Skip to content

Pramen reky Vidnavka Traditional Cache

Hidden : 6/7/2021
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Vidnavka nebo též Vidnávka

(německy Weidenauer Wasser, polsky Widna) je pravostranný přítok Kladské Nisy v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. V Polsku protéká na území Opolského vojvodství. Celková délka toku činí 32 km.[1] Z této délky připadá 25,3 km na území České republiky. Plocha povodí na území ČR měří 159,3 km².

Pramen Vidnavky se nachází v Rychlebských horách mezi třemi vrchy, které se nazývají Medvědí kámen, Na Radosti a Studniční vrch, v nadmořské výšce 870 m. Nejprve její tok směřuje k jihu až jihozápadu. Tento směr řeka záhy mění a postupně se velkým obloukem stáčí na sever k Vápenné, kterou protéká. Dále proudí k Žulové, kde přijímá zleva Stříbrný potok. Odtud dále pokračuje stále severním směrem k obci Kobylá nad Vidnavkou, kde ji posiluje zleva Skorošický potok a obci Velká Kraš, kde se stáčí na východ až severovýchod k městu Vidnava. V tomto úseku přibírá zprava Černý potok, který je jejím největším přítokem. Pod Vidnavou opouští území ČR a vtéká na území Polska. Po zhruba 7 km se vlévá do Kladské Nisy (Niská přehrada) v nadmořské výšce 198 m.

Z větších přítoků, které se do Vidnávky vlévají, jsou to potoky Černý, Skorošický a Stříbrný.

Nejrozsáhlejší zásahy do koryta si vynutily důsledky povodní na konci 19. a začátkem 20. stol. Zvláště povodeň v r. 1903 se projevila výrazně svými ničivými následky, i dnes lze ve Vidnavě po městě nalézt osazené povodňové značky, zaznamenávající tehdejší úroveň hladiny ze srpna 1903. Následky povodně vyvolaly v letech 1910 - 1914 regulace a zkapacitnění toku především přes intravilány obcí, tzn. přes Vidnavu, Kobylou, Vápennou a Žulovou. Určité úpravy koryta se pak prováděly i později po 2. světové válce.

Obdobné důsledky měla i povodeň z doby o téměř 100 let pozdější, povodeň z července 1997. Svou kulminací probíhala za zřejmě ještě vyššího průtoku, protože její hladinové stavy byly v porovnání s rokem 1903 zaznamenány na vyšší úrovni (např. ve Vidnavě), a to přes zvýšení průtočnosti koryta, k němuž mezitím (1903 – 1997) došlo 2 . Všechny škody na toku z r. 1997 byly v následných letech postupně odčiněny, v současnosti, kdy dvě třetiny jeho délky protékají osídleným prostorem, je Vidnávka upravena na přibližně polovině z celkové délky, zejména přes zástavbu (v Žulové např. na souvislé délce 7,4 km, ve Vidnavě 2,0 km, v ostatních obcích jen místně). V extravilánech mezi obcemi se ale většinou nachází v přirozeném stavu.

Na toku se vyskytuje na 105 spádových a stabilizačních objektů (stupňů, prahů), pouze 2 z nich (v km 6,2 v Hukovicích a v km 12,2 v Tomíkovicích) i v dnešní době plní vzdouvací funkci jako jezy (druhý z nich je využíván pro malou vodní elektrárnu).

Obnovou poškozených úprav po povodni z r. 1997 byly požadavky na zabezpečení přiměřené ochrany před povodněmi z větší části na Vidnávce uspokojeny, vesměs na 20letou vodu, což je přiměřená úroveň, odpovídající charakteru souběžné zástavby Nedostatečná ochrana přibližně jen na 5letou vodu zůstává pouze ve 4 km dlouhém úseku od Hukovic po Kobylou n/Vidn. (km 6,2 – 10,2). Větší rozlivy při dvacetileté vodě postihují zemědělské pozemky na dolním úseku toku pod Vidnavou.

V nivě neexistují žádné významnější akumulace vody v podobě rybníků a nádrží, což vyplývá - až na dolní úsek - z jejího poměrně členitého charakteru . Na střední části toku se nachází ojediněle několik zatopených lomů jako pozůstatek z doby, kdy se zdejší velice kvalitní kámen (žula) dobýval vesměs hlubinným způsobem.

Co do hodnocení je vodohospodářská bilance, sledovaná evidencí odběrů a vypouštění vod, na řece zcela vyrovnaná. Místní odběry pro pitné účely, realizované převážně z podzemních zdrojů, jsou po zužitkování prakticky beze ztrát vraceny do recipientů, jediným "deficitním" odběrem je využívání lázeňských pramenů pro Lipovou Lázně z lokality Na pomezí. Ty po využití odpadají do sousedního povodí Staříče (povodí Bělé).

Kvalita vody je ve Vidnávce je celkově hodnocena jako voda jen mírně znečištěná.

https://www.pod.cz/atlas_toku/vidnavka.html

 

Informace ke kešce:
keška se nenachází v kamenném prameni nahoře u silnice. Musíte sejít trochu níže. Signál zde docela lítá, ale věřím, že ji každý bezproblémů najde a odloví. Neupozorňujte na sebe, jste mimo turistickou trasu.

 

Additional Hints (Decrypt)

I zvfgr, xqr fr ibqn mgenpv mcrg qb mrzr, xbhfrx bq gbubgb zvfgn cbirfran an irgiv

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)