Budislavická lípa

Podle zápisů v budislavické farní kronice, byla lípa vysazena na konci třicetileté války v roce 1648. Pravděpodobně jako hraniční strom mezi panským polem Smolánka a selskými poli. Po roce 1962 lípa postupně od jižní strany (vany staré cesty) usychala. Byl to krásný strom. Její poměrně krátký ohromný kmen se rozdělil na 3 obrovské vysoké kmeny sladěné v jeden celek, které z dálek oznamovaly místo Budislavic. Po celý její věk nebyly na ni známky, že by jí někdy blesk uhodil. Po jejím uschnutí, a ukončení jejího života definitivně při větrné bouři 20. května 1971 ve večerních hodinách ji blesk zasáhl, takže ve stoje skoro celá shořela. Zbytky ohořelého kmene požárníci uhasili. Ale lípa mohykán-památník stoletých dějin byla nenávratně pryč.

Budislavická lípa se starou cestou.

Počátek zkázy se přičítá kyselinám ze silážní kukuřice, kterou na počátku šedesátých letuložilo  J.Z.D. Budovatel do prohlubně staré cesty pdo lípou. Její stáří bylo 314 let. Zde si můžete připomenout slova Stehlíkovy básně "Budislavická lípa" a o jeho rodném kraji. 

Ladislav Stehlík 

Budislavická lípa 

Zní harfa soumraku, tiše dech ptaj,

ty lípo věčitá - střež dál můj kraj!

Slunéčko naváží vodu, sotva se za mraky schová,

vlaštovky při zemi létají - slyšet je zvoneček z Přebudova.

Z pleskotu kapřího - počasí uhádnu, 

i z barvi lesů tvých - krajino má, v průslyšnu vyznám se a ve všech hlasech tvých 

jsem nadosmrti doma. 

Budislavická lípa s novou cestou. Fotografie pochází z let 1930 - 1935.

Vzazení nové lípy 

V dubnu roku 1989 byla vzazena nová lípa na místě bývalé památné lípy pode vsí ke Smolivci. Byla přivezena z Dožic z Kamýku. Vsadil ji Jan Spour se synem Janem z č.p.2.

Nová lípa. vysazena v roce 1989.