz jsou v podstatě stejné a voda se v nich upravuje napřed koagulantem, kdy se na chemikálii nabalují nečistoty z vody a v usazovacích nádržích klesají vzniklé vločky ke dnu. Usazenina odchází do čističky, upravovaná voda pak protéká přes filtrační nádrže. Ty obsahují písek a voda se tu pohybuje rychlostí 3,71 m/hod. Její kvalitu, stejně jako fyzikální a chemické hodnoty vody vytékající z filtračních nádrží trvale hlídají automatické přístroje a laboratoř.
Voda se z obou provozů za filtry spojuje a protéká ozonačními nádržemi. Vysušený vzduch se nasytí elektrickými výboji ozonem, ten probublává v nádržích vodou a zahubí všechny bakterie a viry. Navíc zlepší i průzračnost vody a i její chuťové vlastnosti. Na cestu do města se do vody přidá ještě trocha chloru, aby byla zajištěna hygienická nezávadnost vody.
Silná čerpadla pak vodu dopraví do tří hlavních plzeňských vodojemů. Na Bory, Homolku a Sylván. Do vodojemu na Sylván s objemem 12 000 m³ se čerpá voda většinou jen v noci s využitím noční sazby dodávky elektrické energie, na Homolku se čerpá prakticky trvale. Ve vodojemu Sytná se voda zdrží celý den.
Z vodojemů, které jsou na kopci, teče voda ke kohoutkům samospádem. V místech, která jsou v podobné výšce jako vodojem, udržují potřebný tlak vody přečerpávací stanice, kterých je v Plzni deset. Vodovodní síť má 500 km.
Vrch Sytná je vstupní bránou do přilehlých lesů ze sídliště Košutka, která Vás zavede až na vrch Krkavec (504 m n. m.) s rozhlednou a drobným občerstvením, cestou minete i několik starých pískových lomů a pokud budete mít štěstí také malebné studánky.
Zdroje: Anopress 14.1.2005, https://www.vodarna.cz/plzensky-vodovod/#