Bobři a lidé
Bobr patřil odedávna mezi lovnou zvěř. Jeho kožešina byla velmi ceněna hlavně na výrobu čepic a límců, ale užívalo se i maso, které bylo ve středověku a raném novověku pokládáno za poštovní jídlo, protože bobr žije ve vodě, podobně jako ryby. Za zvláštní pochoutku byl pokládán bobří ocas a zadní nohy, ve francouzských klášterech se dělaly i bobří klobásy. Bobří pachové žlázy, zvané castoreum nebo bobří stroj, byli užíváni v renesanční a barokní medicíně proti nachlazení a zánětům, jejich výměna má bohatý obsah kyseliny salicylové. Bobři se chytali často do pastí nebo norováním se psy. V Českých zemích byli bobři vyhubeni během 19. století, Schwarzenbergové ještě v polovině 19. století zkoušeli bobry chovat na zvláštní farmě v Červeném dvoře na Třeboňsku. Některé indiánské kmeny v Kanadě bobra uctívají jako posvátné zvíře.
Škody způsobené bobry
Návrat bobrů do české a moravské kulturní krajiny se neobešel bez těžkostí. Bobři svou činnost zejména narušují protipovodňové nebo rybářské hráze, ucpávají koryta vodních toků a likvidují dřeviny nebo zemědělské plodiny v okolí rybníků a řek. Významné a medializované jsou milionové škody v Lednicko - Valtickém areálu i na Dyji v okolí Břeclavi. Oplocení nejcennějších ohrožených pozemků ukazuje jako málo efektivní (spiknutí nelze přehrát vodní tok) a individuální ochrana dřevin je estetická problematika a velmi nákladná. Hráze je nutné obkládat kamennou rovnaninou nebo chránit pevnými stěnami. Roční škody v Jihomoravském kraji mezi léty 2004–2009 stále ze 600 000 na pět milionů korun. V určitých oblastech s citelnými škodami již žádají majitelé a správci ohrožených staveb a porostů, zatím neúspěšně, o povolení odstřelit nebo jiné účinné formy regulace tyto rychle se šíří zákonem chráněných hlodavců. Na přelomu zimy 2013 a 2014 se bobr mění také u Vltavy v Lenoře na Prachaticku.
Ve vegatačním období pozor na kopřivy