Cimrman operním skladatelem
Ano, jistě, o Cimrmanově operní tvorbě pojednává hra Cimrman v říši hudby, ale v ní nebylo vyřčeno zdaleka vše.
Musíme si nejprve uvědomit, v jaké době Cimrman tvořil. Jednalo se o druhou polovinu 19. století a začátek 20. století. Tehdy se v opeře uplatňoval verismus. To je operní směr, kde jednoduše a stručně řečeno hlavní postava musí na konci zemřít, nejlépe na souchotě, ale vhodný je i jakýkoliv jiný tragický skon, viz např. Traviata, Bohéma, Tosca, Madame Butterfly, Manon Lescaut, Sedlák kavalír, Komedianti, Trubadúr, Rigoletto, Otello, Aida, Werther, Rusalka, Liška Bystrouška a další. Jako začínající umělec si Cimrman řekl, že by bylo nejlépe navázat na nějaké známé dílo, třeba na Mozartovu operu Figarova svatba, proto složil tragickou operu Figarův pohřeb. Opera však zcela propadla. Jak Cimrman sám sebekriticky přiznal, příčina neúspěchu opery tkvěla v tom, že hlavní postava nezemře na souchotě, ale na černý kašel. Ostatně diváci i kritici si stěžovali, že představitel hlavní role se moc nesnaží a celou operu na ně kašle.
Pěvec Tosse Nera v titulní roli Figarova pohřbu
V r. 1881 tehdejší ředitel Národního divadla Jan Nepomuk Maýr zadal již dosti známému Cimrmanovi operu na téma tří mýtických dcer Krokových. Cimrman vždy chtěl, aby jeho díla měla i výchovný účinek, proto vložil didaktickou složku i do své hygienicko-dentistické opery s názvem Kazy tety Libuše.
Kazi, Teta a Libuše v tradičním…
… a v Cimrmanově pojetí
Opera u vedení divadla narazila, protože její realistické pojetí kněžek se vzpěčovalo tradičnímu romantickému pojetí vyznavačů Rukopisů, třináctihodinové dílo jim připadalo příliš dlouhé a hudba byla považována za příliš wagnerovskou a neslovanskou. Cimrman se navíc stal obětí intrik, které tehdy divadlem zmítaly, neboť ředitel divadla Maýr neměl rád Bedřicha Smetanu, který pomáhal Cimrmanovi s rozpisy partitur a občas jej nechal zpívat v sboru, a házel Smetanovi klacky pod nohy, kudy chodil. Cimrman proto přišel do Národního divadla udělat pořádek a smířit oba rivaly. Výsledkem jeho rázného vystupování bylo, že divadlo sice operu přijalo, ale nechalo ji Smetanou přepracovat a zestručnit pouze na tříhodinovou Libuši. Rozčarovaný Cimrman odmítl být u svého takto zmrzačeného díla uváděn jako autor a znechucen poměry na zdejší hudební scéně poté (naštěstí jen dočasně) na české luhy a háje zanevřel a pokusil se prosadit v cizině.
Budova Národního divadla před příchodem Cimrmana (Cimrman zachycen vlevo při vstupu do budovy) … a vpravo poté, co v divadle udělal pořádek a nastaly viditelně velké změny
V Německu obšancovaném Richardem Wagnerem se Cimrman nedokázal proti jeho dlouhohrajícím těžkotonážním operám jako Prsten Niebelungů, Bludný Holanďan, Parsifal či Lohengrin prosadit ani za všechno zlato Rýna, Mohanu a Labe dohromady. Pokoušel se kontrovat stejně těžkotonážními mnohahodinovými díly Golem, Bivoj či Bludný kořen, ale Vrchlického šroubovaně psaná libreta (na totéž si ostatně opakovaně stěžoval i Antonín Dvořák) jeho snahy pohřbila, ani když se své opery pokusil přizpůsobit (odbornou terminologií customizovat) německému publiku. Ani jeho lehčí opera z vojenského prostředí Hen de hoch! (Tady jde chlapec) neuspěla a tak Cimrman putoval o stát dál.
Cimrmanova wagnerovsky customizovaná opera Golemgrin
Pro francouzskou Opéra Garnier složil v r. 1896 o operním fanouškovi A. Thomasovi (skladateli známé opery Hamlet) a zakladateli francouzského operního fan klubu, který na něj v budově opery ze žárlivosti nad jeho úspěchy shodil křišťálový lustr, monumentální hororovou operu s názvem Fan Thomas v opeře (ve Francii někdy prováděna pod zkráceným názvem Fan Thom de Opéra). Cimrman v ní rovněž využil své zkušenosti z používání masek v divadle (viz hra Švestka), pouze místo papírových se zde novátorsky pokusil použít latexových.
První verze masek pro operu Fan Thomas při druhé čtené zkoušce
Open air sborové provedení Cimrmanovy opery Fan Thomas v r. 1914 na turné opery Garnier ve Verdunu (někteří vědci se podle masek a nápisů Anticorona na podrážkách bot zcela mylně domnívají, že fotografie pochází až z let 2020 - 2021)
Bohužel jediný exemplář partitury opery shořel při velkolepém požáru operní budovy Garnier (kam se hrabe Národní divadlo!) v r. 1917.
Požár opery Garnier v r. 1917, Cimrmanova partitura hoří jasným plamenem v prvním patře v páté místnosti zprava
Naštěstí premiérové nastudování opery bylo v r. 1896 natočeno bratry Lumiérovými na první celovečerní černobílý němý film a tak máme alespoň na celuloidovém pásu záznam zachycující skvělé pěvecké výkony všech hlavních představitelů, melodičnost jednotlivých árií a výpravu hýřící barvami.
Záběr z operního filmu bratří Lumiérových, povšimněte si zejména vynikající masky představitele Fan Thomase nahoře uprostřed (z archivu ACOP)
Když Royal Opera House v Londýně vyhlásila soutěž o operní dílo, které by uváděla v jubilejní sezóně 1899/1900, Cimrman zde přihlásil svou v angličtině složenou operu „Car men“ o milovnících aut. Opera bohužel předběhla svou dobu, hodnotící komise ji nepochopila a dala přednost již poněkud obstarožní Bizetově Carmen. Předseda komise dokonce prohlásil: „Žabožrouty nemám rád, ale raději francouzského Bizeta než českého bizára.“ Až těsně před Světovou válkou se zde Cimrman prosadil s dvěma operami hrajícími na strunu britské koloniální hrdosti s názvy Pukka Sáhib a Massa Bob.
Cimrmanova busta na průčelí londýnské Královské opery
Lépe se Cimrmanovi vedlo v Itálii. Českou školu zde 120 let před ním proslavil u nás téměř neznámý Josef Mysliveček, Italy zvaný Il divino Boemo (Božský Čech), a tak měl Cimrman na co navazovat. Známý italský skladatel Domino Papucini jako odpověď na árii Nessun dorma z opery Turandot napsal na Cimrmanovo libreto operu „Nésu doma, su Na poli“ odehrávající se, jak už italský název napovídá, v okolí Neapole. Z ní pochází asi nejznámější árie konce 19. století „Zavřete oči, odcházím“ (Occino zamhure, me tiapendo exitendo). V Itálii opera sklidila velký úspěch a dobový italský tisk přiřknul Cimrmanovi čestné přízvisko Il podivino Boemo. Dílo bylo také první operou, která se hrála v italském královském rozhlase, a získalo zde stejně jako další Cimrmanovy hudební opusy velkou popularitu.
Posluchači byli často při poslechu Cimrmanových skladeb u vytržení
V Transylvánii po dlouhém hledání našel Cimrman volné pokračování černokněžnického Nekronomikonu čarodějnou knihu Ekonomikon s návody, jak kouzlit s národním hospodářstvím a daňovými přiznáními. Tato kniha se poté stala velmi populární ve všech státech světa.
Starobylý exemplář Ekonomikonu vsazený do stříbra vystavený na ministerstvu financí
Pro nás je podstatnější, že jako vedlejší produkt Cimrman v horách našel i inspiraci pro svou další operu. Poté, co si vyléčil záhadné pokousání na krku (způsobené zřejmě zdejším zmutovaným dvousosákovým komárem) přikládáním stříbrné tinktury na rány a nechal si opilovat nadměrně rostoucí špičáky, s velkým úspěchem uvedl v Rumunské královské opeře Royula Romulus San Remus Carpatul Operatura operu Kňazul Dracula. V hlavní roli zazářil fenomenální Gheorghiu Uzenutresku a jako Mína Harkerová tehdy začínající diva Anghela Kupastesku. Rumunský král Karl I. Eitel Friedrich Zephyrinus Ludwig von Hohenzollern-Sigmaringen po zhlédnutí opery řekl: „Doteď mi poddaní pili krev. Teď už vím, jak na ně.“ A nařídil po celé zemi pěstovat česnek v Holandsku zvlášť vyšlechtěné odrůdy Van Helsinki, kterou lze bezpečně poznat podle charakteristického barevného žilkování.
Odrůda Van Helsinki
Gheorghiu Uzenutresku ve své životní roli
Anghela Kupastesku v pozdějších letech v roli Mařenky Krušinové
Cimrman v následujících letech doslova chrlil další a další opery. Připomeňme si názvy několika nejznámějších z nich: Ó tělo (o hadu škrtiči), Slečna Máselný Motýlek aka Papilio Polymeris (o mladé ženě s japonskými souchotěmi zvanými seppuku, která lákala muže do svého bytu na sbírku motýlů), „Riga, léto“ (zážitky z dovolené v Lotyšsku), Trúba v dur (zde Cimrman zpracoval lašské hudební motivy dávno před Janáčkem), Lišák Bystroslech (dojemná opera o hluchém a slepém lišákovi), Ruslanka (naivní mladá astronomka z Východu s hlubokými znalostmi nebe a Měsíčku oněmí úžasem v hotelu Prince), Sedlák kavalerista (dobývání Divokého západu zemědělci), Čechía (o autorově Bohém zapomenutém kraji), Troska (o nevyléčitelném alkoholikovi z Turnovska), Eidam (o historii sýrů v starověkém Egyptě jako reklama na výrobky sýrárny Radames) a trilogie ze zvířecí říše La Lupa, La Rondine a Il Pipistrello, česky Vlčice, Vlaštovka a Vrápenec (občas nepřesně překládán jako Netopýr). Bohužel všechny opery zapadly. I když vlastně ne tak docela. Cimrman své opery posílal k posouzení tehdejším nejznámějším operním skladatelům, jako Verdimu, Puccinimu, Leoncavallovi, Dvořákovi či Janáčkovi, kteří, pokud mu vůbec odpověděli, napsali, že jeho opery jsou výtvory nevalné úrovně a že by si jimi ani nepodložili dirigentský pultík. Jaké bylo jeho překvapení, když vzápětí najednou vydali díla, která se často jen nepatrně lišila od těch jeho, pokud vůbec. Z těchto hudebních krádeží (ostatně se to Cimrmanovi nestalo poprvé, viz opereta Proso) dodnes těží celý operní svět. Cimrman si z toho nic nedělal, koneckonců byl na nevděk a zneuznání zvyklý, a navíc se v té době v průmyslovém Liverpoolu plně věnoval skládání opery na motivy Karafiátovy knihy Broučci pod anglickým názvem The Beatles (o čtyřech kamarádech broučcích Honzíkovi, Pavlíkovi, Jiříkovi a Ríšovi), takže celou záležitost pustil z hlavy.
Cimrmanovy brýle z pozůstalosti lorda Cleptomana, které si Jára údajně omylem rozsedl při psaní opery Broučci; jelikož se na nich našly otisky prstů Gándhího a Lennona, je možné, že patřily i některému z nich
Jedna zajímavost k Mistrovu notovému záznamu. Cimrman v něm zásadně psal tón zvaný dvoučárkové C jako dvakrát přeškrtnuté C, tedy jako €. Podle toho se bezpečně poznají jeho notové záznamy. Jelikož Cimrman byl a dodnes je populární v mnoha zemích na evropském kontinentu, po téměř sto letech byl na jeho počest vybrán tento znak jako grafický symbol pro nově vznikající jednotnou evropskou měnu, což byla prakticky jediná věc (kromě Brexitové dohody), na které se po dobu existence Evropské unie všechny kontinentální evropské státy výjimečně dokázaly shodnout. Tak Cimrman aspoň v jednom bodě sjednotil Evropu. Mnozí obyvatelé EU si stále mylně myslí, že platí eurem, ale ve skutečnosti platí Cimrmanovým C.
Archiv Cimrmanových operních partitur (ACOP) v Praze, důstojné místo uložení jeho pozůstalosti
.
Na stínové daguerrotypii na pozadí listingu je jedna z 137 možných Mistrových podob s jeho oblíbeným doutníkem Unsmoked; i pod kloboukem je jasně patrný pahrbek geniality.
A na závěr ještě jedna operní perlička, o které se málo ví. Byl to právě Cimrman, kdo jako neuváděný spoluautor poradil Bedřichu Smetanovi, že by měl do připravované opery z vesnického prostředí zařadit nějakou zemědělskou techniku, aby zdůraznil, že se i venkov modernizuje. Smetana mu vyhověl, a proto Prodaná nevěsta jako jediná česká opera končí na slovo stroj („veselá se svatba stroj!“).
Závěrečný sbor se strojem z opery Prodaná nevěsta, hostující Cimrman označen šipkou
A co má Cimrman společného s Orlovou? Po dlouholetém bádání bohatě financovaném granty z EU jsme nepochybně zjistili, že Orlová se může pyšnit tím, že je to jediné místo v nynější České republice, které Cimrman prokazatelně nikdy nenavštívil.
Tento historický nedostatek však chceme napravit, a tak se pro slavnostní premiérové provedení Cimrmanovy opery Nedokončená, kterou skladatel opustil již po napsání prvního tónu, v Orlové staví opulentní operní budova, která má být dostavěna a otevřena v roce dvoustého výročí Mistrova narození (podle posledních bádání to tedy bude přesně 20. února v 2:23 někdy mezi léty 2047 až 2093).
Vizualizace …
… a současný stav v dubnu 2023;
jak vidno, je dílo již ve značně pokročilém stadiu výstavby
Na úvodních souřadnicích keš samozřejmě nehledejte, objevíte tam pouze krásný osamělý strom v poli. Ten má s keší společné jen to, že z podobných stromů se získává ušlechtilé dřevo na výrobu hudebních nástrojů vydávajících luzné tóny Cimrmanových skladeb. Vaším úkolem bude v šesti následujících krátkých hudebních ukázkách určit oficiálně uváděného autora opery, z níž je ukázka (ano, my víme, že autorem všech děl je ve skutečnosti Cimrman, ale ve Wikipedii ho jako autora nenajdete) a spočítat písmena v jeho příjmení. Např. když u ukázky 1 máte za to, že oficiálním autorem opery je Mozart, tak A = 6. Závorky ve vzorečku s finálkami mezi sebou nenásobíme. Operní fajnšmekři budou mít vyluštěno hned, ti si můžou na obtížnosti odpočítat 2 hvězdičky, ale pro většinu to bude asi náročnější, proto dáváme D4, a přidáváme lehké nápovědy rozptýlené porůznu v textu listingu.
V ukázkách jsou použity vzácné nahrávky, na kterých je slyšet Cimrmanův tehdy desetiletý žák Tomáš Toporný učící se na klavír. Cimrman je nahrál na svůj vynález pojmenovaný Zvukolap JC1, který zaznamenával zvuk na hliněné válečky. Ty byly sice velmi levné a nenáročné na rozmnožování a kopírování, ale musely se vypalovat zvlášť šetrným způsobem ve speciální peci, jinak docházelo k deformaci zvuku, např. se třeba ze záznamu písně Ovčáci čtveráci rázem stala Ovčí čtverylka, z Celonézy jen Polonéza či z kvapíku Spěchám nekonečný ploužák My máme čas.
Dochovaný exemplář Mistrova přístroje Zvukolap JC1; na fotografii jsou vidět 2 hliněné válečky nachystané na nahrávání
Za bezplatné poskytnutí hudebních ukázek děkujeme ACOP.
Ukázky:
Ukázka 1: A = ?
Ukázka 2: B = ?
Ukázka 3: C = ?
Ukázka 4: D = ?
Ukázka 5: E = ?
Ukázka 6: F = ?
Zjištěné hodnoty dosaďte do vzorce N 49° 50.(A-3)(B-6)(C+4) E 018° 26.(D-3)(E)(F+2).
V připojeném ověřovači najdete i nějaké doplňující informace k odlovu:
Ke schránce s keší buďte šetrní a otevírejte ji opatrně, je to originál a není za ni náhrada. Pro první tři nálezce se v keši tradičně nachází drobná dřevěná odměna. Ostatní CWG prosím směňujte kus za kus. V logbooku je uvedeno trackovací číslo tematického geocoinu, takže kdo má zájem, může si jej zalogovat.
.
Věnováno francouzským operním přátelům Ollie a Robertovi
Zdroj – internet
– vlastní bádání ownerů