Petr Payne
Petr Payne (angl. Peter Payne), v Čechách zvaný také Mistr Engliš, byl anglický teolog a reformátor, který musel coby stoupenec Jana Viklefa uprchnout z Anglie do Čech, kde se stal diplomatem husitské revoluce a podílel se na jejím úspěchu jako jeden z jejích vůdců. Pravda, o husitech se častěji mluví jako o bojovnících, ale k jedné jejich účinné zbrani patřilo také vyjednávání a vedení teologických disputací za účelem obhajoby husitských duchovních myšlenek.
Payne přicestoval do Prahy v únoru r. 1415, a to po útěku z Anglie, kde na něj byl vydán zatykač za účast na lollardském povstání proti králi (lollardi chtěli reformovat anglickou katolickou církev, ale ta je označila za kacíře a pronásledovala). Na pražské univerzitě se mu dostalo vřelého přijetí, poněvadž ta dlouhodobě spolupracovala s anglickou oxfordskou univerzitou, a díky této spolupráci měl Payne možnost se s českými studenty již dříve osobně setkat v Anglii během svého působení v roli oxfordského mistra. Oxford byl nucen opustit poté, co se odmítl zříct učení mistra Jana Viklefa (angl. John Wycliffe), otce anglické reformace, s jehož spisy byli čeští vzdělanci té doby dobře obeznámeni.
Payne zastihl Čechy v mocném vzrušení nad právě probíhajícím kostnickým koncilem. První známou informací o Paynově pobytu v Praze je jím sepsaný malý spis na obranu přijímání pod obojí, které v Praze zavedl během Husova pobytu v Kostnici Jakoubek ze Stříbra (Husův přítel, husitský kazatel, spisovatel a univerzitní mistr). Po průtazích s uznáním hodnosti mistra byl Payne r. 1417 přijat za mistra pražské univerzity. Počínaje r. 1420 se začíná v husitství více angažovat. Většinu života stráveného v Čechách pobýval v klášteře na Slovanech (v Emauzích).
České poselstvo v Basileji r. 1432
Petr Payne a jeho husitské působení v bodech:
- v květnu 1420 byl coby zástupce husitů vyslán do Kutné Hory ke králi Zikmundovi, který sem přitáhnul s křižáckým vojskem,
- do polského Krakova byl vyslán s nabídkou české koruny polskému králi a tam také prezentoval husitské čtyři pražské artikuly (souhrn husitských duchovních myšlenek a požadavků na církev),
- v r. 1421 byl českou kněžskou synodou zvolen jedním ze čtyř mužů (vedle Jakoubka ze Stříbra, Jana Želivského a Jana Kardinála), kterým byla svěřena správa církve v českém království (nikoli tedy pražskému arcibiskupovi),
- spolu s Jakoubkem ze Stříbra, Janem Žižkou a Prokopem Holým měl zásluhu na udržení jednoty husitského tábora a zabránění pokusů o ústupky králi Zikmundovi,
- v r. 1429 byl mluvčím husitského tábora při jednání s králem Zikmundem v Prešpurku (Bratislavě),
- na jaře r. 1431 byl členem poselstva Prokopa Holého jednajícího v Krakově na polském dvoře,
- po vítězství u Domažlic v srpnu r. 1431, kdy husiti porazili největší křižácké vojsko, jaké kdy bylo shromážděno, byl účastníkem následného jednání v Chebu, na němž si husité vymohli, že při jednání na basilejském koncilu nebude rozhodčím Duch svatý (jako na předchozím koncilu kostnickém), tj. koncil sám, ale něco vyššího – autorita bible, Krista a apoštolů,
- v prosinci r. 1432 se zástupci husitů vydali do Basileje, kde hájili husitský program shrnutý ve čtyřech pražských artikulech; každý bod pražských artikulí hájil jeden husita a proti němu stál oponent – člen koncilu; Payne vysvětloval a obhajoval bod týkající se vyvlastnění církevního majetku a chudoby kněžstva, což byla záležitost, která byla církevním hodnostářům trnem v oku nejvíce,
- po porážce bratrského vojska sirotků a táborů u Lipan v květnu 1434 (bitvy se Payne osobně účastnil), byl nucen na dlouhou dobu odejít z kláštera na Slovanech,
- v červnu 1435 se coby zástupce táborů účastnil jednání husitů s králem Zikmundem v Brně; na základě tohoto jednání byla v Jihlavě, v červenci r. 1436, vyhlášena basilejská kompaktáta, která umožnila českým utrakvistům přijímat podobojí,
- po smrti Zikmunda Lucemburského (1437) proti sobě stála katolická menšina s částí husitů, která za krále uznala Albrechta Habsburského a husitská většina (k níž patřil i Payne), a která se obrátila o krále do Polska; v říjnu 1438 upadl Payne do zajetí katolického šlechtice Buriana z Gutštejna, který ho věznil dva roky, než byl svými přáteli vykoupen,
- v červenci r. 1443 se účastnil kutnohorského synodu jako zástupce táborských kněží,
- poté se historikům ztratil na několik let z očí, a má se za to, že během těchto let pobýval v Moldávii, odkud pomáhal zajišťovat ordinaci českých utrakvistických bohoslovců v pravoslavné církvi v Cařihradě; ordinaci jim totiž čeští katoličtí biskupové odpírali,
- v r. 1451 byl husity vyslán do Cařihradu za opatem Gennadiem, hlavou pravoslavné církve, s žádostí o potvrzení Jana Rokycany za arcibiskupa české církve; tato žádost nebyla úspěšná, neboť Gennadius pouze přislíbil vyslání řeckých duchovních do Čech; k němu však nakonec ani nedošlo, protože r. 1453 byl Cařihrad dobyt Turky,
- v době, kdy byl správcem českého království Jiří z Poděbrad, se zúčastnil jednání šestičlenné poroty, kdy proti sobě zasedli zástupci utrakvistické církve v čele s Rokycanou a zástupci rebelujících táborských kněží; obě strany se tehdy na jednání dohodly.
Přestože na sklonku života pobýval Payne v tichém ústraní kláštera na Slovanech, zůstával dál činným při správě utrakvistické části církve. Neduhy stáří mu prosvětlovalo přátelství s arcibiskupem Janem Rokycanou a jeho synovcem Řehořem Krajčím, pozdějším zakladatelem Jednoty bratrské, který je nám známý také jako bratr Řehoř. Sedmdesátník Petr Payne zemřel v Praze roku 1456.
Cache
Stává se tradicí, že keše pod Javořicí se věnují husitské tematice, a proto i já jsem vytvořil "husitskou cache" :-) Věřte nebo ne, finálka visela dva roky na stromě, než jsem konečně tvorbu keše dokončil. A když už jsem se zmínil o umístění finální keše, doplňuji, že zhodnocení vašich fyzických a duševních předpokladů pro její bezpečný odlov je čistě ve vaší režii, a já tedy nenesu v této věci žádnou zodpovědnost.
Jeden informační kanál praví, že Petr Payne se kdysi objevil též v kraji pod Javořicí. Možná to bylo tehdy, když jel do Prešpurku jednat s králem Zikmundem. Co se však ví jistě, že na některém ze tří vrchů v místním lese zanechal Payne vodítko k tomu, co bylo jeho srdci milé a co tu spolu s husity zanechal pro pozdější generace. Těmi vrcholky jsou Skelný vrch, Kozí hřbet a Kamenný vrch. Tvým úkolem je najít ten „správný vrch“. Navzdory mému očíslování jednotlivých stanovišť je volba pořadí návštěv jednotlivých vrchů zcela v tvé režii. Pokud jsi honibodem, přeji ti, ať je to ten první vrch, a pokud se rád projdeš přírodou, nechť je to až ten třetí :-)
Aby to honci za FTF měli trochu náročnější, ztížím pro ně podmínky a to tak, že jim nebude stačit obejít jen jeden vrch (ten správný), ale budou muset navštívit dva vrchy ze tří.
Cache je vytvořena prioritně pro pěší. Vzhledem k neudržovaným lesním cestám a porůznu probíhající těžbě dřeva ji nedoporučuji pro cyklisty. Ale jestli někomu nečiní potíž odložit kolo do křoví nebo ho nést na zádech, tak jak je libo.
Děkuji dvojici kačerů prda a druch17 za provedený betatest.
Radostí ke geocachingu a geocachingem k radosti!