Poznámka na začátek:
Od vzniku keše uplynulo již mnoho vody, blíží se nám 65. výroční zasedání společnosti a keš i owner za tuto dobu značně zchřadli. Inspekční sanačně-metodická skupina geocachingové sekce (ISMS) navrhla poslat zatím jen keš do archívu.
Proti tomuto návrhu se zvedla značná vlna prostestů, zejména u členů jazykové sekce společnosti, kteří argumentovali: "Název společnosti se pyšní slovy jako „literární“, „historický“ a „vlastivědný“, na která jsou všichni členové právem hrdí. A tady chceme zahodit valoun ryzího zlata, vytvořený z plodů našeho výzkumu? To je přímý útok na samotnou podstatu společnosti."
Také rodinní příslušníci založili protestní hnutí s názvem „Komise, komise, zachrání tě demise!“, a vyhrožovali odesláním otevřeného dopisu redakci místního plátku „Křik Moravské Třebové“ (původně navrhovaný název „Řev Moravy“ nebyl schválen kvůli malému plošnému dosahu deníku – 32 předplatitelů, denní náklad 54 výtisků). Bohužel hnutí buď odeslalo jen prázdnou otevřenou obálku nebo se z ní text provolání ztratil.
Na základě těchto dramatických událostí se společnost rozhodla keš obnovit a jako jazykový poklad ponechat původní listing.
Na 24. výročním a výjezdním zasedání Moravskotřebovské literárně-historické, vlastivědné a lyžařské společnosti ve Staré Městě v březnu roku 1978 došlo během diskuse k zajímavému sporu ohledně historie malé osady Bílá Studně na severovýchodním úpatí kopce Dubina. Zatímco členové, kteří během rozpravy popíjeli silný 12° mok tvrdili, že název osady vznikl kvůli vápencovému zakalení vody ve vrtaných studnách na území obce a že samotné osídlení nesahá hluboko do historie, skupina druhá, šetrnější, která tudíž popíjela pouze 10° pivo, přišla s mnohem střízlivějším návrhem: "Hledejme a zkoumejme!"
A tak vás nyní, po 64. výročním zasedání, můžeme seznámit s výsledky pátrání a bádání.
Klíčovým objevem byl nález z koňské kůže zhotoveného tubusu v prostorách staroměstské hasičské zbrojnice v průběhu její rekonstrukce. Uvnitř tubusu byl nalezen svazek několika velmi tenkých pergamenů, které první výzkumný tým dr. Červeného neváhal označit jako Rukopis Staroměstský.
Restaurování nalezených svitků trvalo dlouhou dobu
Teprve podrobnějším zkoumáním vyšlo najevo, že se jedná o fragment knihy služebních záznamů jakéhosi četnicko-policejního charakteru. Studiem zápisů se po překladu podařilo rekonstruovat následující příběh:
Začátkem června roku 1113 přichází do místních končin mladý Gal v bílém hábitu a hledá vodu. Operačně - taktickým oddílem zvědů byl podle oděvu mylně identifikován jako příslušník cisterciáckého řádu, jehož členové ve snaze nepodlehnout světskému pokušení vyhledávali pro své bratry lokality vhodné k založení kláštera v místech pustých, neosídlených, věrni pravidlu cis tertium (tj. za třetím), myšleno za třetím milníkem od sídla hříšných lidí, současně však s pozemky vhodnými k zemědělské obživě a se zdrojem vody. Zde se tedy VSKV1 (Výzvědná služba knížete Vladislava I.) poněkud sekla, jednak protože k vodnímu toku většího významu je odsud dost daleko, a pak hledat v této původně téměř neosídlené krajině nějakou příležitost podlehnout pokušení by asi dalo zatraceně moc práce.
ravděpodobně jediný obrazový dokument o místě setkání označeném drobnou zelenohnědou tečkou
Výzvědný tým tedy ponechal na místě SH2M (standardní hlídka dvou mužů), aby monitorovali pohyb cizince, a zbytek oddílu se vrátil na služebnu ve Starém Městě, oddávat se skromným neřestem, které chudé osídlení a přídělové 7° pivo Vladislav® dovolilo.
Ze zápisu v ručně kolorovaném fragmentu knihy služebních záznamů vyplývá, že mladý Gal našel zdroj vody – dnešní Bílý potok a jal se kráčet proti proudu. Když došel k prameni, sňal svůj značně ošuntělý, původně však bílý oděv, který zřejmě ukořistil cestou z budoucího hraničního přechodu u Mikulova nějakému lemounovi z PPS (Pálavské pohraniční stráže) při koupeli jednotky hraničářů v řece Dyji. Osvěžil se vodou z pramene a z cestovního zavazadla vytáhl sekyrku, přitesal kus polena, zatloukl je do země a nožem vyryl nápis TUM ALBA (Bílá Studně), a připojil překlad do modernější italštiny CISTERNA BIANCA. Poté se sbalil a zmizel v hustém podrostu směrem ke Kozímu hřbetu. Krátká červnová bouřka rychle zahladila jeho stopy a dvoučlenná hlídka pozorovatelů, už tak v nedobré náladě kvůli žízni, resp. chuti na pivo, svévolně upustila od sledování.
Identikit mladého Gala vytepaný do zátky od piva nalezený jako součást spisu
Na dlouhá léta pak místo upadlo v zapomnění. O nějakých 156 let, 9 měsíců a 13 dní později, kdy bylo již založeno nové sídlo pod jménem Stará Třebová, později Staré Město, skupina dřeborubců objevila označený pramen a vyzkoušela jej. Podle jejich zkušeností byla voda v prameni “tuze rychlá, vhodná k léčení snad, a mírně po starých vejcích páchnoucí”. Kousek dále pak vznikla malá víska, jejíž význam raketově vzrostl v polovině 18. století. Vznikly zde věhlasné sirné lázně, avšak kvůli kvůli špatnému dopravnímu spojení, kdy 41,8% pacientů podlehlo neduhům dříve, než se jim podařilo dosáhnout cíle jejich cesty, byly lázně krátce po svém vzniku, během druhé světové války zrušeny.
O kvalitě dopravních služeb vypovídá historický jízdní řád (1918).
Druhá skupina pod vedením Mgr. Zeleného šla na výzkum jaksi z druhé strany. Jala se totiž pátrat po vzniku samotného názvu Bílá Studně a začala šetrnými vykopávkami. Už po 8 letech usilovné práce se výsledek dostavil – tým objevil fragment původní galské cedule. Po pěti měsících restaurování se zjistilo, že fragment obsahuje ozdobné iniciály WW – BB.
Torzo dřevěné cedule
Původní nápis byl ovšem nenávratně ztracen. Tady se před výzkumníky postavila jazyková bariéra, jaksi jim nedocházel smysl oné zkratky. Naštěstí již 3 roky po nálezu jsme dovolili evropským zemím, že po nich můžeme cestovat a Mgr. Zelený odjíždí studovat angličtinu a francouzštinu na pedagogickou fakultu Sorbonovy univerzity v Paříži (Robert de Sorbon kolej, 1257). Po ukončení bakalářského studia se Zelený vrací a má v kapse diplom i odpověď na palčivou otázku výzkumného týmu „ Co ona zkratka znamená?“ A Zelený odpovídá: "Galština je keltský jazyk, patřila mezi pevninské keltské jazyky. Na území Galie se používala i akvitánština, příbuzná s germánskými jazyky, tedy základem dnešní angličtiny. Římská nadvláda poznamenala galštinu vulgární latinou, z níž se později vyvinula francouzština. Je tedy zřejmé, že jazykově dobře vybavený Gal zanechal během služební cesty do zemí Čech a Moravy nápis nejen v obecně užívaném jazyce vzdělanců, ale i v šifrované podobě dalších jazyků, užívaných např. zednáři. WW je z anglického „White Well“ (Bílá, rozuměj čistá, Studna) čemuž odpovídá francouzské„Bien Blanc“, tedy opět Bílá Studna."
A zde ještě přispěla svou troškou do mlýna také mladičká výzkumnice dr. Panenková, která část poznatků použila i ve své diesertační práci. Podle Panenkové dochází k masovému zneužívání označení WW , resp. BB, například jeho zkomolením vzniká anglická zkratka VW – very well, kterou později využila i známá automobilka. Podíl na udržování zkratky v povědomí lidstva pak nesou také osobnosti jako Waldemar Werner, Víťa Weis, Wanda Válková, a mnoho dalších. Ve francouzštině je to zkratka BB reprezentována jmény jako Brigitte Bardot, nebo mezinárodně užívané bye-bye, a zcela primitivně maskované CC – italské ikony Claudia Cardinale. Mnohdy souvislost s Bílou Studní není na první pohled zřejmá – např. jméno Schwarzenegger (to jest černý černoch – jako ČČ), který ale skrývá i druhou možnost BB jako body builder (česky fešný svalovec). Také moderní technologie se nestydí využít tuto kombinaci písmen jako např. BlackBerry nebo Östereichische Bundesbahnen. Dr. Panenková dokonce zastává názor, že i zkratka CWG byla kvůli snadnější výslovnosti vytvořena z původního CGW (určitě dobrá voda – anglicky certainly good water).
A tak se kruh důkazů díky oběma týmům uzavřel a souvislosti vedoucí k založení maličké obce Bílá Studně byly odhaleny. Na památku tohoto objevu a jako připomínka setkání Slovanů s Galy budiž zřízena tato keš.